Švadlenka

Mac Frič byl nejen dobrý režisér, ale především dobrý stratég. Uměl výborně kalukulovat, pracovat s lidským potncionálem a odhadnout reakci publika. Ve Švadlence se o komediální složku postarala Věra Ferbasová a Růžena Šlemrová, ale především Hugo Haas, který si svou roli extravagantního pařížana patřičně užil. Oko diváka mohlo vlídně spočinout na ladných křivkách Lídy Baarové a líbezné tváří Adiny Mandlové, dámy se pak mohly těšit z romatického příběhu se šťastným koncem a pokochat se módními modely (tehdy aktuálními, dnes již historickými.) (11.09.2017)

Musím svoje hodnotenie rozdeliť na dve časti. Prvá časť: film. Tento film je , taká klasická komédia z prvej republiky. Scenár je naivný a už dopredu je jasné ako ten film skončí... Druhá časť: Lída Baarová : Lída bola v tomto filme krásna, bola krásna ako len môže byť žena krásna , bola príťažlivá, trošku naivná, no naozaj ideál krásy tých rokov... Film hodnotím 65%. (07.04.2013)

Švadlenka je rozverně naloženou veselohrou s feministickým sebevědomím a melodramatickým podhoubím bytí v bohatě prokreslené stavbě obrazů. Melodramatická podstata si zaslouží horší hodnocení, naštěstí dominuje satirizující škádlení laskavého klauna, vydává se za gaunera šarmantního francouzského řádu a buduje slávu té vlastní genialitě. Imaginární, herecké, i té skutečné. Intelektuální klaun bezezbytku prožívá své výsadní postavení, nechává se uctívat, vyžaduje obdiv ikonickým ukázkám tvůrčí inspirace a s elegantní bezprostředností se zmocňuje každého možného náznaku mistrovského díla módního návrhářství. Vedle klauna uspokojí také vizuální atrakce obrazů. Již samotné konstrukce pohledů se stávají uměleckým krejčovstvím, používá filigrány a světlé flitry z okvětních plátků tří základních filmových barev, vznáší se nade rozevírající se ostří krejčovských nůžek. Obraz Ferdinanda Pečenky nabízí bohatou hostinu, hýčká detaily a prokreslený hlubotisk, zvýrazňuje expresi not hravého úderu. Předloha Olgy Scheinpflugové se vyznává odlehčeným feministickým vzdorem, Martin Frič mu dal fyzickou podobu. Hlavní postavou veselohry a melodramatické kauzy je Líza Bártová (velmi zajímavá Lída Baarová), mladá dívka, učící se řemeslu švadleny. V převažujícím mužském světě není to budování vlastní profesní kariéry módní návrhářky nikým podporováno, ale dívčí vitalitu neodradí. Hvězdou filmu je François Lorraine, aneb František Lorenc (rozkošný Hugo Haas), evropský guru módního návrhářství z pařížského velkého světa. Je neutuchající časovanou pumou, jeho satirické nasazení sklízí aplaus za ekvilibristiku slovní magie i za sebevědomé uchvacování těch nehmotných statků nadaného mládí. Výraznou postavou filmu je Tonka (příjemná Věra Ferbasová), Lízina kamarádka již od dětských let, její spolubydlící a spolužákyně v učení švadleny. Rozkvět mládí zatouží po lásce a vzájemné přitažlivosti. Důležitou postavou je Jan Tomáš Krejčí (sympatický Vladimír Borský), majitel automobilové továrny. Náhoda, setkání, jež vyvolává žár lásky, jistý druh žárlivosti a touhy po těsnějším objetí. Z dalších rolí: k učícím se švadlenám přísná majitelka módního salonu Yvette (Růžena Šlemrová), Lorrainův francouzský sekretář se slabostí pro pihy Alfons (Bedřich Veverka), Lorrainova na zneužívání talentu ochotně spolupracující pražská milenka Mici (Adina Mandlová), Lízin starostlivý otec a hodinář Bárta (Theodor Pištěk), Lízina milující maminka (Ludmila Babková), otec Tonky, kamarád Bártovy rodiny a školník Houžvička (Václav Trégl), či noční hlídač (Eman Fiala). Švadlenka není v televizních pamětnických pásmech obehraným kusem. Melodramatická linie je komerční potřebou doby, dominujícím prvkem je neposedně roztomilý humor laskavého klauna a jarní vůní prozářené obrazy. Rozkošná to zábava a obrazové obžerství s poezií i možnými výtkami. (20.05.2020)

Nádherná a téměř v každém momentu tak přirozená Baarová, která jakoby ani nehrála, ale jen si z legrace odběhla před kameru z běžného života, a vtipný Haas se svým francouzsko-českým breptáním v pohádkovém příběhu, který se, nemůžu si pomoc, tak nějak trochu vleče, až se dovleče ke konci, který vyvolává otázku, jestli byl scénárista v závěru už bezradný, vyčerpaný, nebo bez dostatku soudnosti. Celkově příjemný, oddychový film, který ale stačí vidět jednou za hodně dlouhou dobu. Nicméně kdyby nevznikl, byla by to škoda. (02.05.2020)

Baarové to tu fakt slušelo... bohužel během několika málo následujících let nabyl její obličej beznadějně obdélníkového tvaru a tak i přes své mládí působila jak usedlá žena středního věku. Ovšem co jí zůstalo, byl fantastický hlas plný tragiky, škoda, že ji režiséři nevyužívali do velkých dramatických rolí. Jinak se jedná o spíše průměrnou komedii, plnou Haasova tradičního brebentění (tak mladá a už učednice... ta může udělat kariéru, třeba už za rok bude... bez místa) a Ferbasové chechtotu. Veverka naopak tradičně prokázal, že v podstatě nic neovládá - ani hraní, ani zeměpis (kreslí Paříž na východ od Prahy) a navíc je silně nepůvabný. Za zmínku stojí, jak Frič na začátku dělal oslí můstky mezi scénami. Marvan řekne, že to rozmázne, a vzápětí se obraz rozmaže. Pištěk sdělí, že je nejvyšší čas, a zrovna začnou bít hodiny. Kdosi řekne, že se propadne, a příští scéna ukazuje, jak jede páternosterem dolu. Né že by mě to nějak nadchlo, ale zajímavé to je. (06.07.2013)