Kuře na švestkách

Tvůrci se částečně drželi komiksové předlohy, jak vidím, pro mě, společně s občas přehnaným humorem, lehce rušivé v jinak atmosféricky skvělém a romanticky laděném setkání se smrtí. Roztříštěnou a postupně se skládající dějovou linii, jež dokončuje předtím jen na půl vyřčené, mám také rád, je-li vše režijně dobře zvládnuto, což tento milý příběh o tak velké lásce, že bez ní je lepší nežít, v lepším případě (ne)dobrovolně zapomenout, určitě je. [Virtuální kino u Snorlax] (01.01.2020)

Možné spoilery! Francouzské filmy mají vždycky něco do sebe. Tento zaujal už svým úvodem. Líbilo se mi, že hned na začátku jsme věděli, že hlavní postava zemře. Kdyby to začalo bez toho pohřbu, hrozí, že si to v průběhu umírání rozmyslí a nakonec to bude mít happyend, ale ne, na začátku máme pohřeb a tam ten film musí dojít. Ač hlavní hrdina umírá po dobu 8 dnů, zdá se to být jako hodně smutný námět, tak je zde řada veselých scének jako parodie americké rodinky, Sókrates při své závěrečné řeči, kdy si ten klučina prdne "La vie...prd" - citát, co by se jistě zapsal do dějin. Anděl Araziel byl vcelku milý a vtipný chlápek na to, že byl poslem smrti. A hlavně jak mu zářily jen ty oči a zuby. A příběh, co vyprávěl o Ashourim se mi líbil aneb "Dnes jsem vás měl v Indii předat do spárů smrti a včera jsem vás náhodou potkal na tržnici v Jeruzalémě. Říkal jsem si, jak asi stihnete za jeden den tak dlouhou cestu. - Tak je to." Nejen samotný příběh, ale i to jak byl do filmu zakomponován co se týče estetické stránky a provedení. Vůbec jako většina příběhů, které byly úplně jinak prezentovány i co se kamery a barevnosti týče. A vůbec posledních 5 minut byl asi jeden z nejzajímavějších, dojímavých závěrů, co jsem viděla ačkoliv byl úplně němý. Měla jsem vcelku dilema, zda dát jen 3* nebo 4*, nakonec jsem se rozhodla pro zajímavost snímku a jeho estetické provedení pro 4*. (03.03.2013)

Golshifteh Farahani má neskutečněj úsměv. To je ale asi tak všechno, co si z Kuřete na švestkách do budoucna zapamatuju, jinak bylo vesměs o ničem a všechno podstatné by se s klidem vešlo do půlhodinové metráže. První třetina filmu nudila komplet. Švestky se prostě hoděj spíš ke zvěřině, říkám to furt. (08.02.2014)

Oproti knížce (kterou považuji za jednu ze slabších knih M.J.) jsem filmem unešena. Snad za to může nepřekonatelný Mathieu Amalric, možná je to díky skvělé hudbě s perskými motivy, ale nejspíš je to díky dobré myšlence, milému zpracování, humoru a hlavně spojením toho všeho dohromady. Nasser-Aliovy děti byly úžasné a pohledy do jejich budoucnosti byly zvládnuty prostě PERFEKTNĚ (nakonec tu Chiaru začnu mít ráda). Líbilo se mi, že ač jde o hraný film, tak mnoha scénami Kuře na švestkách odkazuje ke své komiksové sestře, z jejíž poetiky čerpá. Zatím nedokážu přijít na nic, co bych filmu vytkla, a proto dávám plný počet a řadím ho mezi své nejoblíbenější. (02.06.2012)

Matně si vzpomínám, že komixová předloha mě moc neoslovila (navzdory tomu, že Persepolis se mi líbilo hodně), ale musím říct, že jako film je Kuře docela povedeným kouskem. S hlavním hrdinou můžete sympatizovat, ale od určitého momentu to prostě nejde. Lehká pohádkovost celého příběhu filmu hodně pomáhá, protože jinak by tragičnost příběhu přebila tu trošku komedie, která v něm je, a to by byla škoda. Takže ač je to trochu rozvzdychané a utahané, nemám s tím problém. (16.06.2014)