Hoří, má panenko

Druhá projekce: Prvotřídní Formanova, ještě československá práce. Jeden z nejlepších a co se týče filmových hlášek, nejpopulárnější film československého filmu. Paradoxně je to film o ničem, žádný příběh zde hledat nemůžeme, přesto se Hoří, má panenko stalo "oceňovaným" kultem. (21.04.2017)

Na samém začátku hospodský salónek se stolem plným Startek a půllitrů, jsem okamžitě uveden do polomýtické situace vlastního „rasového původu“. Následně se rozvíjí povznesení výseku kulturně-historického času do věčnosti v podání Formanových neherců – skvost. Dyť tady nikdy žádná čokoládová koule nebyla! Mejdan socialismu. Rozkradená tombola a tragikomické pokusy o oficialitu a formu, posléze o čin. Socialismus v plné parádě. Horizontála. Ale starý předseda musel u sboru začínat ještě za císaře pána. Vertikála. Naštěstí začne hořet. Zajímavé, jak si Forman, Papoušek a Passer jakoby okrajvě, na pozadí dnešní trapnosti, všímají mizejícího starého světa. Zde hořící chalupa, vyváděná koza a dědova modlitba Páně. Přihlíží celá plesová společnost. Jakmile dozní siréna, slyšíme po celou dobu marného hašení kostelní zvon. To nehoří jen jedna stará chalupa. Proč na plese ani při zásahu nevidíme žádné mladé hasiče? Děj filmu začíná záběrem na kufříček s památeční sekyrkou a končí zjištěním, že kufříček je prázdný. Něco se ztratilo. Pak už jen starý hasič s pohořelým dědkem v zasněžené posteli, za doprovodu unavenější verze úvodní melodie. Vemte ho blíž k ohni, ať mu není zima! Postižení všech situací v jejich souvislosti s pervertovaným řádem vesmíru by zabralo hodně místa. Vrcholem je vysoce akademická etická debata o rozkradené tombole, dalekosáhle přesahující svůj dobový politicko-kritický význam; tato geniální rozprava budiž trvalým příspěvkem dobrovolného hasičstva k filosofii morálky. Zloděj bez losu u nás neexistuje. (02.08.2011)

Zajímavý film, kde nám Forman ukazuje extrémně typický český povahy s dobrými dialogy a černým humorem. Scéna u hořícího domu byla smutná, stejně jako ta konečná s postelí. [6,5/10] (Carlo Ponti, Barrandov) (Eastmancolor /// Produkce: Rudolf Hájek, Carlo Ponti /// Scénář: Miloš Forman, Jaroslav Papoušek, Ivan Passer, Václav Šašek /// Kamera: Miroslav Ondříček /// Hudba: Karel Mareš /// Nominace na Oscara: Československo (nejlepší zahraniční film)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (28.09.2008)

ďalšie formanovo majstrovské dielo, ja nerozumiem, ako ten človek dokáže tak presne, ľahko, s humorom a láskavosťou, pod ktorou sa skrýva výstižná spoločenská kritika a presný chorobopis doby a jej ľudí, vybudovať hotové nenapadnuteľné dielo na jednom priestore, pomocou dokumentárnej kamery, na seba len mierne naväzujúcich, no ku koncu čoraz viac previazaných epizód. skutočná lahôdka, trpkosť a sladkosť dokopy, úplne geniálny záver a kvantá nezabudbuteľných scén, dialógov a hereckých výkonov. (11.06.2007)

"Mámo, dyť ty to nehlídáš!" aneb nestárnoucí komediální klasika, která je jednou velkou alegorií o lidské malosti, odehrávající se na pozadí hasičského plesu.... Právě ona hasičská zábava posloužila Formanovi k tomu, aby dokázal skrze filmové médium pojmenovat tak komplexní téma, jakou je právě česká národní povaha. Českou náturu zde Forman zrcadlí skrze jeden velký rafinovaný pelmel situačních gagů, plynoucích z trapasů v podobě dechovkové tancovačky, hlídání tomboly plné kuriozit, soutěž o post královny krásy, anebo požáru chalupy, které vyvolá nejedno trauma. V tomto pomyslném kolotoči trapna hraje svou neméně důležitou roli rozmanité panoptikum karikaturních postaviček, v němž každá z nich reprezentuje určitou vlastnost "čecháčkovství", jež je snad každému známa, což je podpořené i celkovou teatrálností situačního humoru a autentickými projevy ze stran herců i neherců. Tato mozaika trapnosti by však nemohla fungovat bez neméně chytrého scénáře, na němž se krom samotného Formana podílela ještě dvě filmařská esa: Jaroslav Papoušek a Ivan Passer.... To vše společně s pečlivou režijní rukou Miloše Formana tvoří dokonalé schéma toho, jak se dá z obyčejných lidských trapasů vytvořit neskutečně úsměvné dílo, které se nejenom zaslouženě zapsalo do zlatého fondu české kinematografie, ale zároveň svou výpovědní hodnotou národní charakteristiky překonalo hranice Československa.... Nejlepší český film z hlediska scénáře. (01.12.2018)