Reklama

Reklama

Černá kočka

Obsahy(1)

Zvrácené představy Lucia Fulciho se dokonale snoubí s temnou fantazií Edgara Allana Poea. Britský detektiv Gorley a americká novinářka Jill Treversová vyšetřují v malé anglické vesničce sérii záhadných úmrtí, která zprvu vypadají jako pouhé nehody. Do případu je zapleten i tajemný a mystickými silami nadaný profesor Robert Miles, jehož kočka byla na místě všech tragédií. Pouhá náhoda, nebo něco víc...? (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (72)

POMO 

všechny recenze uživatele

Nebyť tých všadeprítomných focusov na oči, ani by ste v tom nespoznali Fulciho. Scenáristicky prehľadný thriller s minimom krvi, natočený v lokalitách anglickej dedinky. Jemné mysteriózno okolo čiernej mačky a jej majiteľa, hrdina-detektív, hrdinka-novinárka, a postupné rozplietanie záhady okolo vrážd, páchaných spomínanou mačkou. Jeden z najkonvenčnejších, no v rámci mainstream filmárčiny aj najsolídnejších Fulciho opusov, zvládnutý herecky, obrazovo i hudobne (profík Pino Donaggio). Jediným problémom je absencia skutočného napätia. Miestami je to trochu nuda. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Poslední opravdu dobrý film Lucia Fulciho. Jeho typický fetiš na oči je zde sice dohnán do extrému (nekecám, když napíšu, že je tu dobrých 30 detailních záběrů na oči), ale děj dává poměrně smysl, protože se opírá o dobrou povídku E.A.Poea (s jejíž některými motivy úspěšně koketoval i Roger Corman v 60.letech), některé mordy jsou úsměvně naivní a některé naopak solidně zrealizované a na poměry Fulciho filmů je tu opravdu slušná hudba. Co se týče pro Fulciho tak typického násilí, to tu není tak naturalistické a s krví poměrně šetří, ale celé to kočíruje s přehledem spolehlivého řemeslníka. ()

Reklama

Subjektiv odpad!

všechny recenze uživatele

Detail na kočičí oči, detail na lidské oči, detail na kočičí oči, detail na lidské oči, kočičí vřískání, kočičí škrábání... Smrt. Je čas na další oběť. V rámci originality můžeme sem tam vynechat škrábání či vřískání, detaily na oči však rozhodně ne. Kdo rozmotá to záhadné klubko chlupů? Scénárista to tedy rozhodně nebude... ()

ScreamJay 

všechny recenze uživatele

“Drzá je, konzervu nežere, nejraděj nakopl bych jí do p….e, potvora škrábe a prská, však kdybych ji vyhodil, hubu mi rozbije Srstka.“ Věru začal jsem zlehka a teď zas trochu přitvrdíme. Černá kočka, stejně tak jako čarodějnice odjakživa ve folklórní symbolice znamená zlo a neštěstí. Tentokráte si vzal legendární předlohu E.A. Poea do svých rukou mistr italského hororového béčka Lucio Fulci a jakpak s ní naložil? Anglický venkov, mlha, ponurá stavení, populární rozpadlé hřbitovy, žádné giallo, žádný slasher, tady se buduje jakési mýtyčno a mystyčno. Sic úvodní titulková sekvence spíš připomíná nabídkové defilé ala Chcete mě (až sem se zatajeným dechem sledoval, odkade vyskočí zlověstná Marta Kubišová), stylistika záběrů, vlastní střih a celková vizuální forma celého filmu je někde úplně jinde než u předchozího City of the Living Dead (1980). Přesto, že Fulci trpí akutním bulvicismem a pro zkondenzování strachu neustále švenkuje kamerou do očí, daří se mu nad poměry slušně budovat jistou znepokojivou atmosféru. Bohužel, pro mě trochu selhává hudební motiv z dílny Pina Donaggia, který by se spíš hodil do dob klasického Universalovského zpracování Černé kočky. A druhý bohužel, samotnou formu a prostředí doplňuje poměrně málo silných dějových motivů (hlavně souboj s číčou a závěrečné minuty). Poe byl mistrem symbolismu a tak vlastně symbolicky v samotném defilé figuruje asi nejznámější motiv z celé předlohy, poctivá venkovská zedničina. Závěrem? I když tady je bez nejmenších pochyb, že hlavní hrdinka je fakt kočka, stejně bych z tý potvory po tej kadenci záběrů nejraděj udělal Whiskas! Z kopky mýtické svázanosti, z archetypální pověrčivosti, z pout zahalených ve věčný závoj mlhy a z pokladnice hororového žánru, dávám [5/10] ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

První setkání s pojmem italský horor nedopadl vůbec špatně, řekl bych. Sám jsem na to byl dost zvědavý. Původní příběh z pera Edgara Allana Poe mi dopomohlo k samotné maturitě, která se pomalu ale jistě blíží, a tak jsem se rozhodl pobavit a trochu přivzdělat příběhu, na kterém se také podílel, jeden z nejúznavanějších italských režisérů, Lucio Fulci, a upravil si to všecko do své vlastní temné podoby. Já na horory zas tolik nejsem, ale když má prvky mystiky, rád se na něj podívám. A E. A. Poe nikdy nezklame. Ani nyní nezklamal. Sice je vidět, že je to všecko staré přes dvacet let, skoro třicet, ale příběh za to rozhodně stojí, nebo spíše povídka, která se po dobu 92 minut pomalu, ale jistě vleče, mrtví přibývají, lidé si nevědí rady a atmosféra neskutečně houstne. Ta mi do celého příběhu dost sedla. Stejně jako samotný příběh. Průser je, že mám rád kočky, a tady kočka je tou sviní, díky které, umírají nepřiměřenou smrtí průměrní lidé. Ale to jsem mohl víceméně vydedukovat už z názvu :D ()

Galerie (8)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama