Maniac
Maniac
Maniak
Maniac
Maniac
Maniac
Maniac
Režie:
Franck KhalfounKamera:
Maxime AlexandreHudba:
RobHrají:
Elijah Wood, Nora Arnezeder, Liane Balaban, America Olivo, Sammi Rotibi, Morgane Slemp, Genevieve Alexandra, Megan Duffy, Jan Broberg, Sal Landi (více)Obsahy(2)
Film Maniak je Jackem Rozparovačem 21. století odehrávající se v současném Los Angeles. Maniak je novým zpracováním kultovního filmu, který je mnohými označován za nejlepší thriller všech dob - intimní, obrazově odvážný, psychologicky komplexní a hluboce děsivý výlet do noční můry vraha a jeho obětí. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Videa (6)
Recenze (588)
Áno, samozřejmě, že v jistém smyslu je ten film nechutná řezničina a kdesi cosi, ale na druhou stranu je zde hned několik dobrých důvodů, které z toho podle mě dělají dobrý film stojící za pozornost. A sice naprosto famózní soundtrack, výskyt celé řady hezkých holek (jimž naprosto kraluje úchvatná Nora Arnezeder, do níž se nejde nezamilovat), originální POV nasnímání, a konečně i obsazení titulní role, do níž podle mě Elijah Wood výborně typově sednul (já jsem ho navíc nikdy v žádném debilním Pánu prstenů neviděl, protože jsem těmi filmy zcela nedotčen, takže ho na rozdíl od většiny lidí nemám navždy spojeného s jeho nejznámější rolí). Maniac mě mnohokrát znechutil, šokoval a zaskočil, ale jako celek jsem stejně rád, že jsem to mohl vidět, a v jistém smyslu to byl velmi zajímavý divácký zážitek. Fandům podobných šíleností lze tento nevšední snímek jen doporučit. ()
Príbeh sériového vraha, ktorý hľadá svoje obete prostredníctvom internetových zoznamiek či náhodným výberom v uliciach. Od každej z obetí berie "maličký talizman", ktorý následne nastrkáva na .... Režisér Khalfoun šokoval. Šokoval pohľadom prvej osoby. Zábery na vraždy z tohoto uhla boli vyobrazené skutočne nadštandardne. Tu však kvalita snímku dosahuje svoj strop. Príbeh tak patetický, pointa žiadna, chovanie určitých osôb stupídne. Dôvody konania vraha ospravedlňujúce jeho činy - to snáď nemyslíte vážne. To pol sveta by mohlo byť sériovým vrahom. Vraždy bez nápadu. Dnes už stačí nožík a hurá do ulíc. Herec v hlavnej úlohe, Elijah Wood, na mňa so svojou veľkou hlavou a malým telom pôsobí komicky. Keď ho ukázali v zrkadle ...no, povedzme, že nejeden divák v kine sa "pousmial". Keď v samom závere jeden z návštevníkov utrúsil poznámku: ".. a zas rozdáva prstene" - už som sa neudržal ani ja. Frodo je len jeden. Maniac je priemerným snímkom, ktorý síce stojí za pozornosť, ale sánka Vám zrejme nespadne. Už som videl aj lepšie horory tento rok. Napríklad Bedári. ()
Maniak (2012) je rozhodně snímek, který stojí za širší pozornost a tím myslím opravdu pozornost všech či většiny filmových příznivců. Už technika, jakou je tvořen je zajímavá, nová, neotřelá .. Někomu může vyhovovat, někomu nikoliv. Mne osobně oslovila a rozhodně bych se nebránil dalším snímkům takhle řešeným. Jako remake Lustigovy verze z roku 1980 rozhodně funguje. Není sice tak "špinavě-sleazy", jako původní verze (i když se o to snaží seč může...), ale to je dáno spíše věkem a technikou, která se tehdy používala ... Bohužel se najdou chyby, které jsou dost do očí bijící. Například jsou to opravdu nekvalitní herecké výkony většiny herců a hereček, dále pak podivný efekt, kdy herečka kouká maniakovi do tváře, tedy do kamery a mluví s ním, tak evidentně neví co s pohledem a s očima. Efekt má působit tak, že mluví přímo na diváka,ale skutečnost taková není, jako by koukala mimo něj, za něj, před něj, neuměla se mu podívat do očí ... Brutalita ano samozřejmě, ale není to nic zas tak extrémního na dnešní dobu a není samoúčelná, stejně jako nebyla u původní verze z roku 1980. Úžasný je zde záběr, který slouží jako pocta původní verzi, kdy kamera najede na okno automobilu a v ní je vidět postava vraha s nožem a skalpem v každé ruce ... přesně jako bylo vyobrazení na tehdejších VHSkách. Konec je výborně vygradovaný a psychická muka,která se dějí v maniakově hlavě jsou excelentně vyjádřená. Trochu možná přehnaně kritizuji, ale je to perfektní film a fakt jsem si ho užil, paráda!! Skvělá hudba a atmosféra!! A dvě poučení na závěr: 1) Maniak není z diagnostického hlediska osoba, která by primárně měla touhu vraždit. Je to osoba v mánii, tedy obrovské nadnesené náladě a radosti ... 2) Neskalpuje se od přední části hlavy. Ono to jde takto velmi těžko a ani se to skoro nikdy nepovede. V reálu se nařízne netlustší kůže na temeni hlavy vzadu a pak se vší silou odtrhne, což způsobí, že sjede až k čelu ... :-) ()
Maniak podle mě odpovídá na jednu z těch velkých otázek kinematografie, co vlastně vyvolává ve filmech divácké emoce. Co přesně je spouští? Vzhledem k tomu, že filmy jsou v podstatě stroje na emoce, jelikož film je prodejem emocí a lístek do kina jejich koupí, je to dost zásadní otázka, na kterou se tvůrci i producenti často upínají. Odpověď zní, že emoce vyvolávají ve filmech hlavně lidské tváře a hudba. Všechno ostatní jsou jen podpůrný prostředky. Když si vezmete libovolný film a odstraníte z něj lidské tváře a hudbu, stane se takový film fakticky nepoužitelným. Platí to i pro jednotlivé scény, takže třeba automobilová honička bez hudby a prostřihů na obličeje závodníků přestane okamžitě fungovat. Maniak s tímhle faktem po celou stopáž dost výrazně pracuje, a to je na něm popravdě asi tak stokrát zajímavější než to, že to je remake, hraje tu Frodo, je to dělaný přes POV a producentem je francouzská značka Alexandre Aja. Celý ten film stojí v zásadě na tom, že tu je nějaký nehostinný studený město, z něhož vyrůstají jen tu a tam emoce v podobě tváří a hudby. Co se tváří týče, tak to není o hlavním hrdinovi, jehož letmý odhalení v několika málo případech představuje takový menší výbuch emocí, ale obecně prostě o tom, že tváře zprostředkovávají lidské reakce. Nelze tu nevzpomenout na Dreyerovu poznámku, že lidský obličej je krajina, která nás nikdy neomrzí. Vedle tváří se o emoce ve filmu retro synťáková hudba z osmdesátek připomínající práci Cliffa Martineze. Není žádným tajemstvím, že hudba působí na naše city a dovede nám změnit náladu a že obrazy samotné by bez hudby nikdy nefungovaly. Bez nápovědy v podobě hudby divák v zásadě neví, jak s tou kterou scénou naložit. Všechno ostatní v Maniakovi mimo tváří a hudby je ale dost krušný a nelítostný a moc emocí nevzbuzuje. Zejména se to dá říct o samotném městě, kde se příběh odehrává, který v sobě má něco z filmů Drive nebo Stud, tzn. takový ty supermoderní, současně ale poněkud umělý a prázdný megapole jako New York nebo Los Angeles, v tomhle případě ještě ke všemu snímaný digitální kamerou Red Epic, která celý ten neonově-kovový fetiš ještě o něco odžitovní. Město je v tomhle filmu evidentně zápornou postavou, což ale není zas tak překvapivý, jelikož představuje duši hlavní postavy, což je patrný i z odkazu na Kabinet doktora Caligariho, kde máme totéž, poněvadž zde expresionistický zevnějšek rovněž odpovídá nemocné duši hlavního hrdiny. Se světem hlavní postavy Maniaka je prostě něco zásadního v nepořádku. Respektive s obrazy, které ho obklopují, je něco v nepořádku. Maniak tudíž říká něco v tom smyslu, že obrazy sami jsou beze smyslu, tudíž do nich musejí filmaři napouštět emoce přes lidské tváře a přes hudbu. Není to tedy tak, jak se občas říká, že obrazy jsou vyprázdněné nebo povrchní. Situace je mnohem radikálnější – obrazy být naplněny ani nemohou. Obrazy sami jsou k nám zcela netečný a lhostejný, tudíž se neobejdou bez lidských tváří a bez hudby. Proto vždycky když nám třeba někdo podsouvá hezké obrázky přírody, měli bychom mít na paměti, že příroda je ve skutečnosti kruté divadlo, v němž všechna svítání, západy slunce a další „scénické triky“ tvoří jen pozadí pro permanentní vraždění na zemi, pod zemí, ve vzduchu i v moři. Maniak svým vizuálem zaměřeným na dokonalý, ale temný město ukazuje v podstatě totéž. Jediný emoce tu obstarávají lidské tváře a hudba. Zbytek je deprese. Je zároveň docela kuriózní, že na rozdíl od většiny hororů, které s opravdovým hororem a hrůzou nemají nic společného a jsou spíše zábavné, je tento skutečně nepříjemný, protože dosti zřetelně ukazuje, že být vrahem není zrovna dvakrát zábavné. A přesto má přísnější ratingy než většina zábavných hororů, které nijak odstrašující nejsou, natož aby filozofovaly o lhostejných a netečných obrazech. () (méně) (více)
Napätie, atmosféra, tajomno. Tieto prísady očakávam od trilerov, aj hororov v prvom rade. Maniak ich podáva, žiaľ, v značne riedkej forme. Všetko je od počiatku kryštalicky jasné, dôvod ukrývajúci sa v rodinnej histórii je obohraný a v tomto konkrétnom prípade aj nejasne príčinne súvisiaci. Spôsoby "zušľachťovania" obetí a figurálne panoptikum sú pôsobivé, príťažlivý je i spôsob nakrútenia. Forma, nech je akokoľvek pôsobivá ale nedokáže tromfnúť jednoduchučký dej, neobohatený žiadnym prekvapením. Tu by nepomohlo, ani keby mal vrah kameru zabudovanú priamo v mozgu. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (13)
- Figurína manažérky má iné vlasy, ako keď ju Frank (Elijah Wood) oskalpuje. (Carol Pifková)
- Celý film byl natočen za 4 týdny. (Polgedney)
- Příběh je zasazen do ulic a podchodů Los Angeles. Původní verze z roku 1980 se ovšem odehrávala v New York City. (Zdroj: ČSFD)
Reklama