Nedokončený film

Ať byly záměry fašistů s tímto filmem jakékoliv, dnes se obrací přímo proti nim jako direkt. Samozřejmě, že podobné záběry procházejí všemi možnými filmy a mohlo by se zdát, že je jich až trošku moc, že zevšedněly a emočně se opotřebovaly. Jenže tady to není filmová kamufláž. Tady se díváte do tváří lidí ve varšavském ghettu, kteří za pár měsíců pravděpodobně zemřeli, ale teď se ještě drží života a doufají v zázrak, o kterém divák ví, že nepřijde. Nevzpomínám si, co na mne z této oblasti tak silně zapůsobilo jako Nedokončený film. (12.10.2014)

Dokument plný otřesných záběrů z varšavského ghetta, kde se nacisti rozhodli natočit svůj propagandistický film. Dnešní člověk si jen těžko uvědomuje, co tam lidé zažívali. Tento film vám tu představu rozhodně dá. Nicméně se nejedná o dokument, který by měl nějaké vyšší umělecké ambice. Jsou to pouze záběry poslepované s výpověďmi svědků a deníkovými záznamy obyvatel ghetta, ale i to dokáže neskutečně zapůsobit. 3,5* (17.03.2011)

Z hlediska filmové kvality natočeného dokumentu (jako tématu) by to bylo skoro na odpad. A to nemluvím o propagandistickém scénáři... Z hlediska historického dokumentu má však tento nalezený nedokončený film nevyčíslitlnou hodnotu. Nacisté paradoxně díky tomuto snímku zaznamenali při natáčení Židů nejeden ze svých ohavných zločinů. Film je velice silný a nemluvím těď jen o záběrech na hladem umírající děti či mrtvé na ulicích gheta... Vzhledem k tomu, že člověk ví jaká byla další stanice po Varšavském ghetu, těžko se kouká do tváří všem těm lidem, kteří se poslušně dívají do kamer nacistickým filmařům a netuší jaký hrozný osud je čeká... Říkáte si, kolik jich asi přežije cestu v dobytčácích, koncentráky, otrockou dřinu, plynové komory, hladovění, nemoci, pochody smrti... Nedokončený film - je velikou obžalobou zrůdnosti a zvrácenosti německého nacismu. Nutno pouštět ve školách ! * * * * (28.04.2012)

Ghettofilm - nic víc, ani označení "kde", ale to ostatně všichni víme i po již skoro osmdesátil letech. Proč se tento film natáčel, k čemu měl sloužit? - to byla nejfrekventovanější otázka. Film byl režírován, už to znamená, že k něčemu měl sloužit. Přitom každému je (a vždy bylo) nápadné maximální umělé vyostření sociálního problému (šampaňské verusu kosti potažené kůží); jako by Němci chtěli říct: "Podívejte se vždyť by se tu sežrali sami navzájem, odveze je tedy tam, kde sice nebudou mít víc místa, ale budou si navzájem rovni." Zobrazování stejně tak umělě naranžovaných židovských zvyků, obyčejů a rituálů (obřízka 2 kg dítěte...) vede zase ke známé praxi - podobně jak tomu bylo o mnoha asijských (sibiřských) národů: zaznamenat, zdokumetovat a zlikvidovat. (01.11.2020)

Pokud hodnotím u filmu především emoce a to, co v člověku způsobil, na tento by mi pouhých 5 hvězdiček nikdy nestačilo. Tohle by měli vidět všichni, kdo hodnotili Pianistu, Schindlerův seznam, Jakuba lháře, Posledního motýla, Korczaka. Seděla jsem přikovaná k obrazovce, trochu se bála dalších záběrů a snad ještě víc, že už bude konec a nic dalšího neuvidím. Dokument, který by nepotřeboval komentář a přesto se mu komentáře dostalo. Záznamy z archivů, výpověď samotného kameramana a slova, hnutí tváře, slzy, zakrývání očí těch, co kdysi sami v ghettu žili. Žádné byť sebelepší filmové zpracování nikdy nenahradí zážitek z tohoto filmu. (19.09.2014)