Neděle u Tiffanyho

Na TV film je Neděle u Tiffanyho velice dobrá. Alyssa Milano mě příjemně překvapila, Ivan Sergei hraje protivu tak přesvědčivě, až si říkám, jestli takový není i ve skutečnosti. Eric Winter je velmi roztomilý, obecně je výběr herců více než dobrý. Jediné, co bylo pěstí na oko, zůstala příšerná kamera. Měla jsem pocit, že režisér požádal kolemjdoucí, aby vzali do ruky kameru (pravda, na stativu byla) a natočili mu pár scének. I přes tuto nepříjemnou okolnost jsem si film užila, scény, které měly být vtipné, svůj účel splnily (což se u nějakých komedií říci nedá), stopáž byla akurátní. Hudba ovšem se mi zdála chvílemi mírně stupidní, tvůrci si s ní mohli vyhrát lépe, ale celkový dojem je na tři a půl hvězdy. Dávám čtyři, jelikož se pokouším zvednout hodnocení na více, než jen 66%. Zase další podhodnocený film, jaká škoda... Vím, že má maličkost nic moc nezmůže, tak co vy?! (02.03.2013)

Vcelku příjemná průměrná komedie, nebýt těch několika nechutně kýčovitých klišé, naprosto čitelného a předvídatelného děje a absolutní nelogiky filmu. Tohle je přesně to, co mě na romantických filmech vytáčí a co podporuje tu zkreslenou představu našich žen, že když přijde láska, hroutí se skály a je úplně jedno, komu kvůli tomu budou padat hlavy. Fajn, zamyslíme se. Jsem tuctová, nezajímavá buchta s osvědčeným partnerem, který mě miluje, je tolerantní a zajímá se, ale jednoho dne mi do života vstoupí vysněný buzna-kamarád, který se mnou bude vybírat hadry a mlátit se polštáři. To je jasné znamení, proč si ho hned nastěhovat do bytu a poslat tím celý vztah s přítelem do prdele a ještě se tomu divit. Kvůli tomu krátkodobému citu a poblouznění prostě budu bořit svět a je mi to úplně jedno. Tohle je ženská logika, kterou je neskutečně nebezpečné podporovat ve filmech a fakt se mi z toho zvedá kýbl, že to nikoho nepohoršuje tak, jako mě. No, abych jen nenadával, tak mimo výše popsaného je to příjemný tříhvězdičkový film s „dobrým“ (vzhledem k výše zmíněnému) koncem, což je občas prostě potřeba, co si budeme povídat. Pro Vánoční svátky jsou takové filmy fajn, jenže na výběr je z pestré škály o mnoho lepších filmů, takže proč sahat po tomhle dílku, které ještě názvem dosti mate a odkazuje ke známé Snídani u Tiffanyho? (09.04.2015)

Ve svém žánru pro mě určitě jeden z nejlepších romantických filmů. Originální námět a dojemně okouzlující postavy Jane a Michaela. Alysse Milano v roli půvabné, vtipné a chytré Jane a Ericu Winterovi v roli kamaráda, ochránce, milence (s nádherně a nevinně rošťáckým úsměvem) to spolu harmonicky ladí. Plus pro Ivana Sergei v profilu hloupého namyšleného sobce bez příměsi jediné sympatické vlastnosti. Hercům se podařilo vtáhnout mě děje tak hezky, že jsem se ani vteřinku nenudila. Střídavě jsem se kochala pohledem na ústřední dvojici, smála se vtipných dialogům a vzápětí se nechala unést dojetím. Kvůli několika drobným nelogičnostem a podivným pravidlům "onoho" světa není důvod snižovat hodnocení. Naopak - je osvěžující vidět kvalitní romantický film/komedii, kde je křišťálově čistý děj a scény bez otravných skopičin a bláznivých událostí. PS: Nezapomínáme právě teď na naše dětské sny, touhy a sliby nám samým? I o tom je tento úžasný film. (05.07.2014)

Nesmírně neoriginální, naivní, plné černobílých postav s dost předvídatelným jednáním i dějem...a přes to všechno, nebo snad právě proto, moc hezké romantické pokoukání, jako stvořené pro vánoční prosinec, kdy se náporu podobných nekonfliktních a hřejivých báchorek vůbec nebráním. Koneckonců, na temné snímky, zaplněné komplikovanými, cynickými charaktery s černými myšlenkami, mám celý zbytek roku. Lepší trojka. (14.12.2013)

Drama? Ikdyž vlastně jo, když uteče desetileté slečně imaginární kamarád, nastoupí do výtahu a už se neobjeví, tak to muselo být pro ni jistě hodně dramatické. Proti popisu už tedy nic nemám. Námět je vcelku příjemný a originální, přestože se spousta věcí dala předvídat. I tu facku, kterou tomu nádhernému Majklovi na ulici vlepila, jsem čekala. Vlastně hlavně díky jemu jsem to nepřepla. Jak se ve filmu objeví takový charismatický sympaťák, tak jsem marná a můžu na něm oči nechat. Ty se taky sem tam zpotí. No do háje ... teď si uvědomuju, že se stávám přesně tím, čím jsem se zařekla, že se nikdy nestanu! Odloženou obstarožní dámou, vzlykající nad dramatickou romanťárnou s občasným pohledem na kanape, kde se ledabyle povaluje její bytný. Přesně takhle si připadám! (23.06.2014)