Una sull'altra

Zajímavý Fulci. Žádné giallo podřezávačky se zde nekonají, žádná perverze :o), jak by mohl název napovídat. Pouze celkem zajímavý, až „vertigovský“ příběh a spousta vkusné erotiky, která byla v době vrcholící sexuální revoluce v kinech žádaným artiklem a trendem, a Fulci se s ním svezl. K zápletce by asi hirnlego řekla, že „žena je největším zlem na Zemi“, každopádně je trošku naivní, předčasné přiznání padoucha až příliš ochotné, ale konec, ač byl až moc zkratkovitý, tak potěšil. Barvičky byly krásné, spousta, spousta záběrů opravdu cool a pan režisér si tradičně zahrál miniroli kriminálního laboranta. (29.10.2018)

Název slibující rukodělnou podívanou je trochu falešný, přesto jsem byl jako divák uspokojen. Perverze se sice nedočkáme, ale pořádné dávky plíživého erotického dusna rozhodně ano. Setsakramentsky přitažlivá Marissa Mell a stejně tak vzrušující Elsa Martinelli jsou pozvánkou samy o sobě a jejich skryté i odhalené vnady ( dnes se spíše používá termínu kozy) a od Boha daná přirozenost při těch několika spíše decentních erotických scénách působí velmi erektibilně. Díky nim mi pak tak trochu pomalý způsob vyprávění ne však nezajímavého detektivního příběhu utekl jako voda a v samém závěru, kdy sexuální napětí střídá to skutečné, už jsem byl zcela uvolněný a mohl jsem si užít i tuhle třešničku. (24.09.2014)

Noir z Itálie, Fulci bez krve, scénář a dobří herci... Skvělá detektivka na půl cesty mezi neo-noirem a pre-giallem, která je šedesátkově precizně natočená, příběhově a atmosféricky slušná, má feeling Antonioniho Zvětšeniny a místy ztrácí tempo. Holt Fulci měl talent a koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let to bylo zatraceně dobře vidět. (25.08.2009)

Tohle, že vážně natočil tvůrce Pátera Thomase a Aenigmy?? Neuvěřitelné!! Fakt, jakým způsobem se mistr hnusu vyvíjel je opravdu úžasné a myslím si, že by ho málokdo poznal v tomhle kousku. Perversion story bych označil jako velice povedené pre-giallo sice bez oblíbených Fulciho trade marků, za to s promakaným scénářem a kamerou. Navíc s luxusní pointou a dobrým hereckým ansáblem, což nebýva u toho režiséra vždy zvykem. Je jasné, že tohle ještě nebylo to "pravé žluté giallo", když L' Uccello dalle piume di cristallo chybělo k uvedení rok a inspirace tak mohla být Hitchcockem nebo maximálně Bavou. Ale i přesto bych neváhal tenhle snímek mezi giallo řadit. Fulci vážně na začátku své kariéry válel a teď po shlédnutích všech jeho giallo filmů, ho můžu bez debat zařadit mezi velikány žánru. (24.03.2010)

Slušná a povedená noir-kriminálka od makabrózního mistra Fulciho. Souhlasím, že tohle není úplně nejvhodnější nazývat giallem, možná leda někým zmiňované pre-giallo, ale i to jen tak letmo, fakt spíš zajímavá kriminálka. Tenhle film je dalším důkazem Fulciho všestrannosti. Fulci byl doma v mnoha žánrech. Máme zde sytě barevné prostředí, 60s kočky (na svoji dobu je film docela odvážnej, a to chci ještě zítra pro srovnání shlídnout uncut, už se těším :-) ), stylový noir-hudební doprovod a řádně zamotanou zápletku, která se rozehrává celkem zajímavým a neobvyklým způsobem. Vůbec ten ústřední nápad je celkem neotřelý a navíc způsob, jakým Fulci celý film posouvá a nechá vyprávět je hodně zajímavý a poměrně netradiční. Mistr se jinak nezapře a dočkáme se zde i Fulciovské morbidity - záběr rozkládající se mrtvoly je velice nepříjemný a vypadá notně reálně, až se člověk lekne, jestli tvůrci fakt nanatočili nějakou mrtvolu na patologii. Závěr je docela hodně nečekaný a úměrný zvláštním způsobem se rozvíjejícímu ději. Tady musím teda podotknout a ocenit jeden skvělej joke, kterej je nepochybně plodem Fulciho totálního cynismu - jasný, myslím skoro v závěru v nejvypjatější chvíli otázku Jane ohledně hodin - nebudu prozrazovat, však uvidíte, hehehehe :-) . Další povedenej a parádní Fulciho vál. (05.11.2010)