Stud

V tomhle filmu se objevila druhá nejvýraznější role, kterou jsem v tomhle roce viděl. Po Ryanovi Goslingovi ve filmu Drive tak nyní Michael Fassbender ukázal, co je skutečný herecký výkon, za který by si zasloužil minimálně dva oskary. Za herecký výkon a za obětování, které filmu dal. Tohle obětování je totiž opravdu OBĚTOVÁNÍ. Stud je totiž neuvěřitelně těžce stravitelný film. Psychologicky náročný na sledování, ale o to více uvěřitelný na postavy. Vypráví totiž klasický příběh o tom, jak si stěžujeme, když něco nemáme a jak si stěžujeme, když nám to něco chybí, klasicky hozeno do extrému. Výborný příběh, ale je potřeba se nebát a dívat se na téma sexu z trochu jiného úhlu...a hlavně, chtít porozumnět. (20.08.2012)

Odvážné, upřímné, vizuálně úchvatné drama, ve kterém se toho příliš nenamluví, a které má i přesto obrovskou výpovědní hodnotu. Drama, ve kterém ani jednou nepadne slovo 'shame', a přesto vás při jeho popisování okamžitě napadne. Drama, které zobrazuje člověka s nepříliš známou závislostí, a přesto takovou, kterou v mírnější formě zná snad každý dospělý člověk na Zemi. Tak podmanivý, tak komplexní film s tolika zapamatovatelnými scénami jsem už dlouho neviděla. Záleží totiž jen na vás, co si z něj odnesete. Každý z nás si totiž vytváří vlastní realitu a ve filmu, který disponuje tak nejasnými fakty, tak intepretací otevřeným dějem, to platí dvojnásob. Je vaše vlastní vědomí tak může určit, kdy (a zda-li vůbec někdy) přestanete vnímat hlavního hrdinu jako docela normálního člověka a začnete jeho projev považovat za známku nemoci. A mě přesně takové filmy baví, protože filmů, které se vám snaží do hlavy narvat svůj pohled, je více než dost. I proto si nakonec nemůžu odpustit jednu malou, závěrečnou výtku: Ukončit film o tři scény dříve v koupelně nebo zkrátit závěrečný záběr o pět až deset vteřin, vůbec bych se nezlobila. Zrovna tomuto filmu totiž ten jistý náznak uzavřenosti moc nesluší. Nedůležitá poznámka: Čím více se mi líbil film, tím méně jsem byla nadšená ze sekce Q&A, která následovala po jeho promítání. Málokdy se podaří, aby moderátor kladl tak nezajímavé otázky a aby na ně režisér filmu tak nezajímavě odpovídal, že si ze čtyřicetiminutové diskuze neodnesete vlastně vůbec nic. (11.01.2012)

Co se nám stalo? Pod tlakem moderní doby se hroutíme, tváříme se že se nic neděje a splýváme s davem, abychom přežili, tak se však sami v soukromí měníme zpět v nás. V nestabilní jedince, kteří nikam nepatří, se sklonem k... experimentům. STUD, se věnuje pokročilé sexuální závislosti a zachycuje muže ve finálním rozpadu, který vrcholí s příjezdem jeho sestry. K tomu se mimochodem vztahuje, několik scén, které jsou noční můrou každého bratra. Naprosto přesné herectví Michaela Fassbendera (kde je přinejmenším nominace na Oskara?) vás vtáhne do slizského světa úspěchu, možností, ale také prázdnoty. Pozorujeme spolu s ním figuríny lidí, se kterými navazuje vztahy, postelové i pracovní, vidíme snahu uniknout i selhání provázející jeho pokusy. I tresty, které na sebe za svůj neúspěch uvalil. Hodně osobitý a pomalý film, který leckomu nebude pochuti, nebo ho nepochopí, možná i vyloží špatně. Už jen za neuvěřitelně silnou scénu v metru (úchvatná Lucy Waltersová) v úvodu snímku si zaslouží plné hodnocení. (18.03.2012)

Shame na mě působí jako drama na kterém si budou honit ego pseudointelektuálové, kteří si myslí, že za dlouhými scénami v metru za doprovodu klavíru a scénami vystřiženými jako z nějakého soft porna se skrývá neskutečné umění. Netvrdím, že to nemělo něco do sebe, ale chybělo mi něco, po čem bych si říkala "Páni!" Takhle jen koukáte na povislý penis Fassbendera a jeho postelové skotačiny a povislá prsa příšerné Carey, která jen hysterčí ( tak už si oboje můžu vyškrtnout z bucket listu;)) ). Deprese?Ale kdeže. Mě to chvílemi dost nudilo, i když uznávám, že např.běžecká scéna vystihla hrdinovu samotu dokonale. Zajímavý komentář: Morien. (26.08.2012)

Moderní muž na křižovatce neschopnosti projevovat své skutečné city (milovat) a obrovské vnitřní energii, která se potřebuje vybít skrz animální choutky. Famózní výkon Fassbendera, pevná ruka McQueena a hudební podkres, který budu následující týden bedlivě studovat. A zbytek? Není co říct, buď vás film osloví nebo ne. Mě oslovil, neznechutil, nevadilo by mi si ho pustit ihned znovu a současně čekám, zda ve mě ten film dokáže ostudně, ale ostudně dozrát. PS: po bundě z Drive, je šála hlavního hrdina další "skoro už kultovní" kus oblečení za rok 2011... (10.04.2012)