Když Burian prášil

Jeden ze slabších Burianových filmů. Pouze několik málo scén lze označit za vtipné, ovšem mezi nimi se člověk těžce nudí. Zaujalo mě dekadentní, hodně lechtivé vyznění snímku. Každý druhý tam má nemanželské děti a nepociťuje kvůli tomu k partnerovi žádné výčitky svědomí, vyskytuje se zde domnělá láska mladého muže ke starší ženě (ve skutečnosti byl Nový jen o rok mladší než Valentová), Nový s kapku úchylným úsměvem klidně vykládá, jak sál mateřské mléko... tak to jsem taky slyšet nemusel. A on navíc svůj vztah k Zorce silně a celkem nechutným způsobem přehrává, to jejich pusinkování... Mimochodem, scéna s parohy ze sádry je obšlehnuta z Jerome Klapka Jeromových Třech mužích ve člunu, pravda, tam se jednalo o rybu. (08.02.2014)

Burian opět kraluje, nicméně vtipných momentů se tu tolik nevyskytuje jako v některých jeho předešlých filmech. Zapamatovatelných chvilek je ale poměrně dost. Činitelem zápletky je zase plno omylů a vztahových přesmyček. Přesto, že Když Burian prášil má o něco kultivovanější vyprávěcí formu, intenzivnější zážitek jsem měla třeba například z U pokladny stál. Každopádně dobrá zábava. (29.01.2018)

Vcelku klasická "Burianovská" situační komedie. Vlasta Burian opět předvádí své jedinečné herectví a jak už to u něj často byvá - místy je jeho předvádění až trochu prvoplánovité a přestřelené. Jeho dominance však nezastiňuje další herecké osobnosti, které mají prostor se ukázat. Oldřich Nový je parádní a Čeněk Šlégl a jeho hrabě Kocharowsky nezapomenutelný. Zábavně napsané postavy a dialogy a humorný příběh, do něhož jsou zakomponované vtipné a milé drobnosti (např. vkládání anglických slovíček do mluvy hraběte Prášila, či opakované připomínání Shakespeara). Jeden z nejlepších filmů Vlasty Buriana. 85% (19.09.2019)

Variace na věčného kecala Barona z rodu Prášilů. Navíc zde máme dva kecaly, tedy krále komiků a teď i vypravěče neuvěřitelných věrohodných příběhů, které zažil, viď dědečku, a k tomu roztomilý člověk a další z větve Prášilů, i když musém se podívat do notýsku :), Arnoštek, tedy Oldřich Nový. Škoda, že svět tenkrát ještě neznal a ani nemohl znát, Vladimíra Menšíka. To by byl další z potomků rozsochatého rodokmenu, jak by řekl Werich. Ale ten si tuto roli užil, i když trochu jinak v Alexandru Dumasovi. (28.12.2013)

Výborné. Vyřízeno k dennímu pořádku. Kochal jsem se, jako Kocharowski. Pochopitelně ptákovina, ale na rok vzniku sladká. Vůbec přemýšlím, jak se filmovým tvůrcům ve válečné době podařilo úplně vytěsnit jakýkoli německý, natož pak okupační, prvek z prakticky veškerých filmových zpracování. Dokonce se neobjevuje ani jediný německý nápis. 85%. (26.03.2010)