Reklama

Reklama

Nymfomanka, část II.

  • Dánsko Nymph()maniac: Volume II (více)
Trailer

Obsahy(1)

Nymfomanka Joe pokračuje v líčení svých životních osudů v bytě svého zachránce Seligmana. Pomůže jí vzpomínání na hledání orgasmu, vztah se sadistou, potrat či kriminální minulost najít konečně klid? A jak její otevřená zpověď ovlivní chování jejího posluchače, stárnoucího panice? Druhá část posledního příběhu z Trierovy „trilogie deprese“ opět mísí provokativní témata, explicitní záběry a odkazy na vysoké umění. (Aerofilms)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (560)

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Mé nadšení z první Nymfomanky by se dalo vyjádřit tím, že na druhý díl jsem do kina nevyrazil, nýbrž v klidu a bez většího zájmu jsem si na něj čtyři měsíce počkal. A podobně bez zájmu jsem s ním strávil dvě hodinky, při nichž jsem kontroloval hodinky častěji, než je zdrávo. Něco v tom samozřejmě je, protože Trier hloupé prázdnoty netočí, a závěr celkem tne do živého, ale mně prostě tentokrát pravidla jeho hry nevyhovovala. ()

pm odpad!

všechny recenze uživatele

Dokonalé završení předchozích dvou filmů a odpověď na ně. Pokud v "Antikristovi" a v "Melancholii" Trier planě filozofoval o globálním světovém nebezpečí, "Nymfomankou" tyto otázky krásně vyřešil: největší hroznou pro lidstvo jsou zakomplexovaní egomaniaci. V životě i v umění. Pokud muž nemá co říct, měl by raději mlčet. Proč demonstrovat autorskou impotenci a bezradnost, je-li jeden normální? Prostě jsem postavám buď nevěřila nebo mě nezajímaly. Co je hůř? Je to potom dost smutné, sledovat zde komentáře studentů filmových věd, kteří v naprosté artové prázdnotě hledají souvislosti a mudrují tu o životě a o sexu, místo toho, aby se raději životu prakticky věnovali. Doufám, že někdy za deset let Trier konečně veřejně přizná, že krom matky a žen nejvíc na světě nesnáší dvě profesní skupiny: hereckou, u které chtěl zjistit, čeho jsou všeho lidé schopni před kamerou s vírou, že jde o umění .... a pak filmové kritiky, kteří ho výtečně pobavili pokaždé, když viděli v některém z jeho midcult vtipů (přeplněných vykrádáním velkých evropských režisérů) něco jako encyklopedii spirituality, odraz pravdy nebo hodnotný názor. Prostě nudný trapas a výsměch všem.. ()

Reklama

nash. 

všechny recenze uživatele

Takže nakonec ne. Opět sice nechybí několik opravdu velmi silných momentů, ale tentokrát to nestačí, protože ještě víc pózy, ještě víc samoúčelných a vcelku vzato nudných provokací. A k tomu navíc pointa sice shyamalanovsky nečekaná, bohužel však zcela zbytečná, nelogická a shazující vše co film, a zejména skvělý Skarsgård, předchozí 4 hodiny budoval. Pokud to měla být závěrečná provokace, tak neprovokovala, jen zklamala. Celé to na mě tentokrát působilo ještě víc pozérsky, neupřímně a vypočítavě, než první díl. Nebylo těžké přečíst, co vlastně chce autor říct a rozluštit všechna sdělení o lidské přirozenosti, pokrytectví a zlu, spíše to nedokázalo zaujmout. Celkem vzato, zůstalo jen zajímavé téma, které bych si po vyházení všech samoúčelných režisérových exhibicí i většiny sexuálních scén, dovedl představit jako provokativní komorní divadelní hru s dialogem dvou lidí nahlížejících život odlišnými způsoby danými nejen jejich odlišnosti. Podrtženo, sečteno, Trierův 4 hodinový maraton nepohoršil, ale nudil. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

"Druhá" Nymfomanka pokračuje v trende, ktorý nastolila prvá a ešte otvorenejšie vedie diváka k premýšľaniu nad tým, či a čo konkrétne si má z nej vlastne vziať. Úvaha nad myšlienkovou hodnotou sa pod náporom prívalu bezvýznamných slov a uštipačných pomrknutí na diváka vytráca. Otázkou je, či tam nejaká skutočná myšlienková hodnota (Trier pri tomto slovnom spojení v kontexte svojho filmu musí prskať od smiechu) vôbec bola, ale to je nepodstatné. Oveľa dôležitejšie je, ako neustále formou bumerangu vracia smerom k nám výstrahu nad zbytočnosťou hľadania nejakého jasného zmyslu a významu, čím sa elegantne otáča smerom k súčasnému filmu a vraví: "Ste si istí, že ho tie ostatné filmy majú?". Nebudem sa nad tým ďalej pozastavovať. V komentári k "prvej" Nymfomanke som nespomenul dve veci, takže nasledovné sa vzťahuje na obe časti. Tou prvou je násilná montáž, ktorá absurdne urýchľuje niektoré scény a bez prestania opäť evokuje úvodné titulky "Toto je zostrihaná a cenzurovaná verzia". Došiel som k presvedčeniu, že je tento výrok klamlivý; neverím, že Trier svoj film prenechal strihačom mimo jeho dosahu a nechal si tak ujsť možnosť podporiť svoju reklamnú kampaň pri úspešnom opätovnom vyvolaní dojmu, že toto ešte zďaleka nie je o, na čo sme čakali a prinesie nám to až predĺžená verzia (na ktorú si s chuťou počkám, aby som sa presvedčil, že to tak nie je). Podruhé, dogma 95 a Trier. Dobre vieme, že dogmu LVT porušil už dávno, ale vo svojej voľnej trilógii a Nymfomanke predovšetkým dohnal túto skutočnosť až na úroveň kopania do mŕtvoly nielen formálnymi rozdielmi medzi jednotlivými kapitolami (najzreteľnejšie sa to dá pozorovať na čiernobielom Delirium a záverečnom zrnitom The Gun), ale hlavne dvojicou efektových scén (pád do rieky/ kníh, prvý orgazmus). Ale späť k druhej časti: temporytmus zostáva zachovaný, avšak štýl rozprávania naberá temnejšie tóny, je mrazivejší a násilnejší aj smerom k stráviteľnosti pre obyčajného diváka (nadstavba v podobe početných odkazov a prepojení s Antikristom, ktorého jedna scéna priamo cituje, čím mi v neblahom očakávaní vyvolala zimomriavky, volá po znalosti staršieho filmu pre pochopenie toho nového). Vyniká v jednotlivostiach a výbuchoch smiechu pri konkrétnych scénach (černosi, úchylák Jean-Marc Barr ako utajovaný pedofil), ale ako celok je roztrieštenejší, čím ešte viac volá po spojení do jedného filmu a navrátení do pôvodného stavu, v akom prišiel na svet. Vlastne pôsobí ešte vykonštruovanejšie ako "jednotka" a nie som si istý, či je to lepšie alebo horšie s ohľadom na režisérsky zámer; finále síce zodpovedá vývoju motivácie a konečného rozhodnutia hrdinky, ale nie je úplne kóšer. Na druhú stranu, všetko funguje perfektne a väčšina úskalí a chybičiek spočíva len a len v orezanosti a rozdelení materiálu do dvoch častí. Pre samostatnú Nymfomanku č.2 teda platí verdikt 90%. Pre Nymfomanku ako neoddiskutovateľný celok, v ktorom jedna časť nedokáže fungovať bez druhej, je verdikt 100%. ////////// Director's Cut (dvojpremiéra 18.10.2014): 100% Predĺžená verzia narozdiel od umocnenia doznievania a explicitnejších záberov v prvej časti prináša "dvojka" vo fenomenálnom zostrihu úplne nové vrstvy, línie, motívy a významové roviny príbehu. Neporovnateľne prepracovanejšie psychológia, vzťahy, nové zakomponované mikrorozprávania, dlhé jednozáberovky, jedna extrémne fyzicky surová pasáž a geniálna divácka masáž. Umocnenie pasáží len so zvukovou stopou bez obrazu, trochu odlišne vyznievajúci záver a jeden nepatrný scudzovací efekt, ktorý všetko mierne prevracia naruby :-) Neporovnateľne lepšie ako skrátené kinoverzia a prvá časť. () (méně) (více)

nunka 

všechny recenze uživatele

To, čo jednotka snubne a citlivo rozbehla, dvojka zničila a pochovala. Symboliku vystriedala explicitnosť, citlivo budovaný vzťah, ktorý prinášal zmysel a uvoľnenie celému filmu sa úplne scenáristicky pokrivil, až natoľko, že sa ma miestami zmocňoval pocit, že ani sám režisér nevie kam to celé smerovať. Ku koncu mu už isto z pretlaku negatívnych emócií zbujneli aj posledné deštruktívne pudy "sebazáchovy". Skrátka spackaná práca, ktorá nie je psychologická, ale psychopatická a koniec hovorí o tom, aká tenká vie byť hranica medzi umením a brakom. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (5)

  • Shia LaBeouf prišiel na premiéru počas Berlínskeho filmového festivalu s papierovým vrecom na hlave. (Eoin)

Reklama

Reklama