Klukanda

Hodně minimalistické - snad by se dala vést diskuze, zda to v této formě nebylo trochu zbytečné? Dopad matky, která se dle mého zachovala vůči dítěti nejhorším možným způsobem, by mi přišel nejzajímavější záležitostí filmu.. kdyby přišel alespoň v polovině a ve finále udal základní tón snímku. Takhle to jen vyznívá do ztracena, jako jakási hříčka. (03.01.2012)

Hezký dětský psychologický film, který mě v mnoha momentech dojímal a nutil k záchvěvům empatie. Barevná mozaika nezvratně měnicí se francouzké společnosti mne sice trochu otravovala, ale to mi naštěstí neposkvrnilo celkový dojem. Mnohem kyselejší jablko byla maturita hormonálně rozložené těhotné matky z oboru "jak veřejně ponížit své dítě", zde byla hodnocena, tato žena, výborně. Závěrem snad jen poklona a kytička pro milé herectví Zoé Héran a Jeanne Disson. (30.05.2017)

Veľmi jemne a citlivo spracovaný príbeh nielen počiatkov dospievania, ale hlavne počiatkov veľmi pravdepodobného budúceho patologického správania sa malej Laury/Michaela. Všetko sa tu všetkého len tak jemne dotýka, nikde sa netlačí na pílu a ja mám takéto filmy rada. Tu ide o pocit. Naladiť sa na vlnovú dĺžku tohto filmu prostredníctvom jej hlavnej postavy nebol naozaj vďaka skvelému výkonu Zoé Héran pre mňa najmenší problém. Svoju postavu stvárnila naozaj presvedčivo a s citom. Videné v rámci projektu 52 films by women. (13.02.2016)

Pozoruhodné herectví všech dětí. A bohužel veliké nepochopení toho, co se odehrává uvnitř Laury/Mickaëla. Chápu, že pro rodiče to může být složité, ale tím nekomfortněji se cítí dítě samotné. A s ním tady nikdo nepracuje, nemluví se o jeho pocitech a dítě se cítí provinile za něco, co je mu přirozené. Matka si patrně myslí, že prozrazení "reálné" identity bude ku prospěchu, ale jako reálnou bere identitu fyzickou, ne psychickou. Pěkně, citlivě natočeno. (21.12.2019)

Trampoty s genderem - téma, o kterém byly napsány stovky knih a natočeny desítky filmů. Co je na Tomboyi tak nové a hlavně tak úžasné, že film hodnotím všemi pěti? Je to civilnost snímku, skvělé herecké výkony (Zoe Héran je opravdu výjimečná a pro tuto roli se snad narodila, ale i ostatní herci se svých rolí zhostili na jedničku), citlivost a citovost, s jakou se o celém tématu ve filmu mluví. Anebo spíš mlčí? Ostatně právě tyto náznaky a nejistoty někdo může snímku Tomboy vytýkat. Podle mého názoru se celá ta zmatenost nejen Laury, ale i jejího okolí stala perfektním zrcadlem celé problematiky. Laura je zmatená a její nejbližší s ní. Hledají správné řešení. Existuje ale něco takového? Stačí si obléct masku universality a všechno bude v pořádku? Tyhle otázky fillm divákovi nabízí a nechává ho, ať o odpovědích přemýšlí sám. Jsem nadšená. Ať žije Festival francouzského filmu. Viva le film francais. (24.11.2011)