Režie:
Dario ArgentoKamera:
Luciano TovoliHrají:
Jessica Harper, Stefania Casini, Flavio Bucci, Miguel Bosé, Barbara Magnolfi, Eva Axén, Rudolf Schündler, Udo Kier, Alida Valli, Joan Bennett (více)Obsahy(2)
První liga klasického hororu s gotickou příchutí - Suspiria doráží konečně k českému divákovi.,, Můžete se potěšit i postrašit z čistokrevného Zla, podlévaného černou magií. S napětím budete pozorovat marný boj nevinných studentek taneční akademie o přežití. Kulisy a efekty strašidelného zámku kdesi v Německu podporované neskutečným hudebním doprovodem skupiny Goblin vás odnesou z dnešního tak zoufale neromantického světa tam, kde strach je opravdový a odkud se vracejí jen ti nejsilnější... (Hype)
(více)Videa (1)
Recenze (280)
Kultovní kousek, ověnčený mnoha cenami, zaslouženě katapultoval Argenta mezi hororovou smetánku. Protože až tady dává režisér vzniknout plnohodnotnému hororu, než jakými byly jeho předchozí drsnější kriminálky, tzv. raná gialla. Jeho posedlost pestrými, mnohdy až agresivnými paletami barev, je zkrátka nepřehlédnutelná, a nadobro se stává Argentovým trademarkem. Několik úžasných momentů (především úvod a nezapomenutelná scéna při dobývání se skrz dveře) a hudba ze samotných hlubin pekel pak jenom utvrzují v její výjimečnosti. Proto nezaškodí si jí občas připomenout. Sám se divím, jak pokaždé a zase jinak na mě zapůsobí. Časem možná i zvednu své hodnocení. Suspiria totiž zraje jako víno. ()
Suspiria je bezesporu kvalitním giallem, které mě však vůbec nezasáhlo, jak mělo. Vizuál filmu je opravdu výborný, moc se mi líbilo kontrastní a netradiční podbarvení, ale opravdu špatný byl odstín krve, no tuna tak opěvovaný hudební doprovod mi přišel po chvíli otřesně monotónní a uši rvoucí. Suverénně nejlepší scéna se odehrála hned na začátku s rukou, co prorazila okno, takže když bych to měl nějak shrnout, tak v úvodu jsem se bavil opravdu skvěle na všech frontách, no postupem času se mi hodně věcí zprotivilo, takže ve výsledku je to jen průměr a mírné zklamání. 69% ()
Na Argentoovi mám nejradši vizuální stránku jeho filmů - zejména překrásně syté barvy. Tma není černá, ale modrá nebo rudá, stejně tak jako pokoje, které nejsou nikdy vymalovány konvenčně bíle. Dívat se na bloudění postav těmito prostory (za doprovodu značně šílené hudby) je větší zážitek než sledování nepříliš zajímavého děje či amatérských hereckých výkonů. Každopádně Suspiria patří k tomu lepšímu, co jsem od Daria viděl. ()
Já opravdu nechápu jak někdo tomuhle mohl dát nad 3 hvězdičky... tři bych možná ještě pochopila vzhledem ke stáří hororu ale víc? To doopravdy ne... Mám ráda starší horory a mnohdy je upřednostňuji před novějšími a samotný druh hororu paří mezi moje oblíbené např. tématem podobný horor- Rosemary má děťátko, jsem zhltla i s navijákem, takže ze mě nemluví žádná zaujatost. Suspiria je strašně se vlečící horor u kterého jsem umírala nudou, v pár okamžicích se o mě málem pokoušel spánek. Ta samoúčelnost a snaha šokovat je do očí bijící. Co mě ale nejvíce rozčilovalo byla hudba (jestli se to tak dá nazvat) a celková vizuální stránka. Které nedávám za vinu stáří ale režisérovo pestrobarevné hraní si se světly jako v nějakým ateliéru už bylo na pendrek. ()
Argento je jediný hororový režisér, ktorý nepustí film z ruky, ak nemá neprehliadnuteľne výraznú vizuálnu estetickú stránku, častokrát silne metaforickú (v Suspirii napr. zábradlie schodiska či dláždenie bazénu), to znamená, že dívať sa na jeho filmy prináša estetické uspokojenie. Skutočnosť, že je táto satisfakcia viazaná na horor vytvára neopakovateľne znepokojujúcu atmosféru, pre ktorú snáď Argenta nemožno nemilovať, i keď Oscara pravdepodobne nikdy nedostane ani za celoživotné dielo (hoci by mal). Koncentrácia na estetické zretele však na druhej strane bohužiaľ tlmí strašidelnosť, a to do takej miery, že sa mnohé scény stávajú podivne chladnými a odťažitými, akýmysi módnymi "follies", ako keby ktosi rozpohyboval tie báječné obrázky z talianskej edície Vogue alebo Architectural Digest. Ak desaťstupňová stupnica strašidelnosti má v úvodnej trinásťminútovke hororu "Night of the Living Dead" panickú hodnotu 10, u Argenta zriedkakedy prekročí číslo 6, čo však býva bohato vykompenzované úžasnými akustickými prelivmi, nájazdami kamery, magickými dvojfarebnými sólami v jedinom zábere, zjavnou radosťou z kvázisurrealistických nápadov, priam psychedelicky pôsobiacou výpravou a hypercharizmatickým obsadením (keď som pri castingu, môj súkromný bod k dobru je Miguel Bosé - áno, ten neodolateľný Pán Kto? z Almodóvarových "Tacones lejanos"). Mimoriadne chytrá a vynaliezavá anotácia k filmu "The Only Thing More Terrifying Than The Last 12 Minutes Of This Film Are The First 82" naozaj nevodí za nos. Za "Most Terrifying" totiž považujem scénu medzi 64 a 66 minútou. Čosi také ťažko rozdýchava i fanúšik žánru, takže ostatné obecenstvo by malo reálne rátať so zvracaním (alebo čím). Ďalšie supertvorivé orgie zažije divák v Mníchove (hoci dej sa odohráva vo Freiburgu, hm) medzi nádhernými budovami Propylaeum a Glyptotékou od Lea von Klenze - klasicistická vznešenosť spomínaných stavieb plus neuveriteľne zvrátený mord sa rovná prvotriedna hororová kvalita. A hoci je Suspiria o okultizme, Argentovu fascináciu zabijakom z mäsa a kostí zhŕňa veta, ktorú prednesie mladý Udo Kier: "Bad luck isn´t brought by broken mirrors, but by broken minds". ()
Galerie (152)
Zajímavosti (38)
- Jessica Harper se zmínila, že ji na natáčení nejvíce vyděsilo explodující finále, kdy měla výbušniny nebezpečně blízko sebe. (Chatterer)
- V roce 2002 byl film nominován na Saturn Award za nejlepší vydaný klasický DVD film. (Chatterer)
- Pro pestrou paletu barev byl použit starý systém natáčení 3-strip Technicolor. (Chatterer)
Reklama