Kouzlo přítomného okamžiku

Miles Teller mi z nějákého důvodu není sympatický, tahle role se na něj ale docela hodila. Shailene Woodley mám naopak docela ráda a to byl vlastně důvod, proč jsem na tenhle film přišla. Byl to příjemný film, první půlka mi ale přišla zajímavější, pak se to trochu vleklo. Chování hlavního hrdiny přišlo občas hodně podivné a tak něják jsem nechápala o co mu jde a jestli to na Aimee hraje nebo nehraje, ale bylo to milé překvapení, něco mezi 3* a 4*. (04.07.2014)

Musím říct, že jak se u tohoto filmu jedná o klasickej americkej nezávislák, tak si myslím, že v rámci něj jsem si docela dost odnesl. Ono se totiž nejedná jenom o klasické setkání dvou lidí. Ono vlastně, kdo film viděl, tak ví, že nic v něm zase tak klasické nebylo. Dokonce podezřívám tvůrce, že věří v osud, protože ten se tu promítá od začátku do konce a je jediný štěstí, že nenabízí depresivní náhled na svět, ale naopak. To bych to totiž emotivně nemusel vůbec přežít. Z tohoto pohledu je to ale moc zajímavý film, u kterého je dost důležité, aby Vám sedli samotní herci a především Miles Teller. Bez určitého vztahu k nim v průběhu filmu si to jinak vůbec neužijete. (01.08.2014)

Taká nejaká zmätená som ... na jednej strane mám veľmi rada takéto filmy a hlavná herecká dvojica hrala naozaj výborne a uveriteľne, ale na strane druhej Miles Teller mi strašne vadil, neviem prečo, ale vadil a nejako mi tam nejde dať tú štvrtú hviezdu, niečo mi tam do nej chýba. A na konci zase raz parádny song https://www.youtube.com/watch?v=ZPxQYhGpdvg (27.01.2014)

Vážně mě to zklamalo. Celý film se snažím přenést přes fakt, že Miles Teller, kterého můžu i v Divergenci, kde hraje hajzla největšího kalibru, tu je prostě s prominutím čurák. Z filmů, které jsem letos viděl, patří Sutter mezi postavy, které mě nejvíce iritovaly a nejvíce jsem je nenáviděl. A to mě mrzí, protože ta poslední chvilka na konci, kdy si všechno uvědomil, byla asi jediná část filmu, kdy mi nevadil. A jinak je to prostě film, kterých jsme viděli tak tisíc, tenhle maximálěn s hlubším podtextem. (15.09.2015)

Hollywoodu došli krasavci? Tak to si můžu sledování romantických filmů rovnou odškrtnout, protože nesouměrných křivonosých tuctovců potkám denně víc, než bych si přála... šanci tentokrát nedostal ani trik s dlaní nataženou proti obrazovce, který mně s menší námahou umožní zaclonit neoblíbený objekt v případech, kdy ostatní přítomné okamžiky mají nějaké kouzlo, což jsem tady mohla rovnou vyloučit, vzhledem k obsazení další role, tentokrát ženské. K dokonání zkázy přispěla dialogová blábolivost, naprostá odfláknutost a nepřekousnutelné rozpory mezi tím, co se nám podsouvalo a tím, co bylo skutečně k vidění, např. Sutterova fixní idea vlastní oblíbenosti... O klišovitosti, přítomné v každém filmovém políčku, tak nemá smysl se zmiňovat, nakonec jsem, jako už poněkolikáté, při psaní komentáře samu sebe přesvědčila, že i filmový svinčík patří do odpadu, ledaže by tu jednu hvězdu z milosti zachránila Sutterova frekventovaná placatka, ze které bych při projekci usrkávala, ale takhle... (02.02.2015)