Temný krystal

Velká oslava nejen praktickým efektům, ale především loutkářství a… maňáskovství? Jak to vůbec nazvat? Ačkoliv je to právě tato věc, díky které je film nesmírně unikátní, nebylo by se to podařilo bez velmi dospělého, kouzelného příběhu, který má až mytický rozměr. O to se stará hlavně provázání života Mystiků se záporáky, které přechází od nápadného srovnání po dialektickou dvojnost. Odtučněná hero’s journey, kterou si prochází Jen, je solidní základ snímku, stejně tak setkání s Kirou, která se mu stane rovnocennou společnicí. Ohyzdní Skeksisové jako antagonisté fungují, přestože z jejich dekadentního vládnutí vidíme minimum, jejich design o nich ve zkratce řekne vše. Probuzení Garthimů z naprosté nehybnosti do frenetického pohybu musí vyděsit každé dítě a jejich koncept na mě působil neuvěřitelně děsivě, byť ti lidští herci se za kostýmy úplně nevytratili. Což je ale jedna z věcí, která pro mě tu iluzi jiného fantastického světa občas zbořila. Jsou scény, kde je jasně vidět, že je to loutka – kde nemyslím na to, že koukám na Gelflinga šplhajícího po skále, ale kde koukám na loutku nemotorně předstírat, že šplhá po skále. Což je stále mnohonásobně lepší než být jako divák obětí špatného CGI. Ale zda je to lepší než průměrné či lepší CGI…? V roce 82 bych si tuhle otázku samozřejmě nepokládal, přesto je The Dark Crystal důkazem, že nejen počítačové efekty stárnou. (06.08.2022)

Bez pochyb jeden z nejprůlomovějších a nejdůležitějších milníků ve filmové historii. Loutkový kousek, který grafiků, lidem od efektů a filmařům jednoduše protočil panenky. V rámci příběhu uspokojivé. Svůj příběh to má a hraje si s ním velmi dobře. V podstatě by to bylo klidně na nějakou trilogii nebo něco takového. Pro mě nicméně ne tolik záživné. Takovýmto loutkovým filmům jsem nikdy nepropadl a nikdy mě nijak extrémně nezajímaly. Spíše mě i nějak bezdůvodně odpuzovali a nějak se i ve výsledku divím, že jsem film vlastně dokoukal. Ale neříkám. Konec dobrý, všechno dobré. Hlavně pozitivní v rámci respektu. (03.10.2017)

Videl som to prvýkrát až teraz a bez nostalgie to už bohužiaľ moc nefunguje. Na to by bol potrebný lepší príbeh a najmä nejaký ten druhý plán (spomeňte si na Nekonečný príbeh). Nuda však nehrozí, pretože každú chvíľu nastúpi nejaká nová príšerka, prípadne sa ukáže nejaké nádherné prostredie. Tá úžasná imaginácia to robí stále zaujímavým filmom, paradoxne mi tam však chýbalo trochu človečiny. Rád som to konečne videl, oceňujem to, ale za srdiečko ma to nechytilo. 6/10 (05.01.2018)

Film je oživlou vzpomínkou na něco, co jsem viděla jako dítě. Znáte to, v hlavě vám zůstanou barevné šmouhy postaviček a vy nevíte, jestli byly součástí skutečného filmu, nebo si je dokreslila vaše fantazie. Ano, toto je kult, dozvěděla jsem se, ale pro mě to drahokam vynořený z minulosti. Muppety jsem nikdy moc v lásce neměla, ale Temný krystal je onou výjimkou z pravidla a kouzelným příběhem o boji dobra a zla. (15.01.2012)

Ak by tento scenár bol nakrútený so živými hercami, mohlo to dopadnúť veľmi zle. Atmosféra by bola fuč. Filmu pridáva na príťažlivosti aj osemdesiatkový look a aj keď som film videl prvý krát až teraz, cítil som tam ozveny nostalgie, akú pociťujem napríklad pri Poslednom jednorožcovi. Je to niečo na spôsob animovaného Pán prsteňov, vážne to nesadne každému a myslím, že pre dnešnú generáciu je toto príjemne patetické a kúzeľné fantasy úplne mimo radar. 70% (27.03.2018)