Zombie: Město duchů
...E tu vivrai nel terrore! L'aldilà
The Beyond
The Beyond
The Beyond
Režie:
Lucio FulciKamera:
Sergio SalvatiHudba:
Fabio FrizziHrají:
Catriona MacColl, David Warbeck, Cinzia Monreale, Antoine Saint-John, Al Cliver, Lucio Fulci, Dardano Sacchetti, Roberto Dell'Acqua, Gilberto Galimberti (více)Obsahy(1)
Luisiana 1927: jedné noci přijíždí do zdejšího hotelu skupina mužů a z pokoje č. 36 vyvlečou násilím muže, který je podezřelý z provozování černé magie. Zavlečou ho do sklepení hotelu a tam brutálně ukřižují. Svým činem však způsobí otevření jedné ze sedmi bran pekla, o které se píše v magické knize Eibon. Luisiana 1981: do opuštěného starého hotelu přijíždí mladá žena, která zde hodlá začít nový život. Brzo však zjišťuje, že s hotelem není něco v pořádku... (caligari)
(více)Recenze (153)
Logiky to moc nepobralo, ale jinak je to krásně hororovitý horor. ()
Dokonalá hororová atmosféra,po shlédnutí řadím tento film na top Fulciho tvorby. Opravdu děsivé a krvavé. ()
Stupidně plytký scénář, naprosto neherecké výkony, nelogičnost, je to tak neskrývaná béčkovost, plná hnusících se scén, až to baví. Je to až úsměvné, tak stupidní. A MOC to baví. Parádní hudba. Moje první setkání s tímhle režisérem. Velice zajímavý styl, pro mě překvapení. Tak dobře natočenou píčovinu jsem ještě neviděl, v tom nejlepším slova smyslu. ()
Po neučesanom Thomasovi rozhodne veľký krok vpred. Okrem najväčších predností, aké využíva režisér do poslednej kvapky, prekvapuje zaujímavým príbehom, riadnym hororovým dusnom a záverom na zamyslenie. Tiež chválim absenciu korektnosti (konečne si to odskákal aj detský predstaviteľ) a charizmatického hlavného hrdinu s motherfucker ksichtom, ktorý by sa nezahanbil ani na kastingu do Smrtonosnej pasce. Poctivý horor starej školy. ()
Nemám v obľube Talianske horory, tento nie je výnimkou. Nechutné a pre mňa vôbec nefungujuce napätie ani atmosféra, jedine hudba vytvárala ako taký pocit atmosféry. (50%) ()
Naozaj intenzívna hororová šleha s vymakanou atmosférou, kamerou a hromadou zaujímavých gore efektov. Vyliezanie očí, liatie kyseliny na hlavu, obžratie tarantulami, aj nečakané odstrelenie dievčenskej fasády. Tempo nepoľavuje a divák, teda ja, sa nestihne nikdy nudiť, to je tá najväčšia pochvala akú môže taliansky brakmajster Lucio Fulci dostať. Fulciovské prednosti sú ale nevyhnutne doprevádzané aj Fulciovskými zadnosťami a síce že ten film je v duchu nešťastného Pátera Thomasa len náhodnou a okato nezmyselnou mozaikou scén s vraždami a hnusom. Je tu síce motív dávno zavraždeného maliara satanistu a spomínajú sa nejaké brány do pekla, ale v praxi zlo proste vychádza odnikiaľ a robí si čo chce a kde chce bez akýchkoľvek súvislostí, takže otázka prečo sa práve deje to čo sa deje ostáva naveky nezodpovedaná. No a potom je tu tá postava slepej ženy ktorá by mala mať pre dej zásadný význam, lebo "niečo vie" a je s prípadom nejako spojená, ale zistíme len to že vraj vôbec neexistuje, čo však nebráni tomu aby jej posadnutý slepecký pes nerozdrásal hrdlo. WTF, čo sa sakra deje a čo to znamená, ani divá srnka netuší! V závere sa to potom mení na takisto nevysvetliteľnú zombiáreň v nemocnici ktorá prevedením niekedy až nebezpečne kopíruje scény so Zombi 2 a pri ktorej divák nevyhnutne začne šalieť keď vidí ako hrdina so zrejme nekonečným zásobníkom strieľa zombíkov neustále úplne zbytočne do brucha aj keď je jasné že platí len strela do hlavy. Halucinačné finále v "pekle" však kvitujem, lebo malo podmanivo fatalistickú atmosféru podporenú možno alibistickým, ale pôsobivým citátom o tom že keď človek stane tvárou k moru temnoty, tak všetko čo je tam mu bude odhalené. Čiže to čo sa vlastne dialo v tomto filme zistím až keď sám prídem do pekla, aspoň niečo. ()
Ryzí horor. Surrealistický, cynický flák plný odpornosti, hrůzy a Lovecraftovského šílenství. Z dnešního pohledu zaujme nejen famózní kamerou a hudbou, ale hlavně stále fungující, neuvěřitelně hutnou a skličující atmosférou. Neobvyklé chování postav a nejasný děj dodává filmu až Lynchovskou podivnost, takže výrazné nedoporučení pro všechny, kteří se sesypou, když filmy nedávají hned jasný smysl, anebo v nich tak úplně neplatí fyzika a logika tohoto světa. Fulci tady vlastně nic nerežíruje, jen maluje noční můru. A jde mu to znamenitě. ()
Špatní herci, špatné dialogy, nudná atmosféra, tupost některých scén, vydařené gore + výborná závěrečná scéna = 2/5 ()
Průměrná italská bída s pár rozleptanými obličeji, které sice působí blahodárně, ale film to nezachrání. ()
Tak jestli se Fulci v Thomasovi vyžíval ve vyrvávání mozků, tady je to prznění očí. Vlastně těch gore efektů je tu docela dost, je vidět, že režisér si to hodně užívá. Bohužel některý více než děsivě, působili úsměvně - ale to je asi dáno dobou vzniku. (Pozn.: Autorem masek a líčení je Giannetto de Rossi.) Nevím, která smrt by byla nejhorší, ale to vápno nebo kyselina asi nebudou zrovna nejpříjemnější. :-) Ve srovnání s prvním dílem je tohle o třídu lepší, ale těch děr ve scénáři je poměrně dost. Chování postav mi už nepřijde ani vtipný - baba najde dvě mrtvoly a ani to s ní nehne; další si v klidu napochoduje do márnice, obleče si svýho nebožtíka... a toho doktora jsem měla chuť ke konci vyloženě odprásknout - to, že si tahá náboje asi z kouzelnýho rukávu, bych snad ještě přežila, ale když ten idiot neustálé střílí všude možně jen ne do hlavy... už na mě bylo moc. Na druhé straně musím ocenit, že zombící byli povedení a závěr taky ušel - docela pěkný peklíčko. Jo a není to tak dlouho, co mi do pití spadl pavouk a já ho málem vypila... ještěže se mi to stalo před tímhle filmem a ještěže z nich nemám fobii... Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete "Brána do záhrobí je skutečně radikálním počinem: skoro úplně se totiž obejde bez základních filmových ingrediencí, jako jsou zápletka, postavy nebo kauzalita událostí... Film se ani na vteřinu nezdržuje vysvětlováním své šílené, klaustrofobické atmosféry, kterou podtrhuje goticky upadlé New Orleans... Snímek staví na nezdolné chuti po nezapomenutelných krvavých obrazech, která boří hranice času i prostoru, a účelně tak narušuje jakékoli možné divácké uspokojení..." Poznámka: Kniha Eibon je známá z hororových příběhů Clarka Ashtona Smithe. ()
Ja rozumiem, že film má 25 rokov a nemožno sa tu baviť o nejakej vizuálnej stránke akurát tak o maskách a umelých figurínach.Tie sú tu síce skvelé ale to je tak všetko.Oveľa viac by som ocenil, keby sa tvorcovia venovali lepšiemu rozobratiu deja a vysvetleniu trochu viacerých faktov ako len "...otvorilo sa 7 pekelných brán a všetko mŕtve zrazu chodí...".Kto je záhadné slepé dievča s hafanom, kto je vlastne personál hotela , o čom vlastne tento film je.Namiesto toho sa len dívame na prehliadku plastelínových tiel,vylúpnutých očí a prechádzajúcich sa dôchodcov....teda pardon zombie.Taktiež som nepochopil nezmyselnosť scénky s pavúkmi, ktorá mi pripadala absolútne nevhodná a vrcholne nechutná. ()
Takový příjemně čvachtavý film. ()
Vynikající úvod a konec, ale téměř prázdný prostředek. Obsah nebyl nikdy Fulciho silnou stránkou. Tak další Fulci revisited. :P A zase musím Fulcimu přidat jednu hvězdu a přiznat se, že jsem mu křivdil. Tentokrát mi slabá obsahová stránka nijak nevadila. Atmosféra je fantastická, motiv hraný na piano natolik mrazivý, že se řadí mezi to nejzapamatovatelnější z italské školy. Vlastně několik málo negativ vychází hlavně z nedokonalé technické stránky. Gore efekty tolik nezastaraly (i když i ty nejsou z dnešního pohledu vůbe dokonalé), zombíci už ano. Paradoxně přitom nejsilnější stránkou filmu nejsou gore efekty, ale právě ony atmosférické scény - Plutí po řece k čarodějnickému malíři, slepá dívka se psem na prázdné dálnici a tíživá závěrečná scéna patří vůbec k tomu nejlepšímu z filmu a to bez jediného krvavého efektu. Celá trilogie z počátku 80. let mi přijde kvalitativně vyrovnaná. Fulciho musím pochválit jako obvykle za dokonalý výběr herců. Catriona MacColl, která pojí všechny tři filmy dohromady by zasloužila být uvedena do síně slávy italského hororu, pokud něco takového existuje. :) ()
Fulci zase perlí!.. The Beyond není film s nějakým hrozně úžasným dějem, avšak to, jak dokáže diváka nečekanými, extra povedenými gore momenty vyděsit a pěkně překvapit, je prostě úžasné. Když přestanete vnímat děj a jeho postupné eskalování do úplně zmatených dramaturgických končin, a naopak začnete vnímat pouze ty psycho-brutal scény, budete se úžasně bavit. 5/5 ()
Zajímavý příběh, který je ale příliš natahován o zbytečné odbočky. Většina násilných scén je však velmi působivá. Zvlášť scénu s pavouky asi jen tak z hlavy nedostanu. ()
Diváci kteří si potrpí na pořádném příběhu a na scénáři a slabší povahy tak pro ty tenhle film opravdu není. Může se stát, že ho ani nedokoukají do konce, jedná se totiž o klasický italský film což je vše ne jen pořádný scénář. Fulci se totiž soustředil na mnohem důležitější věci než je scénář a to hlavně na gore, hudbu a atmošku. Nic jiného se ani nedalo čekat jelikož Fulci to jsou střeva, rozmáčknuté hlavy, vypichování očí a hlavně velké množství gore a atmosféra. A právě atmosféra je to hlavní o co v tomto filmu jde. Atmosféra je vážně geniálně hustá, temná a hrozivá. Je to právě atmosféra když nepočítám nechutně brutální scény díky čemu se z the Beyond stal takový kult. ()
V podstate úplne klasický Fulci. V tomto kúsku sa dokonca snaží aj o akýsi dej na pozadí ale to skôr len aby sa nepovedalo. Všetko je prispôsobené tak aby mohlo byť vo filme čo najviac gore ale v konečnom dôsledku to nepôsobí až tak vykonštruovane. Pekných scén sa tu dá nájsť pomerne dosť, aj atmosféra občas funguje, mne sa možno ešte o chlp viac páčilo City of the Living Dead, asi hlavne vďaka Fabriziovi Jovanimu. Len škoda že tam ostal nevyužitý. 65 percent. ()
Poněkud zmatený film, s triky, které jsou už dneska trochu komické. Věřím, že ve své době to musela být bomba a průlomový film. Ta vydloubnutá očička, potoky krve, sklípkani a zombíci zároveň nebyly v osmdesátých letech běžné ani v hororech. Zombie byly sice trochu krotké, neagresívní. Nejvíce mě štval doktor, který si stále nemohl uvědomit, že zombie je třeba trefit do hlavy a ne do těla. Myslím, že by opravdu stálo za to zkusit natočit remake. S dnešními možnostmi by to mohlo být velmi dobré. ()
Když se mladá blondýna vrhne do renovace starého hotelu, kde kdysi dávno ukřižovali šamana, spustí tím sérii krvavých úmrtí manuálních pracovníků. Efektivně natočený brak s praktickými efekty, všudy vytékajícím řidkým kečupem, po masu lačnících tarantulích a s rozkladem lidských těl, při kterém až vylézají oční bulvy z důlků. Tradičně moc hezká kamera i hrozná hudba a jednotlivé scény, které by se mohly přeskupit jakkoliv a stejně by to průběh filmu nezměnilo… prostě se na to ale dobře dívá. A těžko bych do této doby uhodl, kolik nábojů se může vlézt do šestiranného revolveru. Takže solidně natočená taliánská zombárna, ale Fulciho mám stejně nejraději z přelomu šedesátých a sedmdesátých let - tedy z doby, kdy koketoval s giallo žánrem. ■ AnanAss‘s Score: 6/10 ■ ()
Související novinky
Festival otrlého diváka III.
Již po třetí se ve dnech 13.-18. března na plátno pražského kina Aero vrací přehlídka filmového nevkusu, hnusu, ošklivosti, strachu i smíchu a bizarností všeho druhu v podobě oblíbeného Festivalu… (více)
VERÍM, ŽE PRAVDA MÁ IBA JEDNU TVÁR: TVÁR NÁSILNÉHO PROTIKLADU - GEORGES BATAILLE The Beyond, bezpochyby najslávnejší a všeobecne považovaný za najlepší film Fulciho "Death trilógie" som videl, aj napriek tomu že ide o prostredný diel trilógie, v poradí ako posledný. Mojim zámerom bolo nechať si, ako sa hovorí, to "najlepšie na koniec". V tomto komentári, aby som neopakoval to, čo sa môžete dočítať v ktoromkoľvek inom, sa zameriam na asi najzriedkavejšie preberané stránky tohto neobvyklého filmového diela - a to možnosti jeho interpretácie, jeho štruktúru a možnosti jeho pochopenia. Podľa mojej prvej interpretácie je film ako celok štruktúrovaný jednoznačne nekauzálne, jednotlivé udalosti sa jednoducho dejú, bez akejkoľvek zjavnej, či skôr skutočnej príčiny a celé dielo je vlastne len akousi zbierkou Fulciho najlepších režisérskych nápadov. Pričom aj občasné narážky a odkazy na nejaké kresťanské motívy ("zlé oko") a literárne hororové diela (kniha Eibon) na tom nič nemenia. A vskutku, ak sa pozrieme na The Beyond z tohto uhla pohľadu, nemôže byť pochýb o tom, že svojim konečným vyznením vlastne pripomína sen, alebo nočnú moru. Tým však nechcem naznačiť, že film postupne negraduje, alebo, že by ho bolo dokonca možné zhliadnuť útržkovite - práve naopak, obsahovo sú síce tieto sekvencie poňaté nekauzálne, ale nie nelogicky. Túto skutočnosť dokazuje scéna ku koncu filmu, kedy dvojica hlavných protagonistov nepochopiteľne prejde okamžite z budovy nemocnice do pivnice strašidelného hotela - teda do budovy, ktorá je v rámci filmu od tej prvej priestorovo vzdialená minimálne pár kilometrov. Dvojica to dokonca patričným spôsobom okomentuje, čo jasne naznačuje, že Fulci si bol vedomý toho čo robí a že nejde len o dve narýchlo a nelogicky prepojené scény, ale že obsahujú (byť nejasnú) spojitosť a súvislosť. A týmto sa dostávame k druhej hypoteticky možnej interpretácii tohto najkultovejšieho diela "majstra hnusu" - "mytologickej". Prečo práve mytologickej a čo to má mytológia spoločné s Fulciho Beyondom? Ak chceme nájsť odpoveď, treba najskôr pochopiť, na akom princípe sa zakladá "mytologický prístup k svetu". Pokúšať sa interpretovať svet mytologicky znamená pokúšať interpretovať ho prostredníctvom obrazcov, symbolov a imaginatívnych analógii. Mýtus sprostredkováva rozpory a protiklady. Takéto chápanie sveta sa pochopiteľne stavia do priamej opozície k modernému európskemu a vedeckému prístupu k svetu, založenom na (zjednodušene povedané) princípe abstraktnej a pojmovej reflexie. Ak teda vyššie zmienený prístup aplikujeme na Beyond, ukáže sa nám ihneď v inom svetle - jednotlivé momenty, postavy a predmety ako analógie, ako fragmenty mozaiky a film vcelku ako jedno veľké rozhádzané puzzle, ako roztrhaný list, ktorého fragmenty je najskôr nutné zložiť a až následne je umožnené si prečítať čo obsahuje. Takáto je teda moja druhá interpretácia celého filmu. Iste, nedá sa povedať s istotou, či práve tá prvá alebo druhá je správna a celé to môže byť v skutočnosti oveľa jednoduchšie - avšak vzhľadom na mimoriadny zážitok, ktorý tento filmový kúsok bezpochyby prináša, na kult aký sa okolo neho časom vyvinul a na súbor narážok a odkazov, ktoré sú v ňom patrné to nepovažujem za veľmi pravdepodobné. Práve z dôvodu týchto nejasností interpretácie, skvelého záveru a priam úžasnej hudby je The Beyond právom považovaný za jeden z najlepších hororov filmovej histórie. Avšak naplno si ho vychutnať a oceniť jeho kvality je dovolené len zopár vyvoleným... () (méně) (více)