Princezna se zlatou hvězdou

Padesátá léta končí a ideologie v české filmové pohádce prochází proměnou – už žádné prvoplánové kolektivistické juchání, jen tu a tam prostřih na mnicha slizce hledícího na polonahou tanečnici, trocha kvazinacistické symboliky kolem hlavního padoucha nebo princezna nacházející oporu a úkryt mezi proletariátem. Nenápadné a o to účinnější. Jinak se Frič snaží hlavně uklohnit pořádný velkofilm hollywoodského střihu, což se v praxi projevuje přebohatou výpravou s takovou spoustou barviček, až z toho bolí oči, velkoryse (a poněkud těžkopádně) prokomponovanou muzikou a především přepečlivou choreografií všeho, co se hýbe – nejen baletních výstupů, ale i švihlé salutáže Kazisvětovy armády, kuchařova šermování vařečkami nebo oduševnělých gest princezny Lady. Vedlejší motivy s Kazisvětem a kuchyňským hemžením vycházejí výborně a člověku se zaryjí do paměti; horší je to s hlavním příběhem, s „uměleckými“ vložkami a se Zímovým princem, z kterého jsem už jako malé děcko cítil divnou faleš (jak třeba ten rádoby dobrý princ jen tak pro zábavu pouští hrůzu na chudáka kuchaře…), zrovna jako z pění o létavicích, hvězdných vodopádech a lásce, co je žár i hořký chlad. A tak nějak podobně bych to shrnul i dnes – snad až příliš ambiciózní pohádka s pár velice povedenými místy k zapamatování, ale s divnou falší a nosem hodně nahoru. (02.10.2014)

Kdysi dávno jsem tuhle pohádku zbožňovala, asi jako většina uživatelů (což je docela hanba), když Vám pak dojde, proč byl Růžek v zrzavé paruce a ke všemu ještě z boží vůle král, musíte film ohodnotit odpadem, dokonce velice toxickým, a zároveň si říkat, cože to máte za rodiče, že Vám to vůbec pouštěli. Holt ideologický vliv se na národ aplikuje již od kolébky, fuj. (09.03.2011)

Pro mne naprostá špička, snad jediná česká veršovaná pohádka. Nádherná Lada Myší Kožíšek - Marie Kyselková; slizký Martin Růžek coby "Kazisvět šestý, z Boží vůle král, mocný panovník a hlava pomazaná"; sympatický mladičký princ Radovan Pepa Zíma a jako bonus kuchařské ucho Josefa Vinkláře. Kazisvět vyhlašuje ultimátum: "Vydejte mi Ladu, princi Radovane, je mou snoubenkou a ženou mou se stane!" Mám rád tu jemnou německo - ruskou symboliku dobyvatelského krále Kazisvěta s rudou armádou zbrojnošů a nehezkých konkubín tančících imitaci kozáčka na Chačaturjanův Šavlový tanec. Kazisvět nabízí Ladě za sňatek snad všechny naloupené poklady s výjimkou hodinek: http://www.youtube.com/watch?v=z2yKlRJEMMg&list=UUvrh3MRqvmE0yMY1aSMNSEw , ale bude vypráskán. V protikladu k tomu je laskavě udělený řád zlaté vařečky, řád myšího kožíšku a řád šunky zlaté. A navíc krásné pěvecké číslo - ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=LWAsPykPAtc. (24.12.2013)

Klasický pohádka, která je ještě naivnější než většina ostatních, ale kouzlo rýmovaných dialogů s písněmi, které se vám vryjí do paměti, prostě funguje. Vizuálně je na filmu vidět, že barvy jsou hodně stylizované, což může být dáno spíš technicolorovými barvami než nutně záměrem filmařů. Princezna Lada vypadá o něco lépe v myším kožíšku než bez kapuce, protože barva jejích vlasů celkem negativně dotváří její obličej. Pořád je to pro mě jedna z hezčích pohádek, co mohou o vánocích běžet v televizi. (28.12.2013)

Po novém shlédnutí zvyšuji na čtyři hvězdy. Herecké výkony i režie jsou jednoduše bezchybné, verše skvěle odsýpají a ten Radkem zmiňovaný milý a laskavý humor je vskutku všudypřítomný. Svým způsobem je to jeden z posledních výrazných dozvuků naší prvorepublikové filmové tvorby, tak odlišný od drásavých introspektivních filmů let šedesátých, plný sentimentu a vytváření ideálních světů, ale zároveň řemeslně naprosto dokonale zpracovaný. Kdysi jsem se v diskusi k tomuto filmu přel o tom, jak moc nebo málo je to komunistická agitka... Ten "dobově aktuální pathos", který nalezneme v Pyšné princezně stejně jako v pohádce "Byl jednou jeden král" či v "Císařově pekaři a pekařově císaři", je tu naprosto nepochybně přítomen také. Protože se ale psal rok 59 a ne 52, je samozřejmě už poněkud "zkrotlý". Inu, socialistická lekce je zkrátka součástí naší historické paměti a naprosto přirozeně ovlivňovala a dosud ovlivňuje nejen to co v té době vniklo ale i nás, kteří jsme tu dobu zažili. Můžeme někdy reagovat poněkud přepjatě a pro mladší diváky třebas i nepochopitelně... To je život... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, Radek99, sportovec (28.12.2015)