poster

Tři barvy: Modrá

  • Francie

    Trois couleurs : Bleu

  • Polsko

    Trzy kolory: Niebieski

  • anglický

    Three Colors: Blue

  • Slovensko

    Tri farby: Modrá

Drama / Psychologický

Francie / Polsko / Švýcarsko / Velká Británie, 1993, 93 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JohnMiller
    ****

    Krzysztof Kieślowski má neskutočný cit pre obraz a expozíciu. Ide doslova o výtvarnícke umenie ktoré má silný príbeh neobyčajne obyčajných ľudí. Úplne uveriteľná zápletka v ktorej figuruje smrť, strata a beznádej ma už v prvých minútach chytila za srdce. Život bez zmyslu po strate najbližších, tlak médií a spoločnosti, to všetko tu bolo namixované perfektne. Hlavnej postave Julie zomrie počas autonehody manžel a dcéra. Manžel bol významný hudobný skladateľ a práve pracoval na jednej dôležitej skladbe. Najprv nechce o jeho nedokončenej práci ani počuť, no po čase sa k notám vráti a bude ich chcieť dokončiť. Komponovanie hudby nebolo na plátne nikdy tak skvelo zachytené. 4,5/.(7.11.2018)

  • Slarque
    *****

    Krzysztof Kieślowski v případě prvního dílu trilogie vsadil na Juliette Binoche, která předvedla jeden ze svých perfektních hereckých výkonů. Režisér byl vždycky zaměřený na každý detail, takže herečka, která dokáže vyjádřit i ty nejjemnější odstíny emocí, pro něho byla dokonalou partnerkou. Možná jsem úplně nepochopil smysl těch podivně používaných zatmívaček, ale jinak dokonalé. A vynikající je i hudba Zbigniewa Preisnera.(29.10.2019)

  • Lum3n
    ***

    Mám-li být upřímný, tak mě tento všemi opěvovaný film moc nebavil. Drama hlavní hrdinky na mě vůbec nezapůsobilo (přestože Juliette Binoche byla velké plus filmu), v podstatě jsem jen čekal, kdy už se něco začne dít. Ale nezačalo, sledovat někoho, jak si sladí čaj, jak ho pije, jak pak 5 minut zadumaně sedí, jak si jde zaplavat, 10 minut plave, jde domů a zase 5 minut zadumaně sedí, to vážně není nic pro mě.(28.1.2009)

  • sportovec
    *****

    Velepíseň v Písni písní, ale ne zvuků, nýbrž barev (i když ani hudba nepřijde zkrátka). Zhruba tak lze hodnotit první film barevné trilogie předčasně zesnulého polského tvůrce, krok za krokem dozrávajícího k nadčasové, v plném slova smyslu klasické velikosti. Bez Juliette Binochové by ovšem vyznění filmu bylo sporé, i když i tak pozoruhodné. Binochové tvář nasvětlovaná ve velkých celcích i v detailech (až mrazí z několika okamžikových záběrů intimních scén a intenzity prožitku, kterou kamera zrcadlí jakoby přes sklo) vypovídá svou statickou bouřlivostí o nevypověditelném: o ztrátě muže, dítěte, smyslu života. Jakoby automatické pohyby, setrvačně vykonávané a prožívané stereotypní zvyklosti, člověk degradovaný na stroj, utrpení, neschopné slz, a proto ochromující, to je osud ženy, která ztratila vše, a přesto chce žít. Podvědomě hledá záchytné body k návratu do plného života a díky nenáhodným náhodám, rozbíjejícím zvnějšku tento neprostupný krunýř dusící obrany, je postupně také nachází. Manželova nevěra, pohrobní pastorek, představující pokračování rodiny, hudba, která v ní probouzí zřejmě dlouho dřímající vlastní schopnosti, muž, který ji odevždy miloval a jemuž se teď může - ale také nemusí - beze zbytku oddat. To je základní hodnotový okruh filmu a to je smysl tohoto dramatu bez děje. Závěrečné hudební finále, v němž se tato kataklyzmata slučují do syntetického, všeobjímajícího tvaru, se zdá být řešením uhrančivosti krásné, ale smutek a zmar symbolizující barvy, jež je ovšem současně i barvou trikolórové revoluce. Drama končí, naše okouzlení a prochvění zůstává. Zřejmě natrvalo.(13.5.2008)

  • jojinecko
    *****

    Všetky Kieslowského filmy majú dušu!!! A majú v sebe toľko skutočných emócií,vnútornej dynamiky a fantasticky vykreslenej psychológie postáv ako pät holywoodskych drám dokopy.Modrá nie je výnimkou...Fantastická Juliette Binoche,no a čo je úplne geniálne, je Kieslowskeho hra s detailami, kde na prvý pohľad nepodstatný záber kamery alebo rekvizita má určitú výpovednú hodnotu a núti k zamysleniu sa. Ale to divák okrem očí musí "otvoriť" aj mozog a srdce. "Modrá" je ešte o čosi lepšia ako "Červená"a už sa teším na "Bielu":)(28.3.2006)

  • - Slova písně „Song for the Unification of Europe“ Patrice de Courcy (Hugues Quester), kterou po jeho smrti dokončují Julie Vignon-de Courcy (Juliette Binoche) s Olivierem (Benoît Régent), jsou založena na obsahu 13. kapitoly („Hymnus o lásce“) „Prvního listu Korintským“ (54 - 56) apoštola sv. Pavla z Tarsu, tedy součásti „Nového zákona“. (JoranProvenzano)

  • - Natáčení detailu na kostku cukru, která vsakuje kávu, neprobíhalo jednoduše. Asistent režie většinu natáčecího dne trávil tím, že zkoušel kostkový cukr různých firem a porovnával časy, po které se kostka nasákne celá. Nejvhodnější se zdála ta, jejíž nasáknutí trvalo cca 4,5 svteřiny. V pokusech byly ale také ty, kterým to trvalo i sekund 8. (Panfilmex)

  • - Ve scéně, kdy je hlavní postava nucena usnout na schodech, před čímž pozoruje svou sousedku, která si vede do svého bytu svého souseda, jemuž poskytuje placený sex, je možné si povšimnout obrazu Édith Piaf, který se objeví za sousedčinými pootevřenými dveřmi. (Panfilmex)