Terapie láskou

Terapie láskou není žádná hloubková psychologická studie, ani pokračování Cronenbergovy "Terapie slovem", představuje nám dva poškozené charaktery v ladné, vtipné a neskutečně povznášející romantické dramadii, jejíž závěrečné vyznění "láska léčí" dokonce nepůsobí jako klišé. David O. Russell napsal všední, ale přitom brilantní snímek vhodný pro každého. Líbí se mi, že Russel se (i v předchozích filmech, viz Fighter) nevěnuje schopným jednotlivcům v záhadně dysfunkčních rodinách, ale naopak postavám s individuálními vadami, které jsou schopny spolu vždy vyjít, utvořit rodinné pouto a uctít rodinné zázemí... Jistě je poněkud naivní, když snímek využívá bipolární poruchy hlavního hrdiny především pro humor, nicméně žánrově bipolární je i on sám - někdy se na nás zamračí, jindy usměje... Častěji usměje. PS: Jennifer Lawrence je boží. 9/10 (15.01.2013)

Po tom, jak mě navnadily ukázky na předávání Oscarů, docela zklamání. Příliš mnoho ukřičených až hysterických scén, romantická linka postrádá náboj, kterým by zaujala, a scénář vzhledem k tomu zbytečně dlouhý. Oceňuji, že se tvůrci snažili o trochu jinou než tradiční klišovitou hollywoodskou romanci s krásnými lidmi a jejich nanicovatými problémy, ale výsledek bohužel zůstal na půli cesty. Za zhlédnutí Silver Linings Playbook stojí, ale jednou to bohatě stačí. (03.03.2013)

Skvělá romantická komedie, nejlepší za posledních... hodně dlouhou dobu. Hodně netradiční, rozhádaná a plná paradoxních situací. Bradley Cooper je výborný (zasloužená nominace) a Jennifer Lawrence (zasloužená nominace) je psycho kočka s citlivou duší jak se patří. Přes nesporné kvality hlavního dua, ale nejvíc válí De Niro (zasloužená nominace). Nepředvídatelný, milý, ale ne vlezlý film, na který můžete vzít slečnu a nezaplatit za to hořkou daň, možná si pak spíš i vychutnat sladkou odměnu. (24.01.2013)

Dosud mi nebyla diagnostikována žádná duševní porucha, nikdy jsem neběhal oblečený do pytle na odpadky, nemám v plánu řádit v kotli Philadelphia Eagles, ze zásady nepronásleduji žádnou ze svých manželek a přesto jsem Patovi hrozně rozuměl. Ale taky jsem mu záviděl, protože duševně porouchaná Tiffany měla v sobě tolik energie, že nemám nic proti tomu ztratit se na chvíli v jejích očích. Do jejího příchodu jsem se nijak zvlášť nebavil, ale pak se pozitivní myšlení změnilo z teoretických plků v úžanou realitu. (17.03.2013)

Pěknej film, ale většina postav tu byla fakt tolik nesympatická, že mě to chvílema iritovalo a bylo mi jedno, jak to dopadne. Fandil sem De Nirovi, ten byl dobrej a na jeho místě bych asi Cooperovi sázel jednu dunivou ránu do ksichtu za druhou, A Jennifer Lawrence mě moc nebere, hraje dobře, ale má takovej ten nesympaticky baculatej obličej a tu auru kolem ní moc nechápu. (21.08.2013)