Imigrant

Chyba bude vo mne, keďže som od filmu očakával niečo iné, ale to, čo som dostal, napriek tomu stálo za to. Jednoduchý príbeh s pomerne jednoduchými postavami, kde ale smerom k záveru zisťujeme,  že až tak jednoduché nie sú. Pripomínalo mi to viac Shakespeara než Hollywood, príbeh bol do istého momentu predvídateľný, našťastie tesne pred finále ponúkol pomerne nečakaný zvrat, vďaka ktorému je aj vyznenie výrazne odlišné od toho, čo zrejme každý očakával. Herci sú bez výnimky perfektní, je to ich film. Gray si bez problémov vystačil aj s viditeľne nižším rozpočtom, čo vedie už k spomínanej divadelnosti. 70% (26.02.2024)

Zaujala Marion Cotillard a líbil se mi i vizuál. Ale jinak se jednalo o nudný příběh o nedobrovolně dobrovolné prostitutce, která tak trochu trpí Stockholmským syndromem. Docela mě zklamal Phoenix, od něhož jsem čekal trošku víc, ale je pravda, že vzhledem k mizerně napsané roli a stejně mizerné režii toho asi přiliš předvést nemohl. 25% (29.09.2014)

Používá svoje tělo, aby přežila a posunula se o krůček dál. Je to hřích? Marion Cotillard a Joaquin Phoenix táhnou historické drama, které si nehledá diváka úplně snadno. Polka Sonya se dostává na americkou půdu, zatím bez nemocné sestry, zato záhy s pochopením, že začít někde znovu nebude vůbec lehké. Zvlášť když má pěknou tvářičku a dostane se do prostředí kurev, šejdířů a podvodníků. Režisér James Gray má s přistěhovalectvím osobní zkušenosti, sám vycházel z rodinných historek i dobových fotografií a novinových článků (imigrantské světy – Noc patří nám – ho jednoduše lákají). A už počtvrté se před kamerou sešel právě s traumatizovaným kšeftařem Phoenixem a tahle spolupráce nese své ovoce. Jeho mimořádné oči se i tentokrát dívají na tenhle nespravedlivý svět zdánlivě nevinným pohledem a zároveň se zneklidňující nejistotou šílence. Kameraman Darius Khondji (Sedm, Evita) znovu velmi nápaditý!! (08.03.2015)

MOŽNÉ SPOILERY: "Zpěv slavíka zní sladce i v tu nejtemnější hodinu." To jsou slova tetičky Ewe, ale nějak se s nimi v tomhle příběhu o velkém snu a jeho následném tvrdém probuzení nedokázala moc ztotožnit. Byl to úžasný koncert tří hereckých es, kteří dokonale ztvárnili tři různé osobnosti, každá s jiným charakterem a jejich přístupu k životu. Ani trochu mně nevadilo pomalejší tempo, jak se tady občas někdo zmiňuje. Naopak k pochopení každého z těch tří protagonistů to byl velmi dobrý režijní tah. Nechal nám prostor pro naše hlubší vnímání a následnou empatii, či odsouzení. V mých očích vévodila Marion Cotillard v roli Ewe, která ačkoliv se zdála možná až příliš naivní, tak byla spíš naprosto zoufalá v té bezvýchodné situaci a jako silně věřící, čistá v srdci, byla svolná jít s Brunem, který jí nabídl pomocnou ruku. A s obrovskou urputilostí zachránit Magdu byla pak schopná jednat i tak, kde by to za jiných okolností považovala za naprosto nemožné. Phoenix hraje všechny své role bezvadně a ani tady to nebyla vyjimka. Velmi přesvědčivě Ewe ukázal, že on je ten pravý, který jí a Magdě dokáže pomoct. Netušil jak velký vliv bude mít toto setkání na jeho dosavadní způsob života, který mu docela vyhovoval. Třetí osobou, která hrála velmi důležitou roli v životě Ewe, byl Orlando, který se tam nečekaně objevil a mírně oživil tu pochmurnost situace svým vystupováním, které působilo sice trochu hejskovsky, ale sympaticky. On to kluk o sobě moc dobře věděl a tak nebylo těžké dostat se do přízně krásné Ewe s příslibem pomoci. Na Jeremym bylo přímo vidět jak ho ta role baví, výborná volba, to byla trefa do černého. Pak už jsem byla jen zvědavá na konfrontaci těchto dvou mužů, ale ta, která se odehrávala na chodbě domu, kde bydlel Bruno, byla víc než překvapující. Vyústění bylo syrové, smutné, ale v dané situaci snad jediné možné. Je to film, který má duši a takových je dnes už moc málo, takže jsem se rozhodla, že i přes pár menších přešlapů dám nejvyšší ohodnocení a opravdu mě mrzí, že je to jeden z filmů, který je téměř zapomenutý a neúměrně podhodnocený. Rozhodně se přidávám k některým zdejším uživatelům a budu ho doporučovat dál. (30.10.2014)

Dnes už si asi málokdo pamatuje, že tenhle film byl minulý rok v hlavní soutěži canneského festivalu a nějakým poněkud záhadným způsobem i přes velmi dobré recenze (stačí si zběžně projet třeba rottentomatoes) zapadl. V Americe byl uveden po roce od festivalové premiéry v pouhých 150 kinech a nikdo na něj téměř nechodil, teď je například k vidění na Netflixu. ---- Formální orgie, které působí jako od mistrů obrazu 70.let (Gordon Willis, Vilmos Zsigmond) a coppolovské reminiscence (příjezd na Ellis Island) možná některé z vás dostanou do stavu blaženosti - stejně jako mě. Bláboly o průměrném příběhu neberte vůbec v potaz, je to pomalý film a jako z jiné doby, ale procítěný, až nečekaně temný a se specifickou atmosférou. Cotillard i Phoenix vynikajicí. Problémem je, že trpící postavy se chovají instinktivně a nevypočitatelně a mnohým můžou tyto těžko škatulkovatelné charaktery připadat hloupě napsané...to beru. Unikátní film, kterým u mě James Gray- syn ruských imigrantů - velmi stoupl. (21.07.2014)