Klip

V Klipu je až přehnaně dobře vidět, o čem nedávno mluvil Umberto Eco. Smutné je, že tohle opravdu ukazuje současnou generaci, která navíc kulturně českému prostředí není moc vzdálená, a jediné co lze filmu vytknout, že to není dokument, ale sestřih toho, co chtěli vidět, vybrali a natočili dospělí. A z explicitních scén bych nedělal vědu, místo Isidory se téměř jistě svléká dablérka (všimněte si, že na žádném záběru není nahá, podle režisérky jí na začátku natáčení nebylo ještě ani patnáct a Maja Milos není žádná Irina Ionesco) a mužský geniál je slušně umělý, což ovšem nezkušené oko neodhalí, ale Péčkaři nezaváhají. (10.09.2012)

Chlast, drogy, sex, večírky. Upřímně řečeno nepřipadá mi, že by se od mých teenagerských let zase tolik změnilo, ačkoliv je fakt, že dnešní mládež se k všem těmhle "potěšením" i potěšením dostává v čím dál tím nižším věku. Ten virtuální svět tu z mého pohledu zase nehrál takovou roli resp. hrál, protože je to především zásluha digitalizace, že dnešní děti dospívají rychleji, ale aktéři Klipu nežijí výhradně sítí. Jen si všechno točí. I tak se ale jedná o působivou a syrovou výpověď stavu části srbské (a nejen srbské) nastupující generace, která znervózní každého, kdo má doma protivného puberťáka a nejeden rodič bude mít nejspíš tendenci, mrknout se své ratolesti do telefonu. 70% (15.07.2015)

Šestnáctiletá Vesna je krásná dívka, která chodí výrazně namalovaná a vyzývavě oblečená. Čas tráví s partou kamarádů na večírcích a diskotékách, ponocuje, experimentuje s drogami a snaží se sbalit drsného a násilného Đoleho. Její postoj k sexu je šokující. Dívka nemá žádné zábrany. Přizpůsobuje se přáním svého partnera, která často vedou k ponižujícím a zraňujícím střetnutím. Nesmírně sugestivní snímek je radikálně přímým vhledem do několika týdnů v životě dospívající dívky, jejíž osud jako by zastupoval celou generaci, jejímž největším vzorem je zpěvačka Ceca. Narace je omezena na postavu Vesny, která navíc kontinuálně natáčí dění kolem sebe na kameru mobilního telefonu, čímž zesiluje účinek především sexuálně explicitních scén. Málokdy však vyprávění dovolí nahlédnout do dívčina subjektivního prožívání. Nikdy si nejsme jisti, zda má Đoleho opravdu ráda, nebo ho jen využívá k uspokojení svých sexuálních tužeb. Doma je otrávená, svými rodiči pravděpodobně opovrhuje. Její citlivou povahu snad poznáme v náznacích: při vzpomínání na dětství, v obavě o otcovo zdraví či při návštěvě dětského domova. V této scéně, kdy Vesna působí jako vnímavá, křehká dívka, zřejmě s hrdinkou nejvíce sympatizujeme. Pro zbytek stopáže je vyhrazena spíše lítost. (Jeden z nejsilnějších filmových zážitků poslední doby!) (16.06.2013)

Srbské Kids? Jenže zatímco před dvaceti lety mě Kids šokovaly a bavily, Klip mě nešokoval, ani nebavil. Prostě tendle typ filmů už neni pro mě, už sem z toho vyrost. Navíc ten film vzbuzuje dojem, že Srbsko je naprostá díra, kde žijou jen odpudiví retardi, kerý sou ale jen normální teeni a teenky. Tak nevim. Klidně bych se bez vidění tohodle Klipu obešel. (17.11.2015)

Skličující podívaná. Zarmucuje mě jednak neutěšeností prostředí, v němž se odehrává, a druhak svým neukotveným filmařským výrazem, který má daleko k nějaké přesvědčivé či autentické generační výpovědi. Klip je mnohem spíše jakousi trudnou experimentální výpravou za hranice posledních pozůstatků západních konvencí, které překračuje s razancí východoevropské pornoprodukce. Když na to přijde, v nouzi tím nejspíš nepohrdnete, ale osobně bych od podobných filmů očekával přece jen něco víc. Klip mi kupříkladu připomněl snímek Všichni umřou, jen já ne, který jsem před lety viděl ve Varech, a který mě osobně oslovil víc. Přesto podobné snímky nevyhledávám a považuji je nanejvýš za sociologickou sondu ze světa, kam už dávno nepatřím, a kam jsem maximálně ochotný čas od čas zpovzdálí nahlédnout s vědomím, že v dospívání to stejně nemá snadné nikdo, lhostejno kde na světe se nachází. Snad jsem již příliš zcyničtělý a otupělý z našeho světa, v němž s námi Prozřetelnost hraje ruskou ruletu, v níž se jedni náhodně rodí do ráje privilegovaných a druzí do pekla zatracených, ale osobně už mě snímky tohoto rázu nic než nekonečně nudí, a konkrétně u Klipu jsem co chvíli netrpělivě koukal na hodinky, kdy bude konečně konec. Tohle je prostě špatně, všechno je špatně, někteří z nás se neměli nikdy narodit, a jediné, co s tím stejně v tomto slzavém údolí zmůžeme, je kopnout do sebe na baru zbytek toho dryjáku a povzdechnout si v duchu nad tím, v jak šíleném světě někteří z nás žijí. (05.09.2012)