• Chřástal
    ***

    Hugo Haas je nesmělý, ale léčí se. Jeden z těch letitých filmů, ve kterých je dnes místy „k popukání“ i to, že se tomu měl tehdejší divák smát. Ale nic ve zlém, jiné gagy naopak fungujou pořád a naivita řady scén nemusí být jen zápor. Prvorepubliková zlatá mládež se zhýrale baví jízdou po zábradlí a Adina Mandlová jako slečna Marcella (party girl a brankářka v jedné osobě) předvádí - zcela podle očekávání - skvělou práci s hokejkou.(2.3.2014)

  • Jeanne
    *****

    Druhá Haasova veselohra z éry 1933 - 1937, kde Adina Mandlová hraje úspěšnou, moderní, jako obvykle "Haasovsky" ironickou dívku z vyšších společenských kruhů, jíž si získá oproti všem předpokladům ten, do kterého by to nikdo neřekl... nesmělý vězeňský knihovník, který žije v maličkém bytě s ještě menší maminkou. Hugo Haas tu skvěle ztělesňuje všechny ty nespecifické vlastnosti, které však jsou snad všem knihovníkům společné...:) Je tak krásně nesvůj, když ho jedné noci probudí telefon a na jeho konci se ozve Marcella a dohodnou si setkání... Takhle kouzelně nesmělý umí být snad už jen Colin Firth a nebo Hugh Grant... :-))(21.11.2003)

  • Sarkastic
    ****

    „Jaký pěstuju sport? Jezdím na zadní plošině bez držení.“ Narodit se 29. února není výhra. To se pak z člověka může stát dobrosrdečný, ale také nesmělý a nepraktický mamánek…Navzdory zdejšímu hodnocení jsem se překvapivě hodně pobavil. Haas (chodící se dívat na vlaky a odmítající zpívat) by to sice utáhl sám, ale tady má k ruce i několik schopných spoluhráčů, ať už maminku Pechové, která si musí na políbení svého drobečka vylézt na stoličku a budí ho z tvrdého spánku kvůli zapomenutému prášku na spaní, sedminásobného, přecitlivého Hartova vraha (kdyby kvůli „hloupé“ milosti sebrali husičku, knedlíky, zelí a jednu „tvrdou“ před nosem mně, řádil bych víc!), šeptajícího Neumannova zloděje („Tak! A nebudeme o tom mluvit.“), v cizí posteli spícího telefonistu Trégla a nakonec Mandlovou, která sice nesrší vtipem, ovšem jako hokejová brankářka v akci září! Pasáže z večírku jsou trochu nuda a náměsíčné scény podivné, ale jinak spokojenost a solidní 4* navrch. „Tak co, budeme mlčet?!“ - „No…mně by se to moc hodilo.“(27.10.2019)

  • Zloděj kol
    *****

    Tento Haasův film jsem velmi dlouho podceňoval. Připadal mi oproti živým crazy-komediím Život je pes a Ať žije nebožtík dost utahaný. Až při náhodném a nechtěném sledování jsem dodatečně objevil všechny jeho kvality. Je zde mnohem více sarkasmu, vtipu a ironie, než kde jinde. Příběh sám o sobě je stěží uvěřitelný, ale vytváří podklad pro řadu nezapomenutelných situací. Nejlepší jsou scény s maminkou, se zlodějem, který si přišel říct o výpomoc, a se sousedem, který si přišel zatelefonovat. Dostatek prostoru je i pro figurky Trégla, Neumanna, Kreuzmanna aj. Pouze postavy Marcelliných přátel včetně snoubence v podání Otty Rubíka působí značně ochotnicky. Naprosto ojedinělým zjevem je pak Ema Pechová coby mazlíčkova maminka. Škoda, že jen jednou. Jako představitelka maminek by představovala specifický a originální typ.(22.7.2003)

  • nash.
    ****

    Těžko by se hledali odlišnější kandidáti na lásku než chudý nesmělý doktor filozofie a bohatá sebevědomá bruslařka. Frič je dokázal dát dohromady s milou a příjemně úsměvnou lehkostí a ještě je obložit mnoha kouzelným gagy a momenty, ať už je to soused čekající na hovor z Plzně, nemluvný zlodějíček, nečekaně zakončené hudební číslo nebo hned úvodní scéna kdy si pro pana dotkora přijdou, aby ho odvezli ho do vězení. Film tak starý, že už ho možná mnozí nedokáží docenit, stále však úsměvný, laskavý, obdařený, hlavně díky Haasovi, osobitým kouzlem.(20.9.2011)

  • - Brněnská divadelní herečka Ema Pechová, ve filmu maminka Hugo Haase (dr. Pech), byla ve skutečnosti matkou herce Ladislava Peška. Zároveň to byla její jediná filmová role. (Karlos80)