Nesvadbovo
Matchmaking Mayor
VOD (1)
Obsahy(1)
Srdce si nedá poroučet. Starosta středně velké vesnice se snaží dát dohromady třicátníky, kteří zbyli na ocet. Slovenská vesnice Zemplínske Hámre pomalu ale jistě vymírá. Její starosta, generál ve výslužbě, se ale nechce vzdát. Ke svému boji s třicátnickou samotou používá různé prostředky: nabízí nemalou finanční odměnu za každé nově narozené dítě, nabádá místní rozhlasem k plození dětí a nakonec uspořádá seznamovací večírek pro „nezavrabčené“. Najdou si naši hrdinové konečně životní partnery? Sociální inženýrství 21. století v situačním dokumentárním filmu Eriky Hníkové, který výběrem tématu a způsobem zpracovaní navazuje na předchozí úspěšné snímky ŽENY PRO MĚNY a SEJDEME SE V EUROCAMPU. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (149)
Ano, je to zábavné domácí video z vesnice, kde se starosta snaží hrát si se životy druhých, ale tak nějak bych od českých dokumentaristů čekal nějakou práci s kamerou, dynamičtější střih a možná i trochu méně prvoplánovité téma než "tři stydlíni jdou na rande pod vojenským dohledem." Jako zápletka pro hranou komedii by to fungovat mohlo skvěle, ale zde máte tak nějak dojem, že vás baví vesnice a její obyvatelé a tvůrci měli hlavně štěstí... 70 ()
No, čekala jsem od toho něco jiného. Toto mě nezaujalo, celé to bylo podivné a ve výsledku nicneříkající. ()
Další projekt, který se domnívá, že výpovědní hodnota dokumentu může být založena pouze na několika trapných nebo bizarních postavičkách...Co jsme se tedy dozvěděli? Že na východě Slovenska existuje jeden poměrně udržovaný vidlákov, kde starosta posedlý reprodukcí tyranizuje místní pomocí rozhlasu, kterým šíří své osvětové myšlenky...A když už si hrajeme na dokument a nikoliv na grotesku, tak by mě aspoň zajímalo, kolik bylo jednotlivým aktérům let etc. ()
Při sledování tohoto dokumentu jsem nevycházela z údivu. A nejvíc mě fascinuje ta starší generace (maminky), své mamánky hýčkají, když padne třicítka jsou překvapeny, kde mají jejich drahouškové nevěsty, najednou se rozčilují nad jejich neschopností pořídit jim vnuky. Ale nedochází jim, že na tom mají nemalý podíl. Ožehavé téma to je, ale zpracování nic moc, no a ty titulky ke slovenštině?:D To kdo vymyslel? Ale když Blaváci mají titulky k východňárštině... ()
K takovýmto dokumentům se dostanu sporadicky (Vítejte v KLDR byla vyjímka) a je to škoda. Nesvatbov je příběh jedné "normální" vesnice plné starousedlíků, kterou nezastihl satelitní boom, a tudíž vymírá. V Zemplínských Hámrech s tím však chce starosta něco dělat a dělá to svým osobitým způsobem po svém, dost tragikomicky. Vše vrcholí nepovedenou zábavou, po které je ze starostova hlasu a slovech (scéna u fotbalu), každý muž zná ty silná slova a proto ví, že mu to bylo líto. Jinak Nesvatbov by bylo určitě zajímavé pojmout jako koncepční práci- časosběrný dokument, už jen proto, že na zábavě se to rýsovalo nadějně a mě by zajímalo, jestli si někdy někdo vyzvedl odměnu. ()
Tak na tohle mám jednu neskutečnou vzpomínku z kina.Dík za ni!!!!:-))) ()
LFŠ 2011: Dokument o praštěném starostovi a singles, kteří vlastně singles v pravém slova smyslu vůbec nejsou, ale jsou to lidi, kterým se holt zatím nepoštěstilo oženit se či vdát. Pro mě poměrně povrchní zpracování, u kterého navíc vlastně ani nevím, co nám chtěla režisérka sdělit, jestli tedy vůbec něco chtěla. ()
Bývalý lampasák starostuje obci, kde se, podle jeho názoru, nezakládají nové rodiny. Proto uspořádá vrcholně trapný večírek pro sezdání nezadaných. Nic převratného, ale zajímavá a chvílemi velmi zábavná sonda do života několika odvážných lidí, kteří se nestyděli ukázat hodně ze svého soukromí. ()
Čekal jsem možná dokument víc o fenoménu singles. Naštěstí se tak nestalo. Film se zaměřuje na konkrétní vesnici a hlavně na: pana starostu, který je tu něco jako Bůh (či Amor) divící se, proč se mu nedaří "svoje" nezadané lidi spárovat a zažehnout v nich jiskru, lásku... na rodiče, kteří jsou na jednu stranu rádi, že jejich děti jsou s nimi, na druhou je neskutečně štve jejich neschopnost si najít životního partnera a konečně vypadnout z domu... a na samotné nezadané, kteří buď čekají, že lásku potkají doma v obýváku u televize, nebo postaví barák, zařídí ho vším a s Metaxou v ruce se cítí jako dokonalá partie... Hníková má veliký talent, její filmy jsou především lidské.. proto občas k smíchu, proto občas vedou i k pocitu studu. Nesvatbov na mě dýchl Formanovskou atmosférou a já ho můžu jen doporučit. ()
Tak sa vyberám s Monikou do kina v našej rodnej vieske. Okrem rozprávok a titulov s názvami niečo ako "Milujem ťa až do nebies" a pod. dávajú aj čosi iné, a to hneď dokument. Nevídané uprostred tejto kultúrnej zimy a prízemných mrazíkov v žilinských multikinách (kamenné už všetky ukameňovali). Ide sa na premiéru, hneď pri vstupenkách nás pobaví tetuška, keď odpovedá na otázku jedného zvedavého diváka, o aký žáner že to ide v tom Nesvadbove. Odpoveď znie - nová česká komédia. Vstupujeme do sály, kde okrem nás ešte nik nie je, a tak sa tešíme, že jéééj budeme tu sami na premiéru. Milujem kuriozity a u nás o ne nie je vonkoncom núdza:). Nakoniec na naše sklamanie, sú tam s nami ešte ďalšie dva páriky (vrátane zvedavca milujúceho nové české komédie...hehe, tak mu treba:)), takže dokopy šiesti ľudkovia. Ach.________Samotný snímoček. Miestami som sa dosť pobavil, ale s postupom času som nevedel, či sa mám ďalej smiať alebo sa cítiť trápne za hlavných protagonistov. Čo vôbec nevadí, práve naopak. Takže dalo by sa hovoriť o tragikomédii, na čo som chcel upozorniť tetu v pokladni po premietaní, ale už tam nebola:(. Hníková mala nepochybne výbornú ruku pri výbere námetu, ale tam to aj skončilo. Celé to bolo akési rozkúskované a nebyť tých rozhlasových prestrihov so zábermi z dediny, tak neviem neviem, ako by to celé dopadlo. Chýba mi tu nejaké posolstvo, resp. autorstvo vryté od autorky, a celé mi to príde akoby nejaký článok z Nového času. Zaujímavé, ale zle interpretované (tým nechcem povedať, že Nový čas píše o niečom zaujímavom, ale chápeme sa, nie?:), mám skôr na mysli senzácie schopné). Tak za mesiac to budú dávať o ôsmej na dvojke , mohol som počkať. A kultúrna zima v našich úžasných multi-hyper-super-kinách ďalej veselo pokračuje... ()
Festivalová atmosféra tomu asi hodně pomohla. Príbeh, ktorý nevymyslíš, to musíš niekde objaviť. Bavili sme sa dobre a často aj keď to bolo vyvažované častými pocitmi neskutočnej trápnosti a absurdnosti. A vyvolalo to aj veľmi príjemnú diskusiu v harmónii s rozporuplnými pocitmi, ktoré v nás film vyvolal. ()
Musím začít s tím, co mě na filmu rozlítilo a co mě rušilo po celou dobu sledování. České titulky ke slovenštině? Jsme opravdu takoví pitomci? Co si o nás Slováci pomyslí? U první scény jsem je chápal, protože protagonistům nebylo moc dobře rozumět. Jenže když pokračovaly i u projevů starosty, vedené ve zcela zřetelné a spisovné slovenštině, obešla mě hrůza. A proč paní režisérka mluví československy? Věty typu: „Pán starosta, proč myslíte, že jsou ti lidé sami?“ (česká část věty je vymyšlená, bylo tam něco podobného) nesnáším. Téma je zajímavé, pro mě nejvíce ze sociologického hlediska - starosta Zemplínských Hamrů je brán, nebo se alespoň snaží být brán, jak nikoliv starosta jen v občanském smyslu, ale i jakýsi kmenový (bez urážky! - lepší přirovnání mě nenapadá) vůdce, patriarcha, soudce a ještě k tomu náboženský vůdce, který se stará o každou oblast života svých oveček; je jim otcem, který jim dohazuje partnery, radí jim, co dělat, kárá je za nevhodné chování a trestá je za něj (alkoholiky na večer nezval). Starostova veselá filosofická hlášení mi připomnělo doby, kdy ani na české vsi nebyl ještě obecní rozhlas tak suchý (filmové příklady: „americký akční film Spiderman“), zvláště vyvedené je hlášení, v němž po kázání o tíživosti samoty a o demografické krizi a poznamená, že zítra vyvezou popelnice. Bojím se, že kdybych v téhle vesnici v krásné části Slovenska žil, že bych s panem starostou moc nevycházel. Aspoň pokud bych se ve dvaceti neoženil. ()
Starosta vesnice kdesi na pomezí Balkánu coby sociální inženýr. Informační hodnota jako v cca desetivteřinovém zpravodajském šotu. Slabé. ()
Tak ja už neviem či sa niekde stala "technická" chyba, možno som práve v telke videl úplne niečo iné, alebo či náhodou nezmenili program. Ale nie, nezmenili - naozaj zisťujem že som tu správne a že to čo som videl bol tento - oceňovaný dokument. Tak to mi nedalo a musím na to nejak reagovať, lebo som fanúšik dokumentárnych filmov a v podstate v bežných dňoch ani nič iného nesledujem. A dovolím si tvrdiť že Nesvatbov je obyčajné domáce video a ktomu takej kvality aké máme všetci doma plné šuflíky (zásuvky). Ako čerešnička na torte je potom už len skutočnosť, že si nedali ani tú námahu to postrihať, a naservírovali nám to so všetkým tým smetím ktorého je tam asi tak osemdesiat percent. ()
Už si tady začínám připadat jak nějakej exot.Na tomhle snímku jedné další, bezpochyby talentované režisérky nechápu čtyři zásadní věci. 1.Co to jako má bejt. 2. Jak je možný,že něco takovýho vůbec může jít do kin. 3.Lidi,co jsou ochotny za to zaplatit a jít na to do kina 4. 62% na ČSFD (22.3.2012) ()
Uvedomujem si, že mnoho situácií v tomto dokumente (ak nie teda rovno celý dokument ) boli vykonštruované. Tiež si uvedomujem, že Hníkovej náhľad skôr pripomínal reality-show než seriózny dokument. A áno, ešte sú tu tí nešťastní propagonisti, ktorých pokojné statodievocké či staromládenecké životy úplne pozmenil (a najmä viac či menej chcene zosmiešnil) štáb. To teda nebolo pekné ... No i tak mi Nesvadbovo so svojimi svojráznymi obyvateľmi prirástlo k srdcu. Lebo či sa vám to páči alebo nie, i tak sa žije na Východe. ()
Dokument mě bavil zejména díky panu starostovi - zajímavý pohled na člověka, který si myslí, že má ve všem pravdu a dokonce nárok diktovat lidem, jak žít v zájmu celospolečenského dobra. ()
Spolehlivě rozeznávám styl Eriky Hníkové - zajímavé téma, avšak kamera běží a autorka jen servíruje, neurčuje styl a nechává vyznění úplně na divákovi. Stejně jako u jejích předchozích dokumentů však musím říct, že tenhle způsob natáčení mi k srdci nepřirostl. Přesto silné tři hvězdy a dokument k zamyšlení. ()
Dost zvědavá jsem byla.. protože nějaké články, rozhovory, zkrátka o filmu jsem věděla dlouho, ale viděla až teď.. mám sice ráda tento typ "výpovědi" o věcech, ve kterých a kolem kterých žijeme, jenže mě už v tom prvním momentu, kdy starosta přivítal občany obce obecním rozhlasem s podkresem hudby a potácejícího se opilého mladíka najednou přepadl tak velkej smutek.. kterého se ani se závěrečnými titulky ne a ne zbavit.. jak když zmar a beznaděj a všechno.. líto mi bylo v tu ránu, že se do toho všichni nechali takhle "namočit".. že pan starosta měl o sobě zřejmě velké mínění, že ta malost a až klišoidní možnost srovnávat byla nám podána takto na zlatém tácu.. a že fandila jsem jim všem, aby nakonec nějakým zázrakem "vše se v dobré obrátilo"... ale neobrátilo.. A aby toho nebylo málo, nepřišla jsem na to, co za notoricky známý je ten hudební motiv (klavír).. znám ji, tu skladbu, ale vzpomenout jsem si nedokázala. Jak říkám, zmar a beznaděj.. ()
Abych to řekl hezky slovensko-polsko-rusko-klingonsko-maďarsky: šibnutý starosta pořádá jebnuté večírky a snaží sa- aby se potrtkali šecí svobodní a jemu nevymřela vesnice. Zoufalci,ale dokument zajímavý ()
Související novinky
Dokument <I>Nesvatbov</I> mapující „nezavrabčené“ třicátníky vstupuje do kin
Ve středu 9. prosince vstupuje za mediální podpory CSFD.cz do českých kin situační dokument režisérky Eriky Hníkové odehrávající se v obci Zemplínské Hámre, kde se místní starosta snaží dát po svém… (více)