Vinou lásky

Za ukončení musím snižovat. Do té doby celkem slušná jízda, jenomže ten konec byl fakt Šionovsky pošahaný a na to nejsem stavěný. Baví mě trochu jiný styl psychopatů. Jinak zajímavost. když se od nás při návštěvě Japonska odtrhávala jedna parta a jela přespávat jednu noc do Tokia, tak přespávali zrovna v hodinovém hotelu (mysleli si, že to je normální hotel), který je ukázaný i v tomto filmu xD. (26.05.2018)

Musím říci, že japonský přístup k sexu mi připadal vždycky poměrně zajímavý. Pravda, takhle z druhého konce zeměkoule se zdá trošku odlidštěný a zbavený citů (o macho/sexismu nemluvě), ale ten jejich obecný přístup: "Máš to rád, tak to prostě dělej, o nic nejde, je to lidské," je docela sympatický. Na Koi no tsumi jsem zíral doslova s otevřenou hubou, docela šíleně pojatý příběh o hledání sebe samého, vlastní osobnosti a svobody i skrze ne zcela příjemné a obecně mile přijímané okolnosti a situace. Erotický film? Thriller? Psychologický horror? Sociálně-kritické drama s příměsí Kafkovského absurdna? Všechno tohle a všechno jednotlivě zvlášť. Japonsko je zvláštní kultura se stejně zvláštním přístupem k mezilidským, milostným a genderovým vztahům. V Koi no tsumi je to nádherně reflektováno, jak kriticky tak i obecně. Snad i v tomhle ohledu mě naprosto rozsekaly tři scény. První, v níž chlápek donutí hlavní hrdinku telefonovat se svým manželem a při tom jí souloží, druhá, v níž matka vedlejší hrdinky vypráví o jejím otci/svém manželovi a ní samotné a třetí, kdy si hlavní hrdinka přičupla a vymočila se před dvěma malými školáky, to jsem normálně spadl z křesla. Nejde mi, samozřejmě, ani tak o ten sexuální podtext všech scén, jako o ten obecný. Koi no tsumi je fakt zážitek, který chci a hodlám ještě několikrát absolvovat. Tohle fakt vřele doporučuji. Nejen úchylům. (14.11.2013)

Je to skvelá dráma od Shiona Sona. Má výborný príbeh o žene, ktorá sa snaží byť tou najlepšou a najposlušnejšou manželkou svojmu milujúcemu manželovi, úspešnému spisovateľovi, ale časom si začne uvedomovať, že jej už v tomto stereotypnom živote niečo chýba a tak sa skúsi zamestnať aspoň v obyčajnom obchode, kde si ju pre jej krásu všimne fotografka aktov a ponúkne prácu. No po tomto zážitku si začne uvedomovať svoju potlačovanú sexualitu a stretnutie so skúsenou prostitútkou milujúcou svoju prácu jej úplne zmení život. Spracovanie je perfektné, spočiatku to vyzerá na drsný krimi thriller, čo sa ale po chvíli zmení a síce určitá krimi zápletka sprevádza celý film, ale má len málo priestoru, prvoradé je niečo úplne iné. A tým je hlavná hrdinka, ktorá sa postupne mení a toto je vynikajúco podané, pozerá sa na to veľmi dobre, po strete s novou priateľkou, ktorá ju začne zaúčať do tajov prostitúcie, ale nie práve klasického typu to začne byť ešte zaujímavejšie, no vrcholom filmu je rozhodne posledná tretina, od rozhovoru pri stole s dlhým monológom matky to začne mať tú pravú atmosféru, v ktorej je Shion Sono majster, začne to byť psychologickejšie, príde jeden síce očakávaný, ale aj tak výborný zvrat, ktorý tomu dodá ten správny náboj a z tohto som už skutočne nadšený. A keď si pomyslím, že za celý čas som narazil iba na jednu maličkosť, bez ktorej by som sa obišiel, záverečnú činnosť hlavnej hrdinky pred malými chlapcami, tak nemôžem inak, než chváliť. Nedá sa nespomenúť tá mimoriadne erotická forma tohto filmu, jedna šťavnatá scéna strieda druhú, väčšinou za hranicou toho, čo sa dá v bežných filmoch vidieť, čo by mi inak vadilo, ale tu to len predsa má svoje miesto a tie rôzne praktiky k zmene hlavnej hrdinky patria. Herecké obsadenie je skvelé, každá dôležitá postava je nielen veľmi zaujímavá, ale aj skvelo zahraná, či už hlavná hrdinka Megumi Kagurazaka, jej nová priateľka Makoto Togashi, detektívka Miki Mizuno, ktorá ale nemá až tak moc priestoru a všetky mužské postavy. Réžia a technická stránka sú dokonalé, štýl tohto režiséra mám veľmi rád, každý záber má svoju hodnotu, tu nemôžem nič vytknúť. A k tomu ešte tá výborná hudba, obzvlášť klasického typu. Za dokonalým Love exposure síce tento film zaostáva, ale inak som skutočne nadšený, nikdy by ma nenapadlo, že film s takouto tématikou okolo prostitúcie a podobne ma takto dostane, ale Shion Sono je génius, zvládol to dokonalo po všetkých stránkach a ja som nadšený. V súčasnosti nepoznám kvalitnejšieho režiséra. 88% (05.08.2012)

Po mnohovrstevnatém eposu "Pod vlivem lásky" a maximálně zneklidňující "Studené rybě" představuje nový film od Sona pomyslný průměr autorovy tvorby, kde charakteristické ingredience ilustrují povědomá témata, ale ani jedno plně nevyužije svůj potenciál. "Vinou lásky" by mohlo být znepokojujícím obrazem temných stínů za vyledštěnými kulisami středostavovské uhlazenosti, ale po výtečné první kapitole se vyprávění stočí k exploatačnímu výlevu ve stylu černé kroniky. Při tom kontrast upjaté společnosti, která póly veřejného a soukromého anuluje a diktuje maximální strojenost i u domácího krbu, vůči impulzivní sexuální touze mohl být veelmi nosný a obešel by se bez prvoplánového rámce japonského vývozního extrému (zastřešeného lákadlem "podle skutečných událostí"). (09.07.2011)

Film je označován za intelektuální onanii nad mrtvým tělem prostitutky. Ano, Sion Sono těká od bradavky k bradavce, ale vyhřezlé sperma utírá nikoli papírovými kapesníčky, ale stránkami vytrhnutými ze spisů Nietzscheho, Hegela či Schopenhauera. Což vás může přivést k domněnce, že Japonci jsou velmi zvláštní rasa. Krutá, bezcitná, ale tak, tak zajímavá. (04.04.2013)