Nymfomanka, část II.

Viděl jsem a komentuji pouze režisérské verze obou částí. Divácky neuspokojivé vyprávění o rozličných způsobem tělesného (sebe)uspokojování pět a půl hodiny konfrontuje dvě největší témata všech freudiánských režisérů – sex a smrt. K nejvýraznějšímu prolnutí obojího dochází během drastického autopotratu, na jehož konci se Joe zachvěje vzrušením, a v kapitole s umírajícím otcem, jejíž černobílý obraz a citově vyděračský tón působí tak (pseudo)artově, že jde nejspíš o jednu z mnoha Trierových taktik, jak divákovi upřít to, co by si přál. V průběhu obou filmů k navození pocitu nepohody, která znemožňuje nerušeně konstruovat fabuli, používá rušivě mnoho odboček, pomyslných závorek, skoků v čase nebo změn ve stylu vyprávění. Hypermediální encyklopedické vrstvení informací může připomenout Zanussiho, tematizace fetišů a nestálé identity Buñuela, komorní partnerská soda Bergmana a spirituální vzruchy zas Tarkovského (včetně přímé citace Zrcadla). Tato eklektická a intermediální kompilace stylů je sice semknutá rámcovým vyprávěním, ale koherentním tvarem bych ji nenazýval. Jak by taky mohl být koherentní film, který je vystavěný jako dialog dvou zdánlivě neslučitelných světonázorů (asexuál a nymfomanka), do něhož se Trier navíc neustále snaží zapojit i diváka. Ať prolomováním vizuálních tabu (názornější potrat jsem zatím ve filmu neviděl) nebo bouráním čtvrté zdi mezi fikcí a realitou (záběr kamery v zrcadle, zřetelné paralely mezi provokativně svobodomyslnými názory Joe a samotného Triera). Přes všechnu sexuální explicitnost a do extrému dovedenou kalvárii protagonistky mi nakládání s ženským tělem přišlo méně vykořisťovatelské než třeba v Životě Adele. Ačkoli se žena zejména v první části několikrát mění v sexuální objekt a její štěstí je po většinu filmu závislé na výdrži, dostupnosti a schopnostech muže, její zobrazování častěji než příjemné pocity vyvolává bolest, soucit nebo znechucení. V tomto kontextu je možná nejpřínosnější scénou režisérské verze již zmíněný potrat, demonstrující s otevřeností, která bude, domnívám se, nepříjemná zejména mužům, jak vyhrocených podob může nabýt napříč oběma filmy hájené právo ženy nakládat s vlastním tělem dle uvážení. Ukazování toho, co nechceme vidět, je zde úzce spjato s úvahami nad tím, o čem nechceme přemýšlet. Taková provokace má podle mne smysl. Stejně jako celá Nymfomanka. 75% za I. část, 80% za II. část. Zajímavé komentáře: Radko, mcb, Mouzon, Madsbender, Artran, Othello, Aelita, elgreco (17.09.2018)

Komediální část jsme nechali za sebou a začíná ta smutná. Takže divák se nebaví, ale pořád je zvědavý. Sado maso choutky tu jsou, ale jsou činem zoufalství ne chtíče a ta propíraná kontroverze se tím tak nějak maže. Život Fido rozhodně stál za vyprávění a opravdu se mi líbila scéna se stromem. Co je ale nechutnou fackou všemu vyprávěnému je konec, který ničí jakous takous katarzi a nešokuje, spíš znechucuje. Působí dost násilně. Nebo nedotáhnuté linie s Jamie Bellem nebo Willemem Dafoe. Jsou dílem Larsovým nebo cenzorským? Škoda, snad režisérská verze bude dávat větší smysl. Hey Joe. (19.01.2014)

Kult, ktorý sa vytvoril okolo Nymfomanky von Triera je podľa mňa dosť zvrátený. Po prvé, ak chcete vidieť film, ktorý zobrazuje sexuálny nátlak úchvatným a presvedčivým spôsobom, pozrite si Shame. Tento film nie je porno, nie je ani nijak obzvlášť šialený, a nie ani najmenej sexy, či šokujúci. To, čo je, je únavný, nesúrodý a totálne pedantský kúsok umenia, mnou však nepochopiteľný a nepochopený. Dialógom nepomohli ani filozofické pontifikálie a vo filme ma veľakrát psychicky ubíjali. Je to akýsi druh predstavenia, ktoré nepripadá na úroveň náročnejšieho umenia, ale na úroveň amatérskych, vysokoškolských filmov. Prečo je tento film dlhý 4 hodiny? Pretože Von Trier bol príliš lenivý, aby to zostrihal na znesiteľnú stopáž? Je to ako keď váš priateľ uverejní na svojej webovej stránke 300 fotiek svojho umeleckého projektu a očakáva, že vyberiete svojich obľúbených 10, pretože sa mu jednoducho nechce spraviť vlastnú editáciu. Mohol to byť zaujímavý, intelektuálny príbeh o podstate sexu, lásky, závislostí a morálky. Je škoda, že Von Trier chcel akoby nasilu včleniť explicitný sex do svojej práce, pretože ten poväčšine docielil odcudzenie diváka, a tým aj celý odkaz tohto diela vyšiel nazmar. Ako odpoveď pre tých, ktorí ho nazývajú pornografom, nemôžem nesúhlasiť viac. Za snahu a námet dávam palec hore, za herecké odhodlanie druhý. Byť toto v réžii kohosi menej artovo miereného a produkčne rozpolteného, mohlo to dopadnúť lepšie. 60%. (31.08.2018)

Takže k veci. Bez znalosti prechádzajúcich Larsových filmov nie je pochopenie vtipu filmu na plných sto percent možné. Nie je to však iba vtip, iba akési povzdychnutie nad tým, kam sa súčasný svetový film uberá a nakoľko hlboké sú metafory v ňom skutočne duchaplné. Nymfomanka totiž funguje na viacerých rovinách, kde sa bavíte tým, že neustále rozmýšlate, či máte nad danými prirovnaniamu skutočne premýšlať, alebo sa nimi baviť a nechať sa unášať príťažlivým príbehom. No oplatí sa jedno aj druhé, Trier si je totiž všetkým ako vždy istý a vie, komu film primárne servíruje (tentokrát ho však vďaka kampani uvidí omnoho viac divákov, takže mnohí budú krútiť hlavami). Oplatí sa rozmýšlať nad zábermi, kde počúvame nezrozumiteľný cudzí jazyk, nevidíme pritom hlavy, ale iba vtáky ich majiteľov. Nad odpornosťou otcovho utrpenia v nemocnici atď.. Pre mňa je však Nymfomanka príťažlivá svojou nejednoznačnosťou a interpretačnou otvorenosťou zobrazeného, čoho tu dosiahol Trier až Rašomonovským spôsobom. Takého prístupu som v jeho tvorbe svedkom ešte nebol. Vážne ste si istí, že ste videli to, čo ste videli? (26.04.2014)

Musím uznat, že pokračování neboli část II. je rozhodně lepší a nabitější než jednička. Hlavní hrdinka už vynechává nudné části a dokonce dojde i k odhalení posluchače. Všechny části jejího příběhu jsou zajímavější a také je tam vidět víc toho, co divák očekává od snímku tohoto typu. Pár lidí v kině to dostalo do stavu vzrušení a někdo docílil i orgasmu, jak jsem si všimla. Rozhodně si zde každý najde své. Druhou část bych se rozhodně nebála někomu doporučit, na rozdíl od první. (13.01.2014)