poster

Jasmíniny slzy

  • anglický

    Blue Jasmine

  • slovenský

    Jasmínine slzy

Drama / Komedie

USA, 2013, 98 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • viperblade
    *****

    Zhlédnuto v kině. Pamatuju si, že jsem na tento film viděl trailer už před nějakou dobou, ale moc mě nepřesvědčil. Takže když tento film hrál poprvé v kinech, propásl jsem ho. Poté ale začal sbírat nominace a hodně pozitivní ohlasy, takže ho kino uvedlo ještě jednou při speciální příležitosti a to jsem si řekl, že půjdu, když už nic, tak alespoň jeden film od Woodyho Allena uvidím na velkém plátně. Po skončení snímku jsem byl strašně rád, že jsem šel. Blue Jasmine je parádní příklad, proč Woodyho Allena uznávám jako tvůrce, ale nepatří k mým oblíbencům. Když se snaží, tak píše jedny z nejlepších scénářů. Tady se opravdu vytáhl a napsal naprostou lahůdku s několika rovinami, které plynou bezchybně, doplňují se a ani jedna z nich není zbytečná, protože nám vždycky poodhalí něco víc o situaci (ať už minulé či současné) nebo o dané postavě. Navíc Woody má neobyčejný cit pro casting a posléze i vedení herců - to, co zde předvedla Cate Blanchett, je herecký koncert první velikosti a já, i když jsem chtěl původně fandit Sandře Bullock, budu držet palce na Oscarech pro rok 2014 právě Cate. S klidným svědomím říkám, že tohle je jeden z nejlepších filmů, co kdy Allen natočil (a to říkám jako někdo, kdo viděl všechny filmy, co kdy natočil). 100 %.(21.1.2014)

  • Marigold
    *****

    Nejlepší Allen za poslední roky... Filmu škodí vlastně jen jedna věc - když na něj člověk kouká jako na další z režisérových parodií a karikatur povrchního maloměšťáctví a snobismu. Jenže tenhle film je mnohem spíš tragédií o lžích a nekonečné přetvářce, tragédií postavy, která nedokáže být sama sebou, ani když je sama sebou. Funkční zrcadlová struktura, v níž na začátek umisťuje Allen samomluvu (zdánlivě) komickou a na konec samomluvu jednoznačně tragickou, dobře reflektuje cestu, jakou musí divák s odtažitou, nepříjemnou a nesympatickou protagonistkou najít. Jasmine se těžko směje / vysmívá, těžko se k ní zaujímá jednoznačný postoj a těžko se soudí, jakou roli má ve výpovědi konkrétně hrát - je to sebe-parodie, ironický úsměšek na adresu povrchnosti, vážný charakter...? Protagonistka je stejně nezařaditelná jako chameleonský a v každém detailu brilantní výkon Cate Blanchett, která zahrála bezesporu svou životní roli na hranici obětování vzhledu (v některých scénách jí vlastně nejde ani poznat). A zahořklý starý muž Allen odvíjí jízlivou anti-pohádku o rozpadajícím se životě tak důsledně a nemilosrdně, že jsem se musel po skončení filmu několik hodin sbírat. Je dobré vědět, že to Woody pořád umí. A že dovede na stará kolena vyrobit risk evokující Coenovic Serious Mana (a nejen proto, že tu zase pobíhá Michael Stuhlbarg). Temné, sardonické, brilantní, jedno z překvapení roku.(30.7.2013)

  • sportovec
    *****

    Do tkáně tohoto pozoruhodného filmu lze vložit více variant. Tou nejpodstatnější je však - vložíme-li do hry film samotný, odloučený od ostatního celku Allenova díla, dramatická duální studie charakteru parazita. Parazita, jehož tragédie se ozřejmuje postupně, záběr po záběru, retrospektiva po retrospektivě. Jeanette, která sebe samu přejmenovává na Jasmínu, je plně charakterizována už skvěle promyšlenou úvodní scénou. Sedíc v pohodlném křesle první třídy letadla, mluví - zdánlivě samozřejmě a uvolněně - o svém životě. Namísto okolí však zajímá jen jednu ženu: sebe samu. Zdánlivě retardovaná stařenka, čas od času konvenčně přikyvující Jasmíniným větám, ve skutečnosti vnímá jen barvu Jasmínina hlasu. Teprve při odchodu z letiště Jasmína zjišťuje skutečnou kvalitu stařenčina zájmu-nezájmu. Obdobně vyznívá i závěrečná scéna odchodu z Gingeřina bytu; stařenku plně nahrazuje sestřin partner-navrátilec. Mnohé naznačuje i křečovitost Jasmínina úsilí při hledání práce; kdysi talentovaná studentka antropologie se jen s obtížemi prodírá začátečnickým počítačovým kurzem (neobejde se přitom bez pomoci své mladší kolegyně) i nudnou prací v lékařské ordinaci. Arogantní nechuť připustit si definitivnost svého pádu z vrcholu společenské pyramidy, k níž nemálo sama přispěla a odcizila si tak svého adoptivního syna, prosvítá postupem času dílem stále zřetelněji. Nadměrné braní prášků a pobyt u "cvokaře" jen dokreslují skutečné kontury reality, v níž je nucena žít. Arogance postupně retarduje v křeč a zoufalství znovu psychóze propadající Jasmíniny vlastně nedospělé osobnosti. Modrá barva, symbolizující tento rozvrat, je nejvíce patrná na motivu písně MODRÝ MĚSÍC (duálnost kompozice můžeme spatřovat i v bipólu New York-San Francisco; obě intelektuální metropole Ameriky symbolizují v jednom případě zašlé bohatství, k němuž Ginger jen naivně vzhlíží, jsouc trpěným hostem, v případě druhémjejí srdečnost, s níž svou neblahou sestru přijímá, a úpadek, jemuž Jeanette-Jasmína nenávratně propadá). Určitou naději reprezentuje jen otevřený, nic nikomu nenapovídající nesentimentální syrový konec filmu. Už jen popis těchto scén i Allenova citlivá práce s retrospektivami naznačují, že vynikající výkony Blanchettové i Sally Hawkinsové by byly bez Allenovy režie nepředstavitelné. Jemností rukopisu i citlivým vedením herců a ponorem do sociální skutečnosti americké současnosti JASMÍNINY SLZY připomínají nejlepší díla italského neorealismu.(19.8.2013)

  • RedAK
    *

    Určitě to znáte, po VIP večírku s Obamou, Gándhím a Bohem si to v poklidu, lehce opit několika panáky dvoutisícileté whisky, štrádujete do své soukromé vily poblíž smaragdových dolů, u vchodu pohladíte svoje aligátory a po vypnutí bezpečnostního systému, který jste koupili od Pentagonu, vstupujete dovnitř. Trošku z vás sice táhne kaviár z jeseterů beluga, ale to není nic, co by nespravila vířivka na střeše. Po koupeli dáte láhev Perrier Jounet a nakonec vkročíte do ložnice, kde na vás v povlečení z dinosauří kůže čeká nahá topmodelka, se kterou si můžete dělat cokoliv se vám zamane. A zrovna jakmile ulehnete vedle ní a rukou jí zajedete pod bříško, přichází tvrdé vystřízlivění a vy se probouzíte s rukou na ulepených slipech po dědečkovi, v pokoji, který sdílíte se svými šesti romskými sourozenci. K snídani si dáte zbytky kočky ze včera a pak jdete s partou podobných mentálů za zvláštní školu děsit slušné lidi svým vzhledem agresivního pičuse. Tak podobné pocity jsem zažíval při sledování této řídké sračky. Nejdřív obrovské nadšení z hereckého obsazení a procentuálního hodnocení, pak ultramegagiga zklamání. Varováním mi mělo být již to, že moje asketka nejdražší tomu dala plnej počet a to je jasný znamení blížícího se průseru. Nedokoukal jsem to, protože jsem se cítil vyloženě trapně a pod náporem studu opustily prostory pubického strniště dokonce i moje filcky, aniž by se rozloučily. Fuj! Ten Vůdy mi teď nějak nesedl. A to jsem to napsal ještě jemně, aby se jeho příznivci náhodou nepokakali.(30.9.2014)

  • J*A*S*M
    ****

    Excelentní výkon Cate Blanchettové, člověk by Jasmíně nejradši zakroutil krkem. Opravdu přesvědčivě zahraný, odporný, otravný charakter. Svým tónem Jamíniny slzy z řady typických Woodyho filmů vybočují, což oceňuju. Tahle nelaskavá poloha mi sedí víc.(12.1.2014)

  • - Natáčení probíhalo na východním a západním pobřeží USA, konkrétně ve městech New York a San Francisco. (Pria)

  • - Jedná sa už o tretí film, do ktorého Woody Allen obsadil Aleca Baldwina. (MikaelSVK)

  • - Film je již šestou spoluprací Woodyho Allena a Sony Pictures Classics. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace