Nymfomanka, část II.

Povídání mezi nymfomankou a sečtělým panicem opět pokračuje. Nese se celé v prakticky stejném duchu. Bylo velmi chytré film rozdělit, 4 hodiny povídání by nevydržel nikdo. Povídání je bohužel drtivou většinu stopáže až odporně nezáživné a jiskřička svitne jen místy a na krátkou dobu. Vlastně to celé působí jako velmi dlouhý vtip, jehož vtipná pointa následuje až po 4 hodinách v samotném závěru. Tam jsem se skutečně zasmál. To je vážně nutné, aby zdejším superuživatelům vysvětlil pan Lars von Trier, že kluci mají penis a holky vaginu? Po přečtení několika komentářů, které jsem nedovedl ani dočíst, se nemohu zbavit dojmu, že je tento film prožíván až nadbytečně. Film je v mých očích stejně marný jako jednička. Nymfomanka je až nepěkně přeceňovaný film. Přitom se jedná o obrovské nic v navoněném obalu. Šokující film není ani trošku, ale vzhledem k tomu, jak početné skupince diváků je situován, tak přehnaně šokující být ani nemůže. Opět hvězdička. (11.04.2014)

Líbilo se mi to možná i o kousek víc než "jednička", když tedy přistoupím na oddělené vnímání. Leckde jsem slyšel, že nevýhoda je absence rozehřívacího kola, způsobující jistou monotónnost. Já byl naopak s konzistencí té nekonzistentní jízdy velmi spokojený. Později napíšu něco víc, ale na to se musím asi vyspat. (14.01.2014)

Nevyrovnaný film (oba díly vnímám jako jedno dílo a proto jsem se podíval vkuse, na "režisérův sestřih"). Připadlo mi to celé lajdácké, levné, na druhou stranu ale ne otravné, a fakt, že mě to udrželo při vnímavosti přes pět hodin, přestože jsem ležel velmi pohodlně v posteli a vypil asi tři piva, něco znamená. Když přemýšlím, co mi ten film vlastně dal, nenapadá mě nic. Všechny ty kecy mezi Joe a Seligmanem jsou tak zjednodušující nebo rovnou banální, a v rámci jednotlivých charakterů obou postav navzájem si odporující, že mě nakonec nepřekvapil ani ten slovutný "nečekaný" závěr. Jakkoli tedy na Nymfomance nemůžu najít nic filmařsky fascinujícího ani ideově hodnotného, nejsem čerstvě po shlédnutí schopný film nějak globálněji zavrhnout, a to především asi kvůli pocitu, že prostě nemám klíč a ten film mi není určen, nedochází mi skoro nic, komunikace neprobíhá, ale cítím, že Trier tomu pomyslnému správnému cílovému diváku něco hodnotného říká. Ale vlastně nevim. // Ještě nesouvisle pár dojmů: Epizoda s Umou Thurman, označovaná mnohými z mých známých za nejlepší, se mě nijak nedotkla. Všechny obrazy s otcem mi připadly trochu malickovské v tom pejorativním slova smyslu. A co celá ta epizoda s jeho umíráním? - nečekal jsem, že se po Pialatově Otevřené hubě dá na to téma natočit něco tak nevyužitého. Dojem nevyužitosti i u epizody, která filmařsky funguje nejlíp - utíkání od dítěte k sadistovi. Potrat provedený vlastnoručně, navíc levou zadní, mi přijde technicky nemožný. Vydírání "pedofila" scenáristicky silně nedotažené. Scéna se lžičkami ze všech zdaleka nejlacinější. Střídání herců různých věků vůbec nefungovalo a ve spojení s ostatními zcizujícími efekty už bylo moc, filmová iluze takřka nenastávala a pornozáběry tomu nepomáhaly (film by se bez nich podle mě docela dobře úplně obešel). Úplně nejvíc přeobsazením za pochodu utrpěla postava Jeromeho, při jeho posledním setkání s Joe pocitově vůbec nevnímám, že je to tatáž postava, jako ve scénách točených s LaBeoufem. Je-li to vše tak proto, že je Nymfomanka jakýmsi meta-filmem (viz. zde Adam Bernau), je to pro mě meta-film nepovedený, zvlášť když si vzpomenu, co už koncem 60. let točil Alexander Kluge. Kdybych to viděl v kině, tzn. kdybych za to zaplatil, asi bych byl rozladěný víc. (28.12.2014)

Musím uznat, že pokračování neboli část II. je rozhodně lepší a nabitější než jednička. Hlavní hrdinka už vynechává nudné části a dokonce dojde i k odhalení posluchače. Všechny části jejího příběhu jsou zajímavější a také je tam vidět víc toho, co divák očekává od snímku tohoto typu. Pár lidí v kině to dostalo do stavu vzrušení a někdo docílil i orgasmu, jak jsem si všimla. Rozhodně si zde každý najde své. Druhou část bych se rozhodně nebála někomu doporučit, na rozdíl od první. (13.01.2014)

Druhý díl Nymfomanky je ze začátku nudnější, aby na konci udeřil. Shia zde předvádí absolutní herecký výkon a Stellan si jede stále svůj klasický poctivý výkon. Vlastně v rámci herců se nedá vytknout vůbec nic. Dokonce i Charlotte zde začíná hrát více než její mladší já v podobě Stacy Martin. Charlotte také způsobí patřičný dojem svými bradavkami, které pravděpodobně už nikdy nezapomenu. Tak vystouplé bradavky totiž neuvidíte každý den ve filmu, jestli vůbec. Horší už bylo jen to, že Lars von Trier pokračoval ve svém epizodickém, nic neříkajícím, vyprávění, který je jednou nudný, po druhý zajímavější no a po třetí zbytečně filozofický. A tohle všechno se opakuje do té doby, dokud Vás Stellan nepřesvědčí o něčem, o čem byste snad radši ani nevěděli. Závěr je totiž po těch čtyř hodinách ránou do duše snad každého diváka. Jednu hvězdičku filmu dávám jenom proto, že to Lars natočil hodně dobře. Režisérský výkon se mu upřít nedá, to všechno ostatní ale už jo. (10.12.2014)