Baereullin
The Berlin File
Obsahy(1)
Severokorejský tajný agent v Berlíně je během nelegálního obchodu se zbraněmi odhalen a sotva vyvázne živý. Vše nasvědčuje tomu, že byl zrazen někým ze svých spolupracovníků. Zrádcem může být i jeho žena, která pracuje na ambasádě jako překladatelka, a se kterou už nějaký čas nevychází. Postupem času se však hlavní hrdina ocitá v centru mezinárodního spiknutí a všichni stojí proti němu - jeho země se ho zřekla a severokorejští agenti se ho snaží zabít, místní jihokorejská berlínská rozvědka se ho snaží dopadnout, a do toho ještě musí zjistit, jak do všeho zapadá CIA, Mosad, skupina teroristů a proč byl vlastně v první řadě zrazen. (Jigvell)
(více)Videa (1)
Recenze (81)
Napínavý, ztrhující a atmosférický špionážní thriller, který má svižné tempo, upoutá a nepustí od první do poslední minuty. Akční scény jsou výborné a napínavé. K dokonalosti mi bohužel něco chybělo a nebylo to kompikovaným příběhem s velkým množstvím postav. Jedná o snímek, který stojí za zhlédnutí. ()
Ryoo Seung-wan se do korejského filmového průmyslu vklínil natruc coby samouk a nadšenec, jehož snem bylo točit dravé akční snímky postavené na atrakci herců minimálně využívajících kaskadéry. Poté, co jeho rapidní stoupání ke stále větším rozpočtům a rozmáchlejším akčním spektáklům utnul kasovní propad komiksově nadsazené bláznoviny "Dachimawa Lee" se vrátil akce prostým ale formálně vycizelovaným dialogovým thrillerem "The Unjust". Ryoova novinka "Berlínská mise" pak představuje velkolepý akční návrat, jenž ale nese znaky poučení se ze předchozích nezdarů a ukazuje divákům vytříbeného režiséra na vrcholu sil. Film úspěšně zabodává korejskou vlajku na prostoru doposud výhradně hollywoodského žánru špionážních akčních thrillerů natáčených v s mezinárodních lokacích. Tvůrci snaží sebevíc dodat klasickým šablonám lokální nádech motivy vztahu mezi Severní a Jižní Koreou, ale ty jsou rozvedené do striktně černobílé podoby, která až bulvárně hraje s předsudky o démoničnosti severokorejských uzurpátorů moci. Také v ryze žánrových prvcích scénář příliš tlačí na pilu, především v nespočtu zvratů ve stylu měnění stran a spojenců, což ve výsledku může vést až k apatii diváků. Naštěstí se Ryoo pravidelně vrací k akčním sekvencím, které staví na maximální intenzitě a nápadité inscenaci. Každý střet má nějaký malý detail, který akci dá punc originality i účelnosti a zároveň svou výstředností a neokoukaností zaručuje, že se sekvence zaryje divákům do paměti. Zatímco post-bourneovské americké akční filmy se soustředí na vytvoření impresivní změti, kterou drží pohromadě pouze zvuková stopa a hudba, Ryoo právě těmito výraznými detaily akci vždy zpřehledňuje a zasazuje ji pevně do prostoru, který se stává součástí celkové atrakce. Bravurní je v tomto ohledu úvodní část filmu, kde se nejprve výtečně ustanoví očekávání díky směřování pozornosti k podivně tvarované ráně na hrdinových zádech, jejíž původ se pak vysvětlí během dlouhé flashbackové pasáže. Podobně je závěrečná bitka hrdiny se záporákem ozvláštněna prací s prostředím širých lánů vysoké trávy s roztroušenými balvany a především pak díky dravé choreografii s promyšlenými vychytávkami inspirovanými v MMA. ()
Díky nástupu nového severokorejského vůdce Kim Čong-una panuje ve stranických orgánech neklid a strach z nejistoty. Po selhání obchodu s raketami, který překazil zásahový tým Mossadu, dolehne vlna podezřívání i na zpravodajský tým v Berlíně. Soudruzi tak hledají krtka, který vynáší citlivé informace z ambasády. Podezření padne na tlumočnici a manželku špičkového tajného agenta. Vše přijíždí prošetřit straně oddaný aparátčík přímo z centrály v Pchongjangu. Hlavní hrdina postupem času zjišťuje, že vše je komplikovanější než předpokládal a že je součástí špinavé hry. Jeho tajná identita je kompromitována a musí se dát na dramatický útěk. Do souboje dvou tajných služeb z rozděleného korejského poloostrova se zaplétá i CIA a aby to bylo ještě komplikovanější snahu všech zúčastněných agentur tříští jejich vlastní vnitřní rozpory. Akční scény mají dobrou choreografii a netrpí stereotypem. Naopak pasáže, kde se nebojuje dokážou být překvapivě komorní. Režisér Seung-wan Ryoo servíruje divákovi špionážní thriller v atraktivním prostředí Berlína, který má říz a divoké tempo. Vše vrcholí během explozivního finále v korejsko-arabské perníkové chaloupce. Určitě nadstandardní podívaná, která si právem zaslouží pozornost. ()
Multikulturalita v Kórejskom filme je pre mňa jav pomerne nový. Vychádzajú za hranice svojej krajiny. Rozprávajú rôznymi jazykmi a nakopávajú zadky s rovnakou eleganciou ako Hong Kongská akčná škola 80 a 90 rokov. Liam Neeson by bledol závisťou pri dokonale nasnímaných scénach a akčnej žranici, ktorá ma uspokojila na všetkých elementárnych úrovniach akčnosti - ktorá ma v určitých momentoch a fázach neuveriteľne baví. Aj keď sa ju snažím dávkovať minimálne. A plus to zostáva inteligentné. Vykonštruované, ale bez toho aby sa to strácalo vo svojich teóriach. Skôr ako o napätie tu ide o fakt, že to odsýpa ako hodinky a pritom to hovorí o veľa veciach. Zároveň je to tak trocha hitmenovské a pritom s určitou dávkou sofistikovanosti. Akýsi hybrid, ktorý len trochu dopláca na svoju dĺžku. Tá sa stáva hlavne vďaka množstvu postáv, mierne nesúrodou. Inak príjemné prekvapenie a za scénu v byte mám chuť dať aj plný počet. ()
Začiatok zmetočný. /vod ešte zachráni akcia ale potom je to až do polky veľmi nekonzistetné. Potom sa to dejovo trochu ukľudní, divák si spraví poriadok vtom o čo tam ide a film môže plynúť ďalej. Akcia je solídna, ale mohlo jej byť viac. V súbojoch som pozoroval silný vplyv hapkida. Koniec je silný, drsný. Dávam 3*. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (2)
- V rámci co nejdokonalejších příprav se ještě před samotným natáčením snímku, který, jak samotný režisér Seung-wan Ryoo prohlásil, měl divákům v rámci specifických prvků připomenout americký filmový snímek The Bourne Identity (2002), v roce 2011, rozhodl filmový režisér osobně setkat s několika vybranými severokorejskými utečenci a s jejich pomocí natočit krátký realistický dokumentární záznam, v němž by se naplno projevil specifický jihokorejský kinematografický styl špionážních filmových snímků, kdy se jihokorejský agent propracovává k získání přísně tajných dokumentů a informací severokorejských vládních činitelů. Krátký dokument nazvaný Spies (2011), kontroverzně se opírající do problematiky současného stavu obou znepřátelených zemí, se v roce 2011 objevil ve vysílání tamější televizní stanice MBC. (Conspi)
- Takřka celý snímek se pod režisérským dohledem natáčel za hranicemi jihokorejského státu. Filmové natáčení odstartovalo 16. 4. 2012 v jihokorejském městě Namyang, nacházejícím se v nejlidnatější provincii Kjonggi, aby se následně přesunulo do Evropy, do hlavní německé metropole, Berlína, kde si filmový štáb pro potřeby natáčení snímku rezervoval Westin Grand Hotel, náměstí Hackescher Markt a na krátkou chvíli také ikonické náměstí Pariser Platz, a litevského hlavního města Riga. Z důvodu rozsáhlého množství anglických dialogů, neboť ve snímku se hovoří korejsky, anglicky a německy, režisér snímku, Seung-wan Ryoo, si ke spolupráci přizval amerického scenáristu, producenta a režiséra Teda Geoghegana. Akčním choreografem bojových scén se stal populární jihokorejský akční koordinátor, režisér a herec v jedné osobě, Doo-hong Jeong, s jehož prací se lze setkat ve snímcích Sea Fog (2014) nebo The Last Knights (2014), zatímco jako herce jej lze vidět ve snímcích Fighter In The Wind (2004), The City Of Violence (2006) nebo No Blood No Tears (2002). (Conspi)
Související novinky
9. Filmasia plná hongkongských a korejských bomb
Kino Světozor hostí od čtvrtka 28. listopadu do pondělí 2. prosince festival asijských filmů Filmasia. Ten se letos zaměřil na hongkongské thrillery a romace a korejské divácké hity. Po třech filmech… (více)
Reklama