The Last Voyage of the Demeter

Díky starýmu Stokerovi nás současní spisovatelé i filmaři zásobují žánrem, který kupodivu nemá větších výpadků. Jsou roky, kdy se třeba točilo více válečných filmů a pak jsou zase roky, kdy máme my jejich fajnšmekři prostě smůlu. S upírskými filmy je to jiné. Tyhle krvelačné bestie jsou prostě stále v kurzu a oblibě. Jediným problémem je, že všechno už tu bylo a tak můžeme sledovat stopadesátou variaci Drákuly v podstatě stále stejnou jen pokaždé v jiných kulisách, nebo modernější záležitosti typu Stmívání atd. To už ale není pro mne. A tak jsem se při čtení obsahu zaradoval, protože skutečně tady máme temné relativně nepopsané místo v celé té upírské historii. I když... Plavba na Demeterovi byla i v seriálu Dracula a byl jí věnován celý díl. První půlka osmnáctého, plavba plachetnice z tehdejšího Bulharska do Londýna, vezoucí v podpalubí rakve a prsť z daleké Transylvánie... A nejen prsť. Moc mne potěšila účast Liama Cunnighama, který jako kapitán Demetera byl skoro k nerozenání od filmového kapitána Titanicu Bernarda Hilla. Je neuvěřitelné jak jsou si tito herci podobní! Cunninghama mám rád a do těchto rolí se hodí. Opuštěním přístavu a vyplutím na moře tak nějak začalo končit mé nadšení. Afroameričan, který se kdoví jak objevil v ten čas na Balkáně a dostal se do posádky začal pomalu ale jistě během plavby řešit problematiku rasismu a mně to začalo popravdě vytáčet. Kladu si otázku, zda je to důsledek toho neustálého cpaní herců jiných barev pleti do filmů a lokací, kde byste je v té době mohli hledat v poledne s lucernou a ještě těžko. Ale budiž, byl to námořník, tak dejme tomu, že i ano. Ale proboha proč tam rozvíjel během plavby zase ty příběhy o útlaku... Eh. A nebyl sám, sekundovala mu mírně emancipovaná rumunská děvčice, se kterou by se asi tehdejší posádka Demetera moc nemazlila. Tedy oni by se mazlili, ale po námořnicku... No a k tomu hlavnímu. Upírovi v podpalubí. Základní typy upírů jsou v podstatě dva. Distingovaný uhlazený hrabě, který má vybrané šlechtické vastupování, mnohdy je skutečný gentleman, jen holt za nocí leze po zdech a krmí se tak jak je mu určeno. A pak je tu druhý typ upíra. Nazval bych to netopýrem schopným nejen létat, ale i chodit vzpřímeně. Koho zrovna veze v truhle Demeter prozrazovat nebudu. Jak stárnu, nějak jsem se přesunul od obliby netopýra spíše k tomu uhlazenému gentlemanovi. Super byl třeba Claes Bang v seroši Dracula. Plavba do Anglie mohla být natočena o poznání lépe. Za celou dobu na lodi nevrzne jediný trám. Sama jízda po moři je jak jízda po rovné asfaltce sem tam se sice zakymácí petrolejka v kajutě , ale to je tam z plavby po moři vše... Když loď narazí ve vyhrocených momentech v podpalubí na vlnu a zakymácí se, následuje opět rovná jízda... Sama plachetnice byla udělána pěkně i její jednotlivé sekce. Ale chybělo tomu jediné. To hlavní. Jakékoliv napětí. Je to škoda, protože to samotné téma, viktoriánské období i ten duch tohoto příběhu umí sám o sobě navodit nepříjemné pocity. Je to škoda, zmařená šance. Co by asi tomu řekl sám Vlad III. Dracula? Hádám, že by rejžu i se Stokerem nechal napíchnout na kůl. Kůl pěkně zaoblený aby si to oba pánové pořádně užili. Já dávám za 2 poklepání na bok plachetnice. * * (06.12.2023) (méně) (více)