Les Amants du Pont-Neuf
Milenci z Pont-Neuf
The Lovers on the Bridge
The Lovers on the Bridge
Lovers on the Ninth Bridge
Les Amants du Pont-Neuf
Režie:
Leos CaraxScénář:
Leos CaraxKamera:
Jean-Yves EscoffierHrají:
Juliette Binoche, Denis Lavant, Edith Scob, Marie Trintignant, Marion Stalens, Michel Vandestien, Jean-Louis AirolaObsahy(1)
Romanca z dielne režiséra francúzskeho filmového neobaroka, Leosa Caraxa, rozpráva príbeh spaľujúcej lásky dvoch outsiderov, ktorí sa stretnú, zamilujú a žijú na parížskom moste Pont-Neuf. Alex je bývalý cirkusový akrobat, bezdomovec závislý na alkohole a sedatívach. Michelle je maliarka, ktorá skončila na ulici kvôli sebadeštruktívnej láske a postupne prichádza o zrak. Alex a Michelle sa stanú párom, oporou jeden pre druhého a záchranou v bezútešnej existencii. Keď je most kvôli rekonštrukcii uzavretý, nasťahujú sa naň. Ich romantická idyla však netrvá dlho - stavebné práce na moste sa čoskoro začínajú. Michele úplne stráca zrak a Alex ju zo strachu pred stratou drží ako svojho zajatca. Silný príbeh o živote na hrane, o plnokrvných a skutočných citoch, ktoré vedú človeka až na kraj priepasti, získal viacero cien na medzinárodných festivaloch. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Poslední film z této volné trilogie a podle mě i ten nejsilnější. Bezútěšné prostředí a zdánlivě bezvýchodná situace silně kontrastují s hlavním motivem a tím je opět milostný vztah, tentokrát postav, které ztratily pevnou půdu pod nohama. Ústřední dvojice, kterou stejně jako ve druhém díle hrají Denis Lavant a Juliette Binoche, zde naplno prožívá svůj vzájemný citový vztah, navzdory tomu a nebo možná právě proto, že si uvědomují, že všechno je jen dočasné. Jeden z nejlepších zážitků letošní 35. LFŠ. ()
35. LFŠ Zvlášntí jak dokáže pan Carax uděla z té špíny největší krásu a z hlavního hrdiny se skřetí tváří fešáka. Můj obdiv k němu nemá konce. ()
Film rozkročený mezi sociálním dramatem a odstíny "amerického" romantického filmu střídá dynamiku i tempo, pouští nám elegie, šanson, rokenrol i diskotéku, doslova i metaforicky. Mezi špínu a bezvýchodnost skvěle symbolizovanou prostředím, ale zejména Lavantem (kterému se to dá na rozdíl od Binoche věřit všechno na 110 %), pronikají magické - a v tu chvíli tedy stěží realistické - momenty; proti svrabu a slepotě stojí náhle neuvěřitelná vizuální show, smutek se míchá s radostí v klišovitém prostředí zdánlivě fatalistického momentu zvaného láska. Ke konci už je film trochu návodný a na pomoc přispěchají dějové náhody. Působí to podobně, jako když skladatel v místě, kde už svou symfonii mohl ukončit, ještě deset minut nechá fidlat orchestr. Zážitek je to ale obecně silný, vizuálně podmanivý, zvláštním způsobem estetický, přičemž Paříž za to může jen zčásti. ()
Romance dětí ulice v konfrontaci s estetickou pařížskou "vlídností." Paříž jako načančaná diva i zlobivá krasavice shlíží na šelest lidství, na rozklad existenčních hodnot, tvrdost a drsnost prostředí. Mučedníci lásky v ochranném závoji přežívají na palubě mostní Noemovy archy, kde se skvrny vnější chudoby prolínají s vnitřním přepychem ryzích citů. Most Pont-Neuf jako "dohazovač" spojující pilíře okrajů společnosti, proplétající ruce dvou osudových tuláků v jejich spálené realitě. Vzkříšení plaváčků ze stoky vnějších trosek a osvobození z okovů zborcenosti v proudech Seiny vstříc novému začátku. ()
Kamaráde, potom nádherným dárku, který si mi tak nečekně vrazil, sem měl chuť se ti okmžitě revnžovat. Dlouho sem bádal jak. Ale nkonec sem si říkal, že si dám jeden z tvojich oblíbenejch filmů. Zkouška ohněm, která dopadla na výbornou. A Štědrej večer (noc) byl k tomu tajming jako stvořenej. Respect kámo, tohle je Film, kde klišé mde in Love má svoje jasné a přirozené místo věrohodně za každé sociální diagnózy, kterou může člověk během vánoc zažít. Věř mi, že tenhle biják nám za to stojí, vlstně i Vám ostatním..... ()
nezdálo se mi normální,jaké dělal Alex se sádrou na noze psí kusy,nezdálo se mi,jak si žili na mostě sami a dlouho,dále nemám ráda nepojmenované,záhadné a vážné nemoci,zázračně uzdravené,ale líbilo se mi,jaká se vyloupla z Julliete pěkná holka a jak malovala...taky konec jsem čekala ne tak optimistický,i když vím,že dnešní době optimismus a šťastné konce chybí jako sůl...neměla jsem se holt koukat,Milenci by měli vyšší procento hodnocení :-) ()
Celkem dobré až do té chvíle, kdy Juliette Binoche udělá naprosto nelogickou pitomost, která - jak divák ví hned - vyústí k něčemu velmi nepříjemnému a nežádoucímu. Vysoce nepravděpodobné, že by takovou lehkomyslnost udělala - a to i když jde o bezdomovkyni. Od toho momentu začne celý film být hodně nepravděpodobný a iritující ve svém "přitažení za vlasy" v kombinaci s pokusem zas o nějaký art podivného typu. Škoda, atmosféru to mělo zajímavou. Škoda, že se tam zas všichni chovají jako kreténi. Poznámka: ten vzkaz, co tam Alexovi nechala na mostě, ten mu tedy psát nemusela, vyzněl poměrně chladnokrevně. ()
Absurdné a extatické! ()
"Ahoj, zdálo se mi o tobě. Probudila mě láska." ...Osamělé, nemocné duše, ve špíně, v bolesti, hojí si rány něhou, dotekama, smíchem i slzama. Most se stal jejich úkrytem a Paříž jejich městem nově nalezené lásky. Noční Paříž + Juliette Binoche = nekonečná nádhera. Můžeš zůstat v posteli, Paříži! :-) ()
Pekný príbeh z prostredia bezdomovcov, v ktorom úžasne zahrala Juliette Binoche, od ktorej by som takúto rolu fakt nečakal... ()
Jóó moc pěkná pohádka a má milovaná Binoche.....75% ()
Výkony herečky Juliette Binocheové a střihačky Nelly Quettierové mě doslova uzemnily, a nepochybuju, že obě získaly Evropskou filmovou cenu zaslouženě. Třetí dostal kameraman Jean-Yves Escoffier a další dvě nominace zůstaly neproměněné. Po všech stránkách výjimečný film... Jedinou nepatrnou výhradu nebo spíš pochybnost mám ohledně vyřešení závěru příběhu. Ale možná je to jen můj problém a příští zhlédnutí filmu z odstupu několika let mi dá odpověď. Anebo taky ne. ()
"Jestli někoho milujete, řekněte mu zítra: "Nebe je bílé". A budu-li to já, odpovím: "Zato mraky jsou černé." A budeme vědět, že se milujeme.." ()
Za celý film jsem se nepropracoval k tomu, abych cítil cokoliv k hlavním hrdinům, mohli si dělat cokoliv a bylo mi to fuk. Spíše jsem se ptal, proč se chovají tak pitomě, hlavně motivace Binoche k tomu, aby trčela na mostě mi zůstala utajená, když potom klidně zmizela a zázračně se jí uzdravily obě oči. No a scény, které rámovaly některé výstřelky našich hrdinů, jako ta s ohňostrojem sice měly určité kouzlo, ale nemohly nahradit chybějící děj a nefungující chemii mezi Lavantem a Binoche. A tak jedinou zajímavou částí pro mě zůstává ta úvodní s autobusem, který veze bezdomáče do charity a jejich následná příprava ke spánku. Když jsem zkoumal filmografii Caraxe, přišel jsem na to, že zplodil dílko zvané Tokio! a vzhledem k tomu, že to bylo ještě obludnější, tak asi s tímto režisérem pro tento život skončím. ()
Hezké, hlavně kamera, ale dost samoúčelné a velmi těžko uvěřitelné. ()
Set Pieces The Movie ()
Byl jsem spokojený. Ve filmu se sice objeví spousta klišé (ale s tím se u francouzské kinematografie musí tak nějak počítat), ovšem některé scény byly vynikající - třeba ta z útulku pro bezdomovce, ta měla sílu! ()
Grandiózní dílo, které se točilo 3 roky s rozpočtem 150 miliónů a kolosálními dekoracemi. Nejšílenější francouzský projekt. Staňte se na pár hodin bezdomovci! ()
Drsné, opravdu pro otrlé. Ale je to krutá realita, kterou lidé neradi vidí. 75%, 6.4.2014. ()
Velmi silný příběh, odehrávající se mezi špínou a levným chlastem na opravovaném mostě. I když mě konec trochu zklamal, tak celkový příběh i herecké výkony obou hlavních herců byly prostě skvělé. ()
Související novinky
Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku
Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (více)