Nic k proclení

Věděla jsem, že mě nemůže Dany Boon zklamat, protože ho znám už z jiných bezvadných filmů a vím, že má jedničkový komediální talent. Rien à déclarer tudíž splnil má očekávání. Sice mně připomínala ty starší francouzské komedie, ale vůbec to nebylo na škodu, protože byla zrovna tak roztomilá, pohodová a já se skvěle bavila. Scénky těch dvou dokonalých (v úvozovkách) parťáků a nejen ty u mě každou chvilku vyvolávaly salvy smíchu. Namátkou scénka s pouty nebo přidělení Renaulta a jeho následné opravy a zkrášlení neměly chybu. A rozkošný puntík celé této komedii dal už jen přidělený pes na vyhledávání drog jménem Grizzly. Benoît Poelvoorde a Dany Boon se vzájemně skvěle doplňovali, prostě to byla taková sympatická, trochu ujetá dvojka, která si zaslouží čtyřku jak vyšitou A pozor, hlavně se vyhněte hraničním přechodům mezi Belgií a Francií :-) Viděno v původním znění s titulky, jinak to ztrácí ten správný šmrnc. (30.10.2014)

Vítejte u Chtisů byl natolik úspěšný film, že to Boonovi kapánek vlezlo na mozek, což se projevilo tak, že blbec Francois Pignon, kterého tehdy hrál v divadle, začal mluvit severofrancouzským nářečím. Z toho důvodu se rozhodl, že se na sever vrátí a pokusí se na svůj předchozí úspěch navázat. Ani u Ch'tisů jsem nebyl nadšený tak jako někteří a tady to je ještě o stupeň horší. Když polovinu filmu vyplňuje romantická linka, ke které samotná zápletka (rivalita Francouzů a Belgičanů) pochopitelně svádí, není to zrovna zábavné. Ještě více mě štval Poelvoorde, a to především v první půlhodině snímku. Zbytek filmu ale poskytuje celkem slušnou zásobu legrace a objevují se také některé známé tváře z Veberových filmů. A ani hudba nebyla k zahození. 65% (10.09.2014)

Ruben Vandevoorde je šťastný muž. Narodil se jako občan Belgie, nejskvělejší země na světě. A není ctihodnější poslání než dělat celníka a bránit hranice zbožňovaného království proti jeho největším nepřátelům - Francouzům. A taky drogovým pašerákům. Bohužel pro Belgii a jejího Valonského ochránce nastaly zlé časy. Blíží se Schengen a s ním invaze nájezdníků ze zkaženého jihu. Chudák Ruben byl navíc převelen do mobilní mezinárodní patroly a dostal nového kolegu Mathiase - Francouze milujícího vše galské. A Rubenovu sestru. Z tohoto třaskavého námětu ukuchtil hrající režisér Dany Boon milou komedii utahující si z nacionalismu, patriotismu, kulturních stereotypů, lidské omezenosti a tendence brát věci zbytečně vážně. Boon je skvělý jak před kamerou, tak i za ní, jeho parťák mu zdatně sekunduje, vtipy jsou srozumitelné i pro ty kdo viděli obě země maximálně na mapě a tak je o zábavu postaráno. (20.08.2011)

Téměř geniální komediální záležitost. Kdyby i druhá polovina byla taková nálož gagů a humoru, jako ta první, u které jsem se řezal smíchy už od první vteřiny, nedokážu si představit, jak bych dopadl. Možná, že bych se smál ještě teď a nebo bych už dávno smíchy zemřel. Druhá polovina ale už přece jen musela trošku pořešit děj, který byl vynikající, jen ta romantická zápletka tam byla místy trochu na škodu (ale měla svůj perfektní smysl). Dany Boon je perfektní, ale Benoit Poelvoorde je ještě stokrát lepší. Lepší komedii jsem už hodně, hodně dlouho neviděl. Nic k proclení je moje nová láska, kterou budu doporučovat na každém kroku. Vynikající. 85%. (01.05.2020)

Před samotným komentářem bych moc rád poděkoval uživatelům Enšpígl, Snorlax a emma53. Holkám proto, že to Enšpíglovi doporučili a Enšpíglovi proto, že to poslal dál. Díky nim jsme totiž dali naprosto boží francouzsko-belgickou komedii, která je zároveň občas dost nekompromisní. Dany Boon a la Francouz jede na pohodu. Ale Benoît Poelvoorde jakožto Belgičan je fakt brutální. První půlka byla vygradovaná tak, až jsem myslel, že se takhle dobře už nikdy v životě nezasměju. Druhá půlka ale jako kdyby byla vyměněná. Kadence fórů se totiž rapidně zúžila. I tak ale uznávám, že tak povedenou komedii jsem hodně dlouho neviděl. Vlastně jsem ani nevěděl, že tam tahle rivalita je. Tak teď už to vím a ještě budu mít na co vzpomínat. (05.11.2014)