Rubber

Tenhle příběh o sjeté gumě s destruktivními sklony určitě stojí za vidění. Zábava začíná hned úvodním proslovem a končí závěrečnejma titulkama. Klidně bych bral pokračování. Smekám před Dupieux(em) za ulítlej nápad a převedení na plátno. Natočit obstojnej film s neživou věcí dá asi fušku. Výhodou je, že hlavní killer natáčel bez nároku na honorář :) Mě tenhle kousek sedl, ale určitě není pro každýho. Slabší 4 hvězdy. (19.04.2016)

Tohle bylo hodně meta. Je důležité, že se něco děje, když to nikdo nevidí? I když tam jde o nejlepší herecký výkon pryže v hlavní roli? Robertovi jsem to jeho herectví bezmezně věřil. Fascinuje mě, jak expresivně dokázal divákům zprostředkovat své emoce. Rebel bez příčiny, osaměle putující krajinou a ničící všechny a vše na co narazí. Kromě televizí a jedné krásky, do které se zamiluje. V šílené směsce intelektuálního filosofujícího artu, exploatačního braku s vybuchujícími zvířátky a hlavami a nonsensové romantické komedie, která je svým způsobem vtipná i v pasážích, které mají záměrně nudit a odradit diváka. Před touhle zběsilou hříčkou vás dokáže zachránit snad jen nějaký stupidní blockbuster od Baye. Na ten by si Robert netroufl ani se všemi pneumatikami světa. Óda na bezdůvodnost. Protože chci. Goodyear. (11.04.2024)

Velice rád koukám na originální snímky, kde se tvůrci nebojí upustit uzdu své fantazii. Působilo to na mě jako studentská kamerová zkouška snažící se obhájit sama sebe ubohým monologem na téma, že nic nemá žádný důvod, který nedával pražádný smysl. Film je dobrý snad pouze pro hromadné promítání v nějaké nechutné kavárně, kde se schází pravidelná elita z řad studentů filosofické fakulty, kteří nyní otáčejí maso v McDonaldu a spekulují u toho nad nesmrtelností chrousta. Nic proti jakékoli formě bizarnosti. Bohužel, tento snímek je především nekonečně nudný a byl nadlidský úkol se u něj pokoušet držet jakoukoli pozornost. Film má asi 2 vtipné momenty. Zbytek je nekoukatelný paskvil, který jsem musel každou chvíli pozastavovat, abych se vyblil vedle gauče. [5 %] (31.07.2023)

Malá festivalová událost o neobyčejné pneumatice, která díky telepatickým schopnostem vyvraždí jeden pouštní zapadákov. Námět je sám o sobě absurdní, ale jak je divákovi přímo řečeno v jeho úvodu, ne všechno má svůj důvod. Rubber je hlavně nápaditým experimentem, v němž se divák stává přímým účastníkem následujících událostí. Snímek postrádá scénář, ale bohatě mi to vynahradil gumový hrdina. Pneumatika se jménem Robert je totiž nehorázný sympaťák i přesto, že nemá plešatou hlavu a hubu plnou keců. Jeho počínání se moc neliší od toho našeho: vyspí se, ráno zkoukne v televizi aerobik, vysprchuje se a maže někoho oddělat. Bouchající hlavy se mísí s černým humorem, existenciální drama splývá se sociální satirou, a do toho vyhrává nadupaný soundtrack plný elektro-dance rytmů. Přesně za tohle a vtipný konec navrch si Rubber získal mé sympatie. (28.02.2011)

„Barumka či Dunlopák? Guma-holka či gumák?“ Ha! Jako co se Rubber sexuálně identifikoval(a)? Scéna ve sprše napoví. „Dupieuxovo pneu-zamyšlení nad kauzalitou, diváckými stereotypy a iluzí v kinematografii“ (viz Gilmour93) mě střídavě nudilo, prudilo i královsky bavilo. Guma bez duše je sériový vrah bez svědomí, trojjediný Dupieux bez brzd je artový vrah bez slitování. Otráveným (!) divákům vzkazuje: Máte na filmy hladově koukat a ne u toho žrát popcorn a pečenou krůtu! OKÉNKO PNEUSERVISU: [][] Reklamace: Rubber nemá atmosféru. ⓪ Odpověď: Nebylo ji do čeho nahustit, neb guma byla bez duše. ⓪ Pochvala: Za odstřelení ptáka verbaláka, v čase 23:50. ⓪ Užitkovost: Sto řidičů, sto chutí. Artožrouti vyžadují u gumy hluboký vzorek filozofický, řidičům busů stačí, když guma Dupieux není úplně sjetá(ý), počasí se vydaří a výlet má příběh. [][] Přidat pneumatice na osobnosti a okořenit to špetkou zvrhlé romantiky (např. černovláska na tříkolce), šel bych i na pět. (09.05.2024)