Cold Skin

,,Grunere! Spletli jsme se! '' --- Cold Skin je mixem Tváře vody ( 2017) a Majáku (2019). Nebudu tu spoilerovat obsah, to už tu mnozí komentátoři udělali přede mnou navzdory všem zásadám, že když spoileruji, upozorním předem. Štve mi to o to více, že pisatel obsahu Livingdead to napsal tak, že nic nevyzvonil... Musím přiznat, že mne film chytl hned od první minuty, kdy si parník pod příkrovem chochvalce dýmu valícího se mu z komína probíjí cestu nehostinným mořem k jakémusi zapomenutému ostrovu daleko od pobřeží Austálie. Tam v září roku 1914 má nastoupit službu coby nový meteorolog. Ten co tam byl rok ve službě má být odvezen a na ostrově s ním má zůstat jen strážce majáku. Po vylodění se ukazuje, že je ostrov vulkanického původu, prakticky bez života, ani mořtí ptáci jej neužívají k hnízdění... Domek meteorologa je opuštěný, prázdný a maják se strážcem připomíná svým dodatečným opevněním z naostřených kůlů spíše pevnost. Navíc strážce je zabarikádován uvnitř a je zřejmé, že měsíce už nevykonává činnost pto kterou byl na ostrov vyslán... Dále nebudu nic psát. Moc mně to bavilo. Závěrečný zvrat mi úplně nesedl, ale jak říkám, velmi zajímavý příběh, perfektní herecké výkony ne zcela známých herců i úžasné lokace vás těch 102 minut udrží u obrazovky spolehlivě! Dávám tedy za 4 možské hvězdice * * * * (25.04.2020)

Možné spoilery. Uprostřed moře ostrov, na ostrově maják, v majáku Ray Stevenson a jakási ochočená potvora. Něco mezi Fantomasem a žábou. No a další fantožáby na něj čas od času pořádají nájezdy. Když tam připluje mladý meteorolog, tak se nejprve postaví na stranu majákového strážce, ale pak začne objevovat výjimečnost vodních tvorů. Takové nic. Nějakou příběhovou kostru aby člověk pohledal. Víceméně je to o mydlení se mezi žabákama a lidma a i když je to někdy zábavné, poměrně ryhle se to okouká. Ta romantická linka, dá-li se to tak nazvat, byla poněkud nemotorná, ačkoliv chápu, co tím chtěl básník říci a k její podstatě vlastně nemám výhrady. Herecky je to celkem fajn, i když Aura Garrido, na kterou jsem se celkem těšil, tady je k nepoznání. Gens nějak stagnuje. 40% (16.02.2018)

Strohé, mořsky skalnaté exteriéry, mysteriózní atmosféra a poutavý příběh, odehrávající se v zajímavé době počátku 20. století. Evokace románů Julese Verna, nebo fantastických povídek H. G. Wellse. Ale přiznám se, že smysl toho všeho mi poněkud unikl. Jako vědecko-fantastické vyprávění je to slabé, protože bez odpovědí a vlastně i bez otázek na původ a způsob života oné tajemné obojživelné rasy, horror to taky není, takže ve finále jde vlastně jen o poněkud plytkou, i když líbivou pseudohumanistickou fantastiku. Ale rozhodně nelituju ztraceného času a ke zkouknutí doporučuju, minimálně zoofilové, nebo nejrůznější xenofilové si mohou přijít na své. (25.02.2018)

Stejně jako v nedávno viděným snímku " Headgame " i tento film začíná tím samým citátem od Nietzsche(ho) : Při boji s monstry si dej pozor, aby ses sám nestal monstrem. Jestli se dlouho díváš do propasti, samotná propast se také dívá do tebe . " Cold Skin " má podle mě společné s hororem jen velice málo. V podstatě jen pár úvodních minut. S odhalením ostrovních monster upadá atmosféra i napětí. Monstar bych vzhledově přirovnal jako něco mezi Avatarem a monstry z filmu " The Descent ". Já osobně bych film označil jako dobrodružný Sci-Fi s pár akčnějšíma scénama. Po vizuální stránce je film na vysoké úrovni, ale obsahově je to slabší. (04.05.2018)

Klidně si o mně myslete, že jsem konzervativní kazišuk, ale já prostě na ty mezidruhové intimity moc nejsem. Hospodářská zvířata mě sexuálně nepřitahují (na to jsem asi málo muslim), a o tom, že bych se vzrušeně tulil k nějaké obojživelnici, už se vůbec nedá uvažovat. Film šel tedy v tomto směru mimo mě, i když v reálu se Aura Garrido mamce a taťkovi velmi povedla. Děj nebyl v zásadě špatný, herci se opravdu snažili, a protože mám rád Lovecraftovy povídky (předpokládám, že se jimi scénáristé inspirovali), mohla z toho být i lepší známka, kdyby se události tolik nezacyklily. (27.05.2020)