Reklama

Reklama

Jaro 1958, Francie. 21 letá Rose Pamphyleová (Déborah François) žije se svým ovdovělým otcem, bručounem, který provozuje vesnický obchůdek. Rose je zasnoubená se synem místního automechanika a zdá se, že jejím údělem bude poklidný život hospodyňky. Ale po takovém životě ona netouží. Odjede do Lisieux v Normandii, kde podstoupí přijímací pohovor na místo sekretářky pojišťovací společnosti, které šéfuje velmi charismatický Louis Echard (Romain Duris). Pohovor dopadne katastrofálně, ale Rose aspoň předvede, že umí neuvěřitelně rychle psát na psacím stroji. Mladé ženě se tak nevědomky podaří v Louisovi probudit sklony ke sportovnímu fanouškovství. Rose se pod jeho vedením zúčastní své první soutěže v psaní na stroji. Cesta k opravdovým trofejím je však složitá. Láska ke sportu a k ženě si někdy mohou překážet. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (117)

Mertax 

všechny recenze uživatele

Retrokomedie, u které naskakují slova jako "příjemně rozverná" nebo "pohodová". Zápletku má Populaire (značka strojů) poměrně originální, ale je až narážející, jak zpomaleně a líně film působí - a to vypráví o mistryních v rychlopsaní. Duris je šarmantní švihák, Bejo nevyužitá kočka a Francois projde značně schematickou proměnou z šedé myšky do oblíbené hvězdy. Škoda. Kostýmy to však má pěkné a scéna s cha-cha písní nebo dramatické prostřihy (obličej-ruce-stroj-papír) na soutěžích docela baví. [Kino] ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Na stroji umím psát všemi dvěma prsty a to rychlostí 8 úderů za minutu s maximálně šesti chybami. Pochopil-li jsem správně pravidla této soutěže tak bych byl s výkonem -598 úderů za minutu světovým rekordmanem - jen otočit znaménko. Jsem prostě talent a mám rád sportovní filmy, takže tohle se mi celkem líbilo a ještě mne to poučilo. Netušil jsem totiž, kolik toho musí naběhat, najezdit na kole a nahrát na klavír adeptka světového titulu. Je to zkrátka dřina a výkony za stroji byly fascinující, ale ta romantická zápletka byla spíše nic než moc a daleko více než hlavní dvojice mne zaujala tradičně vynikající Bérénice Bejo. ()

Reklama

emma53 

všechny recenze uživatele

Spoustu klišé, spoustu patosu, spoustu psacích strojů a hlavně spoustu krásně fungující chemie v retro romantické komedii, na kterou se mně ale moc hezky dívalo. Rozkošná Deborah a Romain Duris byli moc roztomilý pár a já se občas přistihla jak se blahem tetelím. Celé je to zabalené do skvělé muziky, takže u mě je to dnes jasná lepší čtyřka. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Roz(to)milé, skvostně stylizované, sympatické, se správně zvolenou i dávkovanou špetkou nadsázky, kde se speciálně "zápasy" vyvedly. Problém je jeden jediný, ovšem vzhledem k žánru zásadní; mezi ústředním duem to nezajiskří a nezajiskří. Oba tam sednou, ale dohromady jim to štymuje asi jako dvěma leklým rybám v jedné kádi. ()

Jossie 

všechny recenze uživatele

První třetina byla hezká, bylo to takové retro, ústřední dvojice byla poněkud nezvyklá (ona poněkud praštěná, on stále zamračený), byla tam hezká zápletka s mizernou sekretářkou, která umí velmi rychle psát na stroji, ale pak už toho psaní na stroji bylo trochu moc a vlastně už to o ničem jiném nebylo, takže se kouzlo poněkud vytratilo. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (7)

  • Natáčení probíhalo v Paříži a belgickém Lutychu. (Terva)
  • Během světového finále v New Yorku můžeme nakrátko zahlédnout i soutěžní text psaný v češtině. Stejně tak se na otáčející Zeměkouli nad podiem nachází i česká vlajka. (Milan25)
  • Původní název filmu Populaire je typ psacího stroje značky Japy. (Terva)

Reklama

Reklama