Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (247)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Obrovské zklamání, ve kterém stojí za povšimnutí snad jen velmi dobrý herecký výkon hlavní hrdinky, na které snímek kompletně celý stojí. Bohužel však nevlastním vadžajnu a bohudík jsem nikdy nezažil situaci, abych ztratil ze dne na den úplně všechno. Tudíž zřejmě nedovedu patřičně docenit a vžít se do smysl nedávajících duševních pohnutek a chaotického jednání hlavní hrdinky. Jinými slovy mě absolutně nebavilo sledovat její bloudění světem jako tělo bez duše. Nic jiného tu bohužel není k vidění, když teda nepočítám totálně tuctovou a klišoidní pointu, kdy hlavní hrdinka znovu najde smysl život v lásce, které se zde 99 % stopáže straní, aby si znovu neublížila. [15 %] ()

classic 

všechny recenze uživatele

Geniálne majstrovské dielo režiséra Krzysztofa Kieślowského s maximálnym nasadením rodáčky z Francúzska,Juliette Binoche,ktorá hrá ženu,ktorá stratila všetko,t.j po autonehode zahynuli všetci okrem nej,t.j manžel-hudobný skladateľ a dcérka sú mŕtvi,tak táto voľakedy energická žena sa rýchlo ocitá na hranici nervového kolapsu,psychicky je totálne na dne... Človek,ktorý je na samom dne,keď chce začať znovu,s novým elánom do života,s ďalšími výzvami,s niekoľkými rozhodnutiami sa postaviť na nohy,tak to chce guráž,odhodlanie,energiu,vitalitu,originalitu,zmenu...Toto všetko má Julie Vignon - de Courcy,ktorá dokončí prácu za manžela,navštevuje matku,býva v novom byte,má vzťah,spoznáva zaujímavých ľudí... Perfektná réžia a herečka v hlavnej úlohe,áno to sú povestné čerešničky na torte,bez kamery Slawomira Idziaka,rodáka z Poľska,ktorý sa uchytil aj v Mekke Filmu,Hollywoode by film fungoval polovične,k tomu ešte pridám zvuk a hudbu,a toto sú francúzske ocenenia Césary,ktoré presne spĺňajú podmienky stanovené svojim ocenením.Z týchto oceňujem najviac výkon JULIETTE BINOCHE,ktorá pred 20 rokmi začínala u Krzysztofa Kieślowského... ()

Reklama

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Tři barvy: Modrá jsou nepochybně velmi kvalitním snímkem, s vynikající Juliette Binoche v hlavní roli ženy, která se po svém pokouší vyrovnat s těžkými událostmi. Co se však týče nějakého emočního dopadu, ten se u mě bohužel nekonal. Juliettina postava je ztvárněna velmi chladně, nepřístupně, jakoby nechtěla, abychom pronikli do jejího nitra, k jejím emocím. A právě podobně, jak byla vylíčena její postava, jsem i já, coby divák, neprožívala žádné emoce. Téměř žádné scény se mnou nepohnuly. Jistě svádí úporné vnitřní boje, ale ty zůstanou tak perfektně skryty pod její zdánlivě chladnou a vyrovnanou tváří, že na povrch se tak její pocity vlastně po celý film téměř nedostanou. Tedy, alespoň ne v té formě, kde bych dokázala plně pocítit její bolest, strach či výčitky. "Modrá" je velmi osobité dílo, které se však v prožitku může u diváků značně lišit. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Na to, aby ste si užili film Tri farby: modrá, musíte ho precítiť. Netreba ho chápať, netreba ho rozoberať, treba ho prežiť. Dopomáha nám k tomu neuveriteľne sugestívna a hlboká hudba a výkon Juliette Binoche. Hudba ako keby nám dovolovala a dopomáhala sa dostať do hlbín utrápenej ľudskej duše, hlbokej a tichej ako "modrý" bazén. Film je nepredvídateľný rovnako, ako rozhodnutia človeka, ktorý nevie, ako a či vôbec ďalej a ktorému dopomôžu k zásadným životným rozhodnutiam nepredvídateľné náhody. Odkaz našej minulosti nás môže naviesť na nový životný smer, preto by sme sa jej nemali úplne zriekať. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Smútok nad stratou vyvoláva rôzne reakcie. Buď to dotyčný človek maže minulosť ako sa len dá, alebo nevyhodí ani len popísaní zdrap papiera pripomínajúci čo bolo. Ústredná postava si vyberie možnosť číslo jedna, ale zisťuje že to môžno nebude to najlepšie. A ani nie tak pre ňu, ale jej okolie. Film, ktorý dáva čas na premýšľanie. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (13)

  • Slova písně „Song for the Unification of Europe“ Patrice de Courcyho (Hugues Quester), kterou po jeho smrti dokončují Julie Vignon-de Courcy (Juliette Binoche) s Olivierem (Benoît Régent), jsou založena na obsahu 13. kapitoly („Hymnus o lásce“) „Prvního listu Korintským“ (54 - 56) apoštola sv. Pavla z Tarsu, který je součástí „Nového zákona“. (JoranProvenzano)
  • Ve scéně, kdy je Julie (Juliette Binoche) nucena usnout na schodech, si lze všimnout obrazu francouzské šansoniérky Édith Piaf, který se objeví za sousedčinými pootevřenými dveřmi. (Panfilmex)
  • Juliette Binoche (Julie) si skutečně odřela o stěnu vlastní ruku. Krev, kterou vidíme ve filmu, je tedy skutečná. (džanik)

Reklama

Reklama