Nymfomanka, část I.

Lars von Trier je ďábel. Na jednu stranu napsal a zrežíroval erotické drama/porno, kterému Fifty Shades of Grey mohou otevřenou sexualitu jen závidět, na stranu druhou skvělý volnomyšlenkářský film, kterým reflektuje a nepřímo poukazuje o problémy moderní společnosti a skutečnosti, do kterých se ostatní filmaři bojí ve svých filmech byť jen dotknout. Lars je ale dostatečně zvrhlý natolik, aby se do toho vrhnul naplno. Producentskou první kino verzi, co šla do kin loni, jsem si nechal s chutí ujít, ovšem Director´s cut je úplně jiné kafe. Nemluvím jen o absolutní bezcenzurovosti, spíš o celkově syrově podaném zpracování těch nejkontroveznějších témat...80%...[23.9.2014_Cinestar_Černý most] (23.09.2014)

Hodně fajn komedie a Trierův zatím divácky nejpřístupnější film (těším se na necenzurovanou verzi), naštěstí ale ne "jen" komedie, protože i těch svých oblíbených háčků, kterými zasáhne až do žaludku a i s obsahem střev je vytrhne ven, si tam Lars pár nacpal. Obzvlášť s Umou Thurman, která tu předvádí nejlepší herecký výkon své kariéry. (06.01.2014)

Kolegové mají za to, že NYMFOMANKA je svým roztržením vejpůl hodnotitelná až po zhlédnutí obou dílů. Osobně si to ale nemyslím, protože ČÁST I. i ČÁST II. se navzájem liší co do způsobu vyprávění, výstavby i vyznění. První, kterou stavím na pomyslný vrchol distribuční nabídky loňského roku, je maximálně ozvláštňující tím, že přebírá konvence z různých mediálních odvětví a uměleckých děl a staví je na odiv. Dělení do kapitol vychází z literatury, vysvětlující vsuvky připomínají zase zkušenost ze surfování po netu a upomínají na dokumentární tvorbu, fungování a efekt hudby je demonstrován v několika montážích, inscenování postav v předkamerovém prostoru má evokovat malířská díla a odkazuje se na uznávané klasiky světové kinematografie, zatímco se variují vyprávění typické pro pornografii (tenkrát poprvé, zaseklý výtah ad.)._____ Důležitou roli hraje divácké očekávání, které je v případě NYMFOMANKY, ČÁSTI I. nenaplněno či zklamáváno. Kvůli záměrné doslovnosti budou rozhozeni ti, kdo u završení trilogie Deprese očekávali stejnou nejednoznačnost a příklon k umělecky odvyprávěnému snímku jako ANTIKRIST a MELANCHOLIA, a asexuálnost prezentovaného zase neuspokojí ty, kdo se nechali nachytat na nadsazenou reklamní kampaň. Popření vývoje titulní postavy („Nic necítím!“), okázalá nespolehlivost vyprávění Joe, řada Seligmanových odboček i nemotivované užití různých stylistických postupů dává jasně najevo, že jde o jednu velkou hru, kdy se prvky vyprávění i stylu uskupují do vzorců. Odpovídá tomu i vyznění, kdy „jednička“ se dá vykládat jako dílo o snaze porozumět světu skrze rozpoznané vzorce v umění a společenské vzorce chování při interakci jednoho člověka s druhým… a o prostupnosti těchto kategorií. (17.01.2014)

Kult, ktorý sa vytvoril okolo Nymfomanky von Triera je podľa mňa dosť zvrátený. Po prvé, ak chcete vidieť film, ktorý zobrazuje sexuálny nátlak úchvatným a presvedčivým spôsobom, pozrite si Shame. Tento film nie je porno, nie je ani nijak obzvlášť šialený, a nie ani najmenej sexy, či šokujúci. To, čo je, je únavný, nesúrodý a totálne pedantský kúsok umenia, mnou však nepochopiteľný a nepochopený. Dialógom nepomohli ani filozofické pontifikálie a vo filme ma veľakrát psychicky ubíjali. Je to akýsi druh predstavenia, ktoré nepripadá na úroveň náročnejšieho umenia, ale na úroveň amatérskych, vysokoškolských filmov. Prečo je tento film dlhý 4 hodiny? Pretože Von Trier bol príliš lenivý, aby to zostrihal na znesiteľnú stopáž? Je to ako keď váš priateľ uverejní na svojej webovej stránke 300 fotiek svojho umeleckého projektu a očakáva, že vyberiete svojich obľúbených 10, pretože sa mu jednoducho nechce spraviť vlastnú editáciu. Mohol to byť zaujímavý, intelektuálny príbeh o podstate sexu, lásky, závislostí a morálky. Je škoda, že Von Trier chcel akoby nasilu včleniť explicitný sex do svojej práce, pretože ten poväčšine docielil odcudzenie diváka, a tým aj celý odkaz tohto diela vyšiel nazmar. Ako odpoveď pre tých, ktorí ho nazývajú pornografom, nemôžem nesúhlasiť viac. Za snahu a námet dávam palec hore, za herecké odhodlanie druhý. Byť toto v réžii kohosi menej artovo miereného a produkčne rozpolteného, mohlo to dopadnúť lepšie. 60%. (31.08.2018)

I přesto, že některé situace jsou dobré, tak zase mnoha jiným je věnována zbytečná-nadbytečná pozornost a roztahanost - čímž ztrácí film tempo, čemuž značně napomáhá neustále vracení se do (reality) pokoje, kde si Charlotte Gainsbourgova povídá se Stellenem Skarsgardem a to často velmi nudně a zase roztahaně. 330minutová director´s cut si fakt nechám ujít a kdyby Lars von Trier méně onanoval nad pseudointelektuálním pohledem, mohl to být zajímavý pohled do jednoho života jedné ženy. (30.12.2013)