Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Karel MarešHrají:
Jan Vostrčil, Josef Šebánek, Ladislav Adam, Vratislav Čermák, František Debelka, Václav Novotný, František Paska, František Reinstein, Josef Řehořek (více)Obsahy(1)
Česká hořká komedie Hoří, má panenko z roku 1967 je třetím celovečerním hraným filmem Miloše Formana, jednoho z předních reprezentantů tzv. nové vlny českého filmu. Na snímku scenáristicky spolupracovali i jeho dva přátelé Ivan Passer a Jaroslav Papoušek a kameramanem byl dnes světově proslulý Miroslav Ondříček. Ústředním motivem filmu je hasičský bál, a to bál velice svérázný. Formanovi se podařilo proniknout až ke kořenům člověčí povahy, mnohé figurky jako by byly vystřiženy ze skutečného života. Jestliže jeho předchozí filmy shlížely na lidské hemžení se shovívavým a laskavým úsměvem, v tomto filmu lyrická a zjemňující nota zcela zmizela a zůstalo jen důsledné odhalování negativních stránek lidských povah. A hasičský bál, jehož neuvěřitelný průběh film sleduje, je jakoby křivým zrcadlem společenské situace šedesátých let. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (727)
Portrét české (v jádru zřejmě mezinárodní) malosti vměstnaný na malé plátno hasičského bálu. Výborné herecké výkony, přesvědčivá atmosféra, humor, u kterého se smějete, ale pak vás zaskočí podivné zamrazení... Závěrečný dialog o těch, co kradou a těch, co nekradou, by se měl promítat jako obdoba státní hymny ČR. Forman využil stejných prostředků jako v Láskách, výbornou dokumentární Ondříčkovu kameru, dechovkový podklad, dialogy jako by náhodně odezírané in medias res. Gagy jsou ještě vybroušenější a vypointovanější než v předchozím filmu, z některých se člověk trhá smíchy, z jiných mu úsměv tuhne. Jak říkával Vladislav Vančura: humor není smáti se, ale lépe věděti. A po shlédnutí Hoří má panenko divák skutečně lépe ví a není to vědění vůbec radostné. Aktuálnost bohužel film neztrácí, ba naopak. ()
Když jsem ten film viděl po letech znovu, takřka mě udivilo, jak moc nesmiřitelný je a s jakou až krutostí alegoricky útočí na národní povahu (o hasiče zde samozřejmě vůbec nešlo - postupně vykrádaná tombola je jen metaforickým obrazem reálného socialismu). Osobně mi trpkost toho filmu nově přišla takřka nesnesitelná (hlavně v samotném závěru v sekvenci s požárem chalupy dědy Havelky), ale racionálně jeho nelítostnost samozřejmě chápu. To, jak zde Forman pracuje s trapností a humorem (volba královny krásy), mě zcela fascinuje (Jan Žalman o tom mluví v knize Umlčený film těmito slovy: "Hloupost spolkových funkcionářů, řevnivost a protekční tahanice maloměstských panímám a naproti tomu pramalé půvaby mladých kandidátek, to všechno promění "zlatý hřeb večera" v komedii, v níž se touha venkovských tatíků po atrakcích mondénního světa zvrhne v jízlivou karikaturu lidské malosti"), ale přijde mi v podstatě zbytečné ten film nově jakkoli chválit a vyzdvihovat jeho kvality, když to už dávno udělali jiní, a tak mi nezbývá než jen vyjádřit potěšení z toho, že ten film do své nabídky zařadil Netflix, a tak by se mohl dostat k novým divákům, kteří ho dosud neviděli. ()
Nejlepší film Miloše Formana z těch, které vytvořil ještě před odjezdem do zámoří. Zároveň rafinovaná a nepříjemně účinná sarkastická alegorie na reálný komunismus v českém prostředí. Spoustu jedovatých hlášek, humorných situací a skvělého herectví i chytrá filmařina, která Formanovi pomohla prosadit se ve světě. Šoupněte mu tu postel blíž k ohni, ať se ohřeje. Přes nespornou krutost řady scén mám ten film opravdu rád. Zahraniční producent byl svého času zoufalý z výběru dívek pro soutěž královny krásy, ale evidentně nepochopil, že režisérovi šlo o něco úplně jiného. Celkový dojem: 95 %. ()
(1001) Ok, přišel čas vybrat si stranu. Nebudu direktivní, toho tónu se ušetřím, takže: Mám ráda svoje umění inspirativní. A tohle pro mě není inspiravní ani v nejmenším. Možná to souvisí s tím, že během dospívání jsem byla hodně, hodně negativní, ale v posledních pár letech jsem učinila rozhodnutí nezaobírat se hledáním zla, nýbrž vytvářením dobra. Tento film nesleduje tuto tendenci. A mě z toho bolí duše. A považuji za hříšné, že tohle někdo považuje za komedii nebo zábavu. ()
Zajímavý film, kde nám Forman ukazuje extrémně typický český povahy s dobrými dialogy a černým humorem. Scéna u hořícího domu byla smutná, stejně jako ta konečná s postelí. [6,5/10] (Carlo Ponti, Barrandov) (Eastmancolor /// Produkce: Rudolf Hájek, Carlo Ponti /// Scénář: Miloš Forman, Jaroslav Papoušek, Ivan Passer, Václav Šašek /// Kamera: Miroslav Ondříček /// Hudba: Karel Mareš /// Nominace na Oscara: Československo (nejlepší zahraniční film)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Galerie (26)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (42)
- Prodavač piva u hořícího domu je pan Stanislav Dytrich, původním povoláním číšník, který byl zaměstnanec rekreačního domu Dukla v Praze. Tam se s ním seznámila a objevila ho filmová parta Miloš Forman s kolegy Ivanem Passerem, Jaroslavem Papouškem a Miroslavem Ondříčkem. Pan Dytrich poté zazářil ve filmu Homolka a Tobolka (1972) jako vedoucí zotavovny Radost. (alonsanfan)
- Film vznikal v československo-italské koprodukci s účastí slavného italského producenta Carla Pontiho. Rozpočet ve výši 80 tisíc amerických dolarů byl na české poměry velmi vysoký a mimo jiné umožnil natáčení v barvě. Pontimu se však nelíbil Formanův sarkastický tón, z projektu se stáhl a žádal své peníze od Československého státního filmu zpět, oficiálně kvůli nedodržení smlouvy. Objednal si prý film dlouhý 75 minut a obdržel film dlouhý 73 minuty. Formanovi proto hrozilo soudní obvinění s možným desetiletým trestem za „poškozování socialistického majetku“. Situaci zachránil nákupem zahraničních práv francouzský producent Claude Berri. Uhradil tak Formanův dluh vůči Československému státnímu filmu a navíc zajistil promítání filmu po celém světě. (Kubrickon)
- Film měl být původně natočen černobíle. (Kulmon)
Reklama