Jen Bůh odpouští

Kdepak, .... pro mne osobně se "dokonalost" předchozího DRIVE téměř opakuje. Začátek je sice dosti chudý, ale pak se to slušně rozjede. I když toto napsat u filmu tohoto stylu je jistě vtipné a úsměvné. Celé je to o moc krásně pošahané rodině, která si moc soucitu nezaslouží a policajtovi, který je stejným ANTI-hrdinou jako Julian/Gosling a jestli sejme ten toho nebo onen druhého, nebo oba sebe či se nechaj žít ...mi bylo fakt jedno. Jsou to oba sadistická hovada. Gosling hraje naprosto psychicky rozstřeleného magora, který se snaží držet v klidu, ale jeho psychické a fyzické výbuchy vůči okolí jasně říkají, že uvnitř je plný temných a hodně živých démonů ... Chang - Anděl pomsty je prázdná psychopatická schránka, která je silně ovlivněna místní kulturou a svým vnímáním dobra a zla, násilí, krutosti a zabíjení je úplně na jiné planetě. Psychologicky kvalitně zvládnuté. K tomu se ale přidává úúžasný vizual připomínající takového řekl bych "retro Argenta" a kopírující korejského mistra Ji-un Kima. Když se uvnitř člověk zklidní, sedne na to blbý křeslo a v klidu bez myšlenek na to, co má všechno ještě ten den a vlastně v životě zařídit, ... když si v klidu sednete s tím, že se vžijete do tempa toho filmu, je to DOKONALÝ zážitek!!! Hypnotická barevňoučká, ostře řezaná vize, kterou vidět pod vlivem LSD asi zešílím štěstím ... Ale není třeba sraček typu kyselina lysergová, ten film má prostě duši a má i ty koule a kdo tvrdí opak a něco o nudě, pomalým tempu, divnejch postavách atd., tak ať si jde zařídit svých milion sraček v tomhle uspěchaným životě a pak možná, jenom možná ... si film vychutná jako já... Tento film hodnotím plným počtem *, 5/5. (04.08.2013)

Nicolas Winding Refn a Ryan Gosling zřejmě byli překvapení tím, jak Drive u široké veřejnosti uspěl. Proto jim to dodalo kuráže a pustili se do ještě těžší látky, než byl právě Drive. Říká se, že v jednoduchosti je síla a Drive přesně takový byl. Dynamická kamera, tísnivá atmosféra podpořená skvělou muzikou a ve své podstatě hrozně jednoduchý nápad. Jen Bůh odpouští má všechny tyhle prvky, ale k tomu všemu je ještě dost brutální, což by nebylo úplně na škodu. Asijské filmy s mafií v hlavní roli takové prostě jsou. No ale k tomu všemu se v něm ještě míň mluví a všechno daleko dýl trvá. To je možná největší problém filmu. Dynamický by jakžtakž byl. Některé záměrně dlouhé a nic neříkající záběry mají na okamžik co říct, ale za chvíli se veškerá ta atmosféra vytratí, protože se ve filmu vlastně nic neděje. Kvalitní elektronické hudby je také ve výsledku poskrovnu a celé to počáteční nadšení během ani ne půl hodiny rychle vyprchá. Člověk pak kouká na Ryana, který si myslí, že vše uhraje jen svým charismatem, ale zřejmě nechápe, že když nepromluví, tak si na něj člověk nedokáže udělat názor. I přesto respektuji snahu tvůrců. Je to naprosto odlišný film od klasické filmové produkce a zaslouží si obrovský respekt. Drive byl dílem momentu a úspěchem okamžiku. Jen bůh odpouští je ale jeho nevýrazný stín. (01.11.2013)

V hypnoticky temné atmosféře, v tajuplných obrazcích, démonické hudbě a ve spoustě nezodpovězených dějových kličkách se Nicolas Refn tímto filmem velmi přibližuje k Davidu Lynchovi. ONLY GOD FORGIVES obsahuje temnou MULHOLLAND DRIVE stránku. David Lynch má ale ve své formě a námětové invenci navrch. Před psaním komentáře se snažím vyjádřit všechny důležité momenty, které se mi zaryly do paměti, v ONLY GOD FORGIVES je takových momentů spousta a některé momenty nejdou plně vyjádřit. Závěrečná scéna ze zpomaleného záběru mačety, která směřuje na ruce Goslinga je nezapomenutelná (při téhle scéně jsem nedýchal). Hudební démonický motiv v závěrečných titulcích bude ve mně rezonovat navždy. *********** Nicolas Refn vytvořil cestu, kterou jste v minulosti nikdy neviděli, a filmu dává jiný rozměr. (29.07.2013)

Drive overdrive, alebo halucinogénny revenge film v trvalom balansovaní medzi brakom a umením. Budú z neho vo vytržení nielen fanúšikovia Jodorowského (čo ja nie som), ale podľa nadšeného výskotu v Cannskom hľadisku aj širšie publikum. Vyprahlosť duší jednotlivých charakterov skrz fetišitsicky dokonalé aranžmá scén v obraze i zvuku boli pre mňa už viac čistou maniérou ako vťahujúcou hypnózou pre meditatívne dumky nad povahou a opodstatnenosťou pomsty. Gosslingova tichá postava sa stáva žiaľ už jeho art trademarkom. Herecky tak jednoznačne vládne Kristin-Scott Thomas, ako jediná aspoň v náznakoch živá postava v tomto panteóne mŕtvol (jedno či ešte chodiacich, alebo nadobro už v tuhom stave) a áno, som si vedomý tej zámernej neexistenčnej neživotnosti zvyšku ansámblu. To, že režisér "umí" a má každú scénu do detailu premyslenú, je viditeľné permanentne. Chyba v komunikácii bude teda hlavne na mojej strane, kedže tento jeho koncept som od začiatku neprijal a celé mi to prišlo ako Drive deja vu - mágia noci zamenila americké ulice za thajské, náhla erupcia násilia rovnako totožná, neadresnosť hlavnej postavy, ktorá volant vystriedala za manažment kontaktných zápasov. Aj z rešpektu k režisérovej predchádzajúcej (hlavne rannej) tvorbe sa budem rád mýliť v svojom súčasnom podozrení, že úspech Drive ho zacyklil v sebaomamujúcej aure pozoruhodného tvorcu, pretože s jeho talentom má rozhodne na viac, ako len na ďalšie kópie už povedaného bez pridanej hodnoty. (22.05.2013)

Je to Refn, takový jak ho známe, a přesto tentokrát poněkud jiný. Vizuál je skvělý, ale to není a ani nemá být všechno. No ale co dál? Je to prázdné nebo ne? (neřekl bych). Refn si Drivem nadělal možná trochu nechtěnou popularitu (u části publika, o které nestál?) a ta je na diváckém přijetí jeho nejnovějšího snímku jasně patrná. A právě Only God Forgives je jeho osobitou odpovědí na tuhle situaci (včetně všeho kolem, i připosraného Goslinga, jak říká H34D). Nový háv, ale návrat ke kořenům (některé motivy mi připomínají Dealerovskou trilogii, v něčem pak může evokovat i Bronsona). Opět si k Refnově filmu po první projekci hledám cestu jen zatraceně těžko, takže i hodnocení je spíše provizorní (ale postupně dostávám chuť přidat). A jen dodatek: poukazovat na explicitní násilí v Refnově filmu (v dobrém, nebo špatném smyslu), to je jak psát, že „ti negři to zase posrali“. Výsledek?: Prostě zatím nevím, jak se k tomu filmu postavit a pokud jste dočetli až sem, tak potvrzuju, že jste četli zbytečně. (06.06.2013)