The World Belongs to Us
The World Is Ours
Režie:
Martin FričKamera:
Otto HellerHudba:
Jaroslav JežekHrají:
Jiří Voskovec, Jan Werich, Vladimír Šmeral, Adina Mandlová, Bohuš Záhorský, Jaroslav Průcha, Miroslav Svoboda, Ladislav Herbert Struna, Zdeněk Štěpánek (více)Obsahy(1)
Proti všem podvodníkům, kariéristům a darebákům brojí ve svém čtvrtém a posledním filmu Voskovec s Werichem. Film je, až na nepatrné změny, adaptací jejich divadelní hry Rub a líc a natočil ji v roce 1937 Martin Frič. Voskovec a Werich tu hrají dva konkurenční kameloty, kteří ve svém soupeření pokračují i jako malíři propagačních nápisů, na které ovšem málem doplatili a tak se raději spojili. Jejich prostřednictvím můžete sledovat boj ctižádostivého podvodníka Dexlera proti dělníkům vedeným Dexlerovým bývalým spolupracovníkem Formanem, půvabnou rozhlasovou hlasatelkou Markétkou a poctivým ředitelem továrny Hartem. Hrdinové v podání Voskovce a Wericha jsou jakýmsi hybným mechanismem střetnutí dobra a zla.V roce 1936 se politické nebe zatahovalo stále temnějšími mraky. Hrozba nacismu byla neodvratná.
Tehdy Jiří Voskovec a Jan Werich uvedli na jevišti Osvobozeného divadla premiéru hry Rub a líc. Hudebním leitmotivem hry byl optimistický pochod Jaroslava Ježka Svět patří nám, který dal i název pozdějšímu filmu Martina Friče. Aktuální námět totiž přímo volal po zfilmování. Filmová specifika si vyžádala zhuštění děje, zasáhla však i cenzura Filmového poradního sboru. Ta si vyžádala změnit jména postav, připomínajících jména nacistických pohlavárů. Nařídila i změnu příliš průhledného úboru fašistů.
V kinech se Fričův film objevil pouhého půl roku po divadelní premiéře. V roce 1939 nechali nacisté spálit všechny negativy a kopie filmů V + W, jejich duch a písničky však i přesto posilovaly český národ v nejtragičtějším období jeho historie. V roce 1947 byl film znovu uveden do kin v okleštěné podobě. I když dochovaná kopie nepodává úplný obraz o původních záměrech tvůrců, na mistrovských výstupech V+W to nic nezměnilo a dodnes těší diváky pamětnických filmů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Na konci 30. let si Evropa začíná uvědomovat nebezpečí fašismu a nacismu. A právě toto nebezpečí je hlavním motivem posledního filmu dvojice Voskovec a Werich Svět patří nám (premiéra 30.7. 1937, premiéra v USA 13.8. 1939), jejich nejvážnějšího a nejnaléhavějšího filmového díla, které vychází z divadelní hry Rub a líc. Po příchodu německých okupantů byly všechny kopie filmu zničeny a tak máme dnes k dispozici jen neúplnou verzi. Sledujeme technologa moci Dexlera, původně ředitele Panoptika, který se rozhodne pomocí jím řízeného monstra ovládnout svět. A tak se zrodí Lion, který se za finančního přispění koncernu Noel snaží ovládnout celou společnost, aby mohl snadněji provést protidemokratický puč. Jediní, kdo se mu postaví, jsou dělníci, v čele s Dexlerovým vzbouřeným spolupracovníkem z Panoptika Formanem. Film svou ateliérovostí, tovární architekturou, pohybem v uzavřených prostorech, stinných uličkách a továrních halách asi nejvíc připomíná Metropolis Fritze Langa. Připomíná ho ostatně i svým tématem – průmyslová společnost, ovládaná jedním nebo jen několika mocnými podnikateli, je ideální živná půda nedemokratických režimů. Celkový tísnivý dojem podtrhuje i neosobní, depersonalizovaná povaha moci. Vždyť jak Liona tak Noela v celém filmu ani nezahlédneme, můžeme mít dokonce pochybnosti o jejich existenci. Komická dvojice V a W je tu nejvíc ze všech svých filmů upozaděná. Poprvé se objevují až zhruba ve čtvrtině filmu a jejich scény zabírají jen malou část. Jakoby svým divákům říkali, že tady už opravdu končí legrace. Přesto se však humoru nevzdávají. Zatímco se většina filmu nese ve vážném až pochmurném duchu, scény V a W přinášejí jisté odlehčení (např. úžasný dialog nad ručním granátem „Krupp Essen – jezte kroupy“). Scéna, v níž se Voskovec snaží pomocí obřích strojů zbavit Wericha mříže pak připomíná Chaplinovu Moderní dobu. Vlastně ani oni dva nevybočují z linie kritiky a hrůzy z přetechnizované společnosti (v níž se mění původní fascinace stroji a moderní technikou z počátku 20. století), jen ji uskutečňují z pozice klaunů. Tím však jejich výpověď neztrácí na síle. ()
Nemyslím si, že je treba príliš diferencovať filmy dvojice V+W. Sú zväčša zložené zo skvelých výstupov komickej dvojice, brilantných dialógov a chytľavých pesničiek rozriedené naivnými a zostarnutými výstupmi ich nahrávačov. V posledných rokoch som si viac všímal prejavy ich naivných ľavicových názorov, ktoré boli v medzivojnovom období v intelektuálskych kruhoch značne rozšírené. ()
Svět patří nám trochu moc tlačí na pilu, žádné náznaky nebo alegorie, prostě týpek, co chce svrhnout demokracii. Ale pořád tam je dvojka V+W a jejich přihlouplé postavy a skvělé písničky. Za ti písničky přidávám hvězdičku. Některé scény jsou opravdu geniální - šermování, lovení holuba nebo otvírání "turistické konzervy šouletu" :D ()
Poslední společný snímek satiristického dua V + W, neboť jejich následující činnost v Československu narušilo vypuknutí 2, světové války a oba byly nuceni emigrovat do USA. Válečná hrozba byla ve vzduchu už dlouho a to by nebyli právě tito dva, aby tuto skutečnost ve své tvorbě nepoužili. Poměrně málo se ví, že byla pro film použita divadelní hra pod názvem ´Rub a líc´. Na režijní stoličku samozřejmě opět neusedl nikdo jiný, než Martin Frič. Celý dějový koncept na svou dobu samozřejmě začíná problematikou kolem hospodářské krize, do kterého se čím dál více vtírala temná mračna nacistické ideologie. A dalo by se říct, že na svou dobu to byla skutečně odvaha. Dnes je už známo, že právě kvůli nacismu zasáhla cenzura a tak musela být změněna zparodovaná jména nacistických pohlavárů a dokonce i jejich, prý až moc průhledných, obleků. Parodování aktuálního dění jim vyšlo už v jejich předchozích snímcích, což potvrzuje vcelku velký divácký ohlas. A ohlas měl i tento snímek a to tak velký, že nakonec nechali nacisté spálit všechny negativy a kopie. Nemožné se však stalo skutečností a něco se přeci jen podařilo zachránit. Po válce byl z dochovaných a poskládaných materiálů opět v kinech snímek uveden, jen bohužel ne v takové podobě, jaký před válkou byl. Každopádně i tak se toho dochovalo dost na to, aby jsme si mohli v plné dokonalosti chybějící scény ve své představivosti doplnit. Snímek je ve své podstatě nadčasový a i po tolika letech od svého vzniku má každé nové nastupující generaci co říct. Na veškeré nešvary inteligentním způsobem upozorňuje a humorným stylem před nimi varuje. Mistrovství pánů Voskovce a Wericha je stále nezpochybnitelné a nezhatí to ani na dnešní dobu ne zrovna ideální technická stránka filmu. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (20)
- V roku 1937 boli filmárom udelená odmena ministra priemyslu, obchodu a živností k 28. 10. 1937 v peňažnej výške 30 000 korún Filmovým poradným zborom. (Raccoon.city)
- Film sa realizoval a financoval vďaka tomu, že V+W vyhrali súdny spor o scenár k filmu Golem (1936). (Raccoon.city)
- V roku 1947 sa film v obnovenej premiére premietal v upravenej minutáži 90 minút. Avšak pôvodná kopia mala 97 minút, ale nakoľko bola určitá časť znehodnotená tím, že nejakú dobu bola vystavená poveternostným podmienkam na smetisku, nejaké časti filmu boli nenávratne poškodené. Preto pred filmom môžeme vidieť text, ktorý oznamuje divákom, že sa jedná o neúplnú komédiu a film bol zostavený vo forme, ktorú vidíme a dej príbehu je na niekoľkých miestach porušený. (Raccoon.city)
Upraveno v květnu 2020. Svět patří nám je politicky společenským manifestem, vychází z reakce Osvobozeného divadla k evropské dobové situaci. Jiří Voskovec a Jan Werich, k nimž se přidal Martin Frič s Karlem Steklým, hlasitě bijí na poplach kostelními zvony před příliš blízkým a agresivním nebezpečím, hrozící zaťatou pěstí do všech světových stran katastrofou a lidským zmarem. Mocenské nacistické mystérium je podrobeno kritickému rozboru, odhaluje základní prvky, ze kterých se tato krutá moc i její způsoby skládají. Metody nacistické ideologie a struktura mocenské hierarchie vycházejí ze stejné podstaty jako zločinecké organizace, sociální přívětivost k dělnickému lidu je rafinovanou vábničkou pro získání masy lidu na svou stranu, neboť jde na prvním místě přeci o bohatství a moc, která se rozrůstá v zuřivosti a vzedmutou vlnou násilí. Sehrané duo cirkusových klaunů, bezděčných průvodců předzvěstí nacistických krutostí, se vyznává z lásky k Chaplinovi (nejde jen o sekvenční podobnost s Moderní dobou), flirtují s formou grotesky, neváhají politicky provokovat. Obrazy Otto Hellera hladí synchronizaci choreografie i poetické vsuvky, bez hudby Jaroslava Ježka by záměr Osvobozeného divadla o významu národního odporu nebyl dokonalý. Průvodcem politického varování a občanského odhodlání je párek kamelotů (vynikající Jan Werich a Jiří Voskovec), vynalézaví konkurenti. Zastrašování fyzickým násilím se stává jednotícím prvkem nespokojenosti, byť je jejich prvotní motivací pouze nejzákladnější uspokojení tělesných potřeb lidstva. Hrdinou politického manifestu je Josef Forman (zajímavý Vladimír Šmeral), panoptikální objekt zvědavosti návštěvníků, zásadově hladovějící nezaměstnaný, a organizátor dělnických stávek i hnutí politického odporu. Boj proti tyranii se nenechává lacině uplatit a odhodlaně vzdoruje. Důležitou postavou je Dexler (příjemný Bohuš Záhorský), iluzionista, který z drobných rozměrů přešel k celospolečenskému uchvácení jednou z mnoha podob pravdy a lásky. Propagandista neváhá při známkách odporu hned použít i drsnější metody konečného zúčtování. Moc je již na dosah ruky. Výraznou postavou pobouření je též Antonín Hart (příjemný Jaroslav Průcha), technický ředitel Noelovy továrny. Násilné způsoby nového mocenského uskupení, valící se dravě vzhůru, jsou silným argumentem k masivní podpoře rezistence. Z dalších rolí: laskavá hlasatelka Noelova rozhlasu Markéta (Adina Mandlová), eskalací násilností znepokojený guvernér státu (Zdeněk Štěpánek), z odklízení nebezpečných stop nezákonných metod nového mocenského uskupení rychle vyléčený člen jejich ozbrojených složek Holister (Ladislav Herbert Struna), jeho v zájmu vyšší věci obětovaný druh Berger (Miroslav Svoboda), spolehlivý tajemník firmy Noel (Karel Dostal), jeden z Formanových věrných dělníků Bidon (František Černý), náhlou zbrklostí Bergera postřelená dělnice (Nita Romaničová), či s dlouhým prostojem klaunů nespokojení filmaři (střihač Zdeněk Gina Hašler a režisér filmu Martin Frič). Svět patří nám je politickým manifestem, reagujícím na příliš nebezpečný vzestup zločinného pojetí politické moci. Film vychází ze satirických forem cirkusových klaunů Osvobozeného divadla. Inu Lionel, se správně nastavenou propagandou a za pomoci všech možných metod pochoduje přímo k cíli. Pozoruhodný filmový prožitek! () (méně) (více)