Yamada : The Samurai of Ayothaya
Yamada: Way Of The Samurai
Obsahy(2)
Jeden bojovník, malá vesnice, velká legenda…
Japonský samuraj Yamada je na stopě velké zradě. Spiklenci se ho proto rozhodnou odstranit a on vyvázne jen díky tajemným válečníkům, kteří ho těžce zraněného dopraví do thajské vesnice Ayothaya. Tady se Yamada zotaví ze svých ran a začne se učit zdejšímu bojovému umění. Protože v zápasnické aréně brzy vyniká, je jmenován osobním strážcem vladaře a Ayothaya se stává jeho novým domovem.
Thajský historický film potěší především fanoušky bojových umění. Ukázky bojových technik jsou neuvěřitelně drsné, ale esteticky dokonalé. Předvádějí souboje s katanou i jinou chladnou ocelí, a také potyčky beze zbraně jsou patřičně tvrdé a přesvědčivě realistické.
Snímek líčí skutečný životní příběh japonského dobrodruha Yamady Nagamasiho (1590–1633), který v Thajsku získal výjimečné postavení a za své zásluhy byl jmenován guvernérem jižní provincie Nakornsrithammarat.
(oficiální text distributora)
Recenze (38)
Je to dosť dobrý akčný historický film z thajskej produkcie. Má veľmi dobrý príbeh o japonskom bojovníkovi, ktorého kvôli nevýraznej chybe v priebehu konfliktu medzi Japonskom a Thajskom sa jeho vlastní pokúsia zabiť, ale thajskí bojovníci ho zachránia a privedú do svojej dediny, kde spoznáva úplne nový život a priority a zistí, ktorá strana je tá lepšia. So spracovaním som dosť spokojný, film má veľmi rýchly úvod, netrvá dlho a už je hlavná postava v thajskej dedine, kde sa prvé dve tretiny filmu udomácňuje, či už psychicky, ale aj fyzicky po stránke bojových umení a pozerá sa na to veľmi dobre. V záverečnej tretine už ide príbeh do úzadia a všetko sa vyrieši príliš rýchlo, či už vzťah s Mjanmarskom alebo aj s bojovníkmi z Japonska, takže tu gradácia mierne zlyhá, ale stále je to slušná filmová zábava. Akcie je tu pomerne dosť a páči sa mi. Súboje bez zbrane sú realistické, správne tvrdé a dobre prehľadné, ale to časté zrýchľovanie pohybov je úplne zbytočné a zbytočne to kazí dojem. A akcie s mečmi majú skvelú choreografiu, kľudne by som ich označil za jedni z najlepších relatívne realistických súbojov z mečmi, čo sa dajú nájsť, občas sa v nich kombinuje aj bojové umenia a iné zbrane, napríklad kladivá a sú aj nadmieru krvavé, ale tá krv je miestami až príliš nepríjemne digitálna. Najviac sa mi páči akcia na kopci s mjanmarskými bojovníkmi alebo cesta hlavného hrdinu v turnaji. Herecké obsadenie je skvelé, síce z hlavných postáv mi nie je nikto známy, ale všetci sú výborní, či už japonský bojovník, jeho nový thajský priateľ, obe sestry, hlavne malé dievča predvádza príjemný herecký výkon a v menšej úlohe poteší aj Buakaw. Trochu sklamú záporáci, ktorí sú nevýrazní a ani sa nemajú moc ako prejaviť, ale tu to vôbec neprekáža, keďže vzťah k protivníkom je tu úplne druhoradý. Réžia je na tom perfektne, presne tento štýl mám v tomto type filmu najradšej a technická stránka až na tú digitálnu krv a zrýchľovačky tiež nesklame. Som veľmi spokojný, síce som čakal niečo trochu iné, akčnejšie, kde bude hlavnou prioritou bojový vzťah medzi Japonskom a Thajskom, ale ak mám pravdu povedať, tak toto mi sadlo ešte viac. Najbližšie to má k strednej fáze filmu Obávaný bojovník, aj keď tomu sa samozrejme nevyrovná. 78% ()
,,NA TOMTO SVĚTĚ NENÍ NIC NÁHODA. VŠECHNO SE STANE KVŮLI OSUDU.…“ /// Pokojný bojovník na thajskej způsob. Yamada řeší problémy Siamu, problémy svoje (takže problémy Siamu) a všechno to slepujou hovory ,,H“ o jednotě (Siamu vole), hledání cesty a životních hodnot. Ke všemu mi ty souboje připadaj podivně zrychlený, a nebo jednoduchý, jako v těch šikmovokejch komiksech. Víc se kecá než mlátí. Vo tom žádná. Taky je třeba prožít lásku se slečnou, jenž by mohla hrát v reklamě na thajskou manželku a prodělat výcvik, páč samuraj je proti vesničanům sračka vodsouzená k smrti. Alespoň při souboji. Ty výplně mezi řežbou mohli bejt zase smrt moje. A na konci ani nejde říct, co že vlastně ti vopičáci uměj. Jsem z těch thajskej filmů z poslední doby nějakej rozladěnej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Čumím jen na filmy podle skutečnosti. 2.) Zdá si mi bejt frajeřina, vomotat někomu nohu kolem krku a jebnout ho loktem. 3.) Protože boj, to je používání noh, ruk, kolen, loktů… 4.) Thx za titule ,,sniper18“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Strašný tohle. Akce je sice poměrně spousta, ale je nepřehledná, stříká otřesná digitální krev/tempery¸ střih je špatný, vizuál průměrný a především mě to vůbec nebavilo. 20% ()
Takže tady máme další Thajskou bojovou řežbu. A zadařilo se! Tedy ... pokud se zaměříme zejména na akční bojové scény a jejich choreografii. Co se týče děje, jedná se o stokrát ohranou písničku, která ovšem příznivce akčních filmů vždy příjemně zahřeje na srdíčku. Samuraj a skvělý bojovník z Japonska se dostane do kmene Thajských bojovníků. Bojový kmen, který téměř všechen svůj denní čas věnuje tréninku bojového umění muai-thai. Samuraj je zraněný, nějaký ten čas se prospí ve svém novém útočisti a pak se zde začne poohlížet. Bojový styl, který nezná, ho zaujme a při konfrontaci svého karate+aikida selhává na plné čáře. Rozhodne se tedy požádat o tréning, je mu vyhověno a dostane k tomuto největšího mistra celého kmene. Chlapík jako z oceli, který drtí oponenty těmi nešílenějšími způsoby. Tonny Jaa zde má skutečně konkurenci... Samuraj se rychle učí a svoje nabyté bojové zkušenosti a styly ještě zkombinuje s muai-thai. Stane se z něj mistr první velikosti, ovšem na svého učitele a přítele evidentně nemá... Vesnice je přepadena japonskými šmejdy, kteří chtějí zavraždit samuraje. Přichází na řadu několik konfrontací, tasí se zbraně (meče, nože, kladiva, ...) a z filmu se stává ještě větší řežba. Krev stříká na všechny strany ... Blíží se finální zúčtování samuraje s japonským zrádným šmejdem a spoustou ninjů. V modrém osvětlení při plápolání ohňů se rozjíždí špičkový martial-arts masakr, který se exponencionálně vybičuje na maximum, když samurajovi příjde na pomoc jeho učitel. Dobrá stovka ninjů se stává oběťmi strašlivého martial-arts pekla!! ... Prostě paráda!! Thajci opět bodují. Akce, atmosféra, prostředí jsou úžasné. Akce je v pohodě srovnatelná téměř s Tonnyho kousky nebo s nedávno vzniklou, ještě lepší Thajskou řežbou, než je tato, Bang Rajan 2 (2010). Souboje jsou tvrdé, kontaktní, brutální, perfektně sesnímané. Opravdu je na co se koukat. Dějově se film zbytečně vleče a chvílemi má opravdu hodně nudné pasáže. Ale i tak se jedná o špičku v tomto subžánru a všem příznivcům bojových martial arts filmům vřele doporučuji!!! ()
Patřičně tvrdé souboje, které mohly do převážně melodramatické hudby zabalenou báchorku aspoň trochu pozvednout nad thajský průměr, jsou nepochopitelně v koncovce rušivě zrychlovány. Když si k tomu ještě přičtu sekvenci lesní bitvy dvou kmenů, kdy totální převaha jednoho nad druhým působí nechtěně úsměvně, a příliš dlouhé sledy bodů katanou při soubojích s chladnými ocelemi, nadšení kolegy Flipnica rozhodně nemůžu sdílet. ()
V cigánskych osadách by to iste bol hit roka. "Odhodlaný muž dokáže poraziť aj 10 000 mužov, pokiaľ má vieru v srdci"...Tak takýmito hovadinami je obalený priblblý a stokrát videný príbeh. Veľmi ma to nebavilo. Pár dobrých súbojov, to je všetko, čo môže film ponúknuť, no vypľúvanie vody zmiešanej s krvou po každom zásahu vyzeralo trápne. Naoko to vyzerá drsne, ale každý kto videl skutočný thajský box mi dá za pravdu, že realita je trochu inde. Po čase začínajú byť súboje jednotvárne a nudné. Počas celého filmu som musel počúvať trápne reči o zemi, v ktorej ste sa narodili a obetovaní sa za kráľa, potom to isté, ale inak a o päť minút znova. Do toho "akože" dojímavá hudba a ja som to v druhej polovici iba pretrpel, začal pretáčať a robil si z toho srandu. Holými rukami sa ubrániť proti štyrom samurajom s mečmi?? Súboj v lese, 10 proti 200 ??? Kam sa hrabú sparťania z filmu 300? _____Navrhujem čečencom najať 10 thajských bojovníkov a tí bez problémov rozoberú a rozdupú ruských okupantov...Načo zbrane. "Máme holé ruce!"...40%. ()
Abych řekl pravdu, tak jsem čekal víc...naprosto kýčovité scény s malou holčičkou a očekávaný konec naštěstí kompenzovaly patřičně tvrdé souboje a úchvatná kamera. Lepší průměr, 60% ()
Mám rád muay thai a páči sa im jeho štýlové zakomponovanie do akčnej kinematografie, ako sa to v ostatných rokoch efektívne darí thajským filmárom. V tvárach fúzatých kráľovských gardistov, ktorí sa na seba podobali ako vajce vajcu sa mi síce občas orientovalo trochu ťažšie, ich protivníci z radov konkurenčného klanu či japonských nepriateľov sa počas súbojov správali na môj vkus príliš pasívne, až to miestami vyzeralo, ako keby odovzdane čakali na smrteľnú ranu a výhrady mám aj k predstaviteľovi hlavného hrdinu Seigimu Ozekimu, ktorý oproti svižným Thajcom pôsobil ako poleno (pochybujem o tom, že tento chlapík niekedy v živote seriózne trénoval bojové umenia), inak je ale Yamada z hľadiska úrovne choreografie bojových scén a celkového vizuálneho dojmu uspokojivá akčná mastenica. ()
Nieco ako Posledny samuraj alebo Tanec s vlkmi na thajsky spôsob. Prilis ma to nenadchlo, lebo pribeh mi pripadal strasne nezazivne podany a tach par bitiek je dokalicenych zrychlovackami v momente, ked má dôjsť ku kontaktu medzi protivníkmi. Napriklad v Undisputed 3 vhodne pouzitie zrychlovaciek dodava uderom poriadnu davku tvrdosti. V prevedeni v akom su pouzite v tomto filme im uberaju nielen na tvrdosti, ale ani pouzite techniky vdaka nim nevyzeraju tak pôsobivo. Vysledne hodnotenie 5/10 zvysim na 3*, pretoze si cennim, ze tento film narozdiel od kung-fu filmov Tonyho Jaa a spol., má vôbec nejaký funkčný dej a nie je to len sampler kaskaderskych kuskov. ()
Tento zajímavý historický thajský film se mi hodně líbil i přes pomalu se rozjíždějící první třetinu filmu. Na začátku je pár zajímavých soubojů, ale poté se film zpomalí a začne vyprávět příběh samuraje Yamady, který je vážně zraněn a zachráněn kolemjdoucími thajci. Poté se Yamada léčí a seznamuje s Ayothayou a jejím laskavým lidem. Toto místo si natolik zamiluje, že se rozhodne učit se místní bojové umění a rozhodne se ho chránit, i kdyby měl za to položit život. Cestou za tímto cílem se musí ještě vypořádat se svou minulostí.... Tento filmek neni tak narvaný akčními (bojovými) scénami jako jiné hajské filmy, ale ty co tu jsou stojí opravdu za to. Choreografile soubojů je opravdu lahůdková. Jediný, co mě vě filmu vadilo byla ta upištěná holčička a zbytečné množství nejrůznějších mouder. Za mě 75% :) ()
Bum, třísk, švih, prásk, třísk, bum, následně blablabla a hned po tom zase bum třísk, bác, švih. Jestli měl být tohle vrchol Thajského akčního filmu... Hlavní hrdina je mylně svými považován za zrádce, zatímco se lečí kdesi v chrámu, kde se mu také dostane prozření. Minulost a protivníci se ale vždycky znovu objeví. Už tolikrát viděné, tentokrát jen v Thajském provedení. Film skutečně jen pro fanoušky specifických bojových umění, příběh a zápletka jsou tady naprosto zbytečné. ~~~ 1,5* ()
Úspechy ktoré zaznamenali Bang Rajany, Thajčanov navnadili a ďalší snímok nesúci sa v podobnom duchu na seba nenechal dlho čakať. Je fakt, že si stále držia svoj vysoký štandard, rýchle ruky a vysoké kopy. To že do monoetnickej dediny zakomponovali aj niekoho iného bol kus risk, ale na počudovanie vyšiel. Tak sa vo filmovom boji stretli dosť amatérsky pôsobiaci samurajovia versus siamský dedinčania, ktorí ani neorú ani nelovia len sa cvičia v bojoch. Však načo? Všetku robotu za nich odvedú ženy, a na ovocí sa dá tiež slušne vyžiť. Druhý krok vedľa spravil samotný scenár, ktorý do priamočiareho príbehu prilepil van Dammovskú vložku Súboja cti. Vložka síce zaujímavá no totálne vytrhnutá z kontextu a navyše v skrátenej forme vyznie dosť fušersky. Fakt, že k súbojom v turnaji nakoniec ani nedôjde korunuje tento veleomyl filmu. Strih, a sme opäť pri Japoncoch. A nastupuje tretí najpatetickejší krok vedľa, súboj v uličke. Efektný tak, že nejednému jatkachtivému divákovi zaplesá srdiečko, ale naivita by sa tu dala krájať na kilá. Prvý dojem z filmu bol však na vysokej úrovni, všetko mi to došlo až po projekcii čiže celkový dojem by som klasifikoval do veľmi slušného nadpriemeru hodného ďalšej projekcie. ()
Kdyby zůstalo u nezrychlovanýho thajskýho boxu a vynechaly se ty kvanta digitálností (krev mizí ve vzduchu ještě rychleji než ve 300), byl by to soubojově tvrdej, pohodovej kousek. ()
Takže ťažké sklamanie. To čo som v Bang Rajan v pohode odpúšťal, tu už neodpustím. Skutočne primitívny príbeh, gýčová kamera a také historické kopance, že to svet nevidel.. Ayothaya bola v 17. storočí velkomesto, nie kopa ruín ako to vidíme vo filme. Na ruiny ju premenila až Barma v 18 storočí ale to tvorcom zrejme nevadí, veď je to určené mladým divákom, ktorý majú nejakú nudnú históriu na háku.., že? Tí totiž Ayothayu prezentovali ako maličkú osadu s pár ruinami a veľkého kráľa ako nejakého náčelnika indiánov... Uff... A nekonečnú rozsiahlu vojnu s Barmou tu vidíme ako dohodnutý malý súbojček malých skupiniek v lese... fakt dojemné sú kecy budhistického mnícha o odvahe, boji atď... ale že podporuje nezmyselné zabíjanie vlastných bojovníkov to ho nenapadlo... No to by som od mierumilovného mnícha nečakal... Celé je to navyše odeté v takom gýčovo-propagandistickom háve, zrejme aby to propagovalo dobré japonsko-thajské vzťahy či čo. No a žeby dobrý samuraj mal problémy s neozbrojenými thajčanmi v boji ( ako vidíme na začiatku) snáď uverí len nejaký thajský šovinista ale nie ja... Navyše muži tam ani nerobia, vlastne nikto tam nerobí, všetci sa len cvičia v boji.. Heh, no čo... zmysel dobrého budhistu je asi len zabíjať svojich vlastných pri krvavých turnajoch... či nie?:) Kedže celé sa to nesie v takom gýčovom - bojovkovom duchu, bolo fakt utrpenie dopozerať túto nafúknutú bublinu do konca... pripomínalo mi to tie dementné bojovky s Van Dammom , ktoré neznášam od detstva a tak to bol ďalší klinec do rakvy tohto úbohého zlepenca a aj dôsledok môjho neľútostne nízkeho hodnotenia... ()
Nebudu se smát thajštině, nebo čím se tam mluví, i když chvíle, kdy místní dvojník Stevena Seagala v roli gurua deklamuje procítěně patriotické „chlamaplapla maplaplaplapla plaklapla“, což si nedělám prdel, mě vytrhávaly ze soustředění. Nebudu se smát ani armádě kníratých klonů, protože jinak zas tak směšní nebyli. Mohl bych se smát spíš zoufalým šermířským soubojům, které ovšem byly spíš k pláči, stejně jako celkový příběh a typická agitační a vzdělávací poloha snímku. Že se jim to zdá příhodné i u takové řezničiny, to mě nepřestává zarážet.... Nicméně, co se týče těch dvou hvězdiček, tak ty jsou za solidní rukodělné nakládačky boxerů, mrvené jen opět typickými zrychlovačkami. Jako kdyby to měly zapotřebí. Trochu se na to dívat dá, jenom nevím, proč na takovou srágoru píšu tak dlouhý komentář. ()
Vůbec ne špatné. Některé souboje jsou až groteskně zrychlené, ale nechybí jim brutalita, tvrdé údery a surovost. Mohlo by jich být, ale více, přece jen věnovat většinu času nastínění vznikající lásky mladého Japonce k cizí zemi, může být čaesm únavné. Ve finále jsem byl ale mile překvapen, tím, jak dobře jsem se pobavil 7/10 ()
Ani se nedivím, že si nikdo netroufl napsat obsah filmu. A přitom je děj velmi jednoduchý a už stokrát profláknutý. Z dobyvatele, uchvatitele, invazisty, se stane zarputilý ochránce utiskovaného lidu. Utiskovaný lid ho totiž vyléčí ze zranění a svou laskavostí a jinými ctnostmi ho přesvědčí o tom, že doteď stál na špatné straně. Standardně proběhne kamarádíčkování a bratrství na život a na smrt, rozhodující bitva...jo, jo...takový thajský Poslední samuraj, Pocahontas, Avatar asd.. Yamada Nagamasa je ovšem skutečná postava a příběh je do značné míry inspirovaný jeho osudem. Přesto nemá valný smysl, abych se dál zabýval dějem tohoto filmu. Snad jen dodám, že je "vyšperkovaný" hromadou plků o míru a spravedlnosti. Chápavější už ví své. Nicméně většina lidí je zvědavá spíš na akci. Inu, je tam a není jí málo. Občas je to trochu jednotvárné a blbounké; chlapík jde a stejným pohybem píchá mečem asi šest ninjů stále do stejného místa; všichni protivníci jsou tak o tři třídy horší než "naši"... . Ale jsou zde i místa, kde se dočkáme opravdu brutální muay thai řežby, po které by se normální smrtelník asi nezvedl. Samozřejmě ji mají na svědomí staří,¨ dobří neznámí, kteří si už zakřupali v Ong-Bakovi. Přesto si nejsem jistý, jestli těch pár dobrých mlátiček vyváží tu hromadu blbých řečí. A pak je tady ještě něco. Po technické stránce je film neuvěřitelně...zvláštní. Na jednu stranu spousta pěkné práce s obrazem a občas nějaká ta chybka ve střihu, na stranu druhou děsná práce se zvukem. Vysvětlím. Scéna venku u jezírka, dialog mezi ním a jí. Ruchové mikrofony nejspíš vypnuty, máte pocit, že spolu mluví na autobusové zastávce u silnice. To samé v chrámu. Místy je ten film prostě odfláknutý. A pak je tady kapitola sama pro sebe a tou je hudební podmaz. Občas se člověk neubránil pousmání nad dětskou přímostí, s jakou tvůrci "onáladili" některé scény. Přesto nemám nutkání být nemilosrdný a film spláchnout do ... . Ta parta chlápků s knírky sňatkových podvodníků, výkon Seigi Ozeki a dokonce i ta přeuctivost k slavné historické postavě...bylo to vcelku sympatické. ()
Príbeh pôsobí ako thajská odpoveď na Posledného samuraja, kde namiesto Američana na japonskom území je Japonec na území thajskom. Len škoda, že Japonec neučí Thajcov svoj štýl boja s katanou, ale Thajci učia jeho thajský box. Rýchlokurz je taký efektívny, že japončík ovláda tradičné thajské bojové umenie ako rodený Thajec. Film sa odohráva v histórii Thajska, aj keď výzor bojovníkov a aj ich technika boja historicky nevyzerajú, skôr súčasne. Veľa počítačovej krvi, moderné filtre, bojovníci s trendovými účesmi a namakaní podľa najnovšieho čísla Muscle & Fitness. Príbehovo skôr fádne. Spoľahnúť sa dá aspoň na efektné a surové súboje, na ktorých je celý film postavený. Mám na mysli thajský box, pretože samurajčina Japoncov je naopak odfláknutá. ()
Velmi dobré, efektně a přehledně natočené bojové scény. I ta digitální krev a gore sem dobře zapadají. Je to samozřejmě hodně nacionální doják (podle titulků natočený u příležitosti 124. výročí thajsko-japonských diplomatických vztahů), ale oproti ostatním patriotským kung-fu filmům je tu sympatické, že tu nejde o oslavu jednoho národa, ale o přátelství mezi dvěma národy, které se vzájemně uznávají, a o tom, že i z Japonce se může stát hrdý thajský patriot. ()
Príbehovo trošku jalové, bojové scény síce mali silu, ale niekedy nie kvalitu. **/*** ()