Moji přátelé

Milá první komedie s neuvěřitelně výbornými herci minulých let. Další dvě pokračování i s léty neztrácejí naprosto nic na půvabu a komičnosti... :-))) Partička "blázínků", většinou velmi úspěšných lidí, přátel, kteří se nudí životem konformity a proto vymýšlejí různé alotrie, vyměňují si adresy milenek a krásně před manželkami nastrojují finty, kterak se vyhnout vysvětlování toho a ... ale hlavně, hlavně jde o krásné "klukovské" přátelství pěti mužů na život a na smrt. (24.07.2011)

Klasická bláznivá italská komedie? Ano i ne. Předpokládám, že ano tím humorem a drsnými legráckami (jako třeba fackování lidí v oknách rozjíždějícího se vlaku). Určitě ne poměrně vážným pojetím s kapkou ironického filosofování Philippa Noireta coby ústředního vypravěče, který se v roli nestora bláznivé partičky často nad svým jednáním i originálně zamýšlí. ,,Sám jsem se ptal, zda právě já jsem ten debil, který bere život jako hru... a nebo je to on, který bere život jako nucené práce... a nebo oba dva?" Smál jsem se, to ano, dokonce poměrně často, ale vnímal jsem a užíval si spíše melancholické drama o lidech hodně bláznivých, jejichž život může stejně tak přinášet trpká dramata. Moc pěkná tragikomedie, po níž mi stejně úsměv zůstane na tváři, neb ono se v jistých chvílích lze roztlemit i na přítelově pohřbu. ;o) 80% (10.11.2019)

Pomaly som snáď ani poriadne neveril vlastným očiam, čo to vlastne neustále vrstvil ten Monicelli za nánosy samého nevkusu, čo sa vskutku tvárilo, ako dajaká komédia!? • A ešte sa toho priamo zúčastňovali nielen špičkoví, áčkoví hereckí predstavitelia vo francúzsko-talianskom zložení: [P. Noiret, U. Tognazii, neskoršie i B. Blier!], ale zároveň aj akási, ďalšia napodobenina Nina Manfrediho [postava: Guidoa Necchiho] v podaní akýmsi talianskym hercom / spevákom a podobne: Duiliom Del Preteom, ktorý mi ho miestami tak povedzme predsa trochu viacej pripomínal; inakšie musím teda zväšča len s veľkým poľutovaním skonštatovať, že mimochodom režisér vytvoril svoj nasledujúci, najhorší, filmový titul, a to konkrétne hneď po predchádzajúcom príspevku v podobe Lekára a šarlatána [ktorý si oproti svojmu najhoršiemu konkurentovi udržal o miniatúrny chlp väčšiu kvalitu], aké som od neho doposiaľ videl, pričom jestvuje i potenciálna možnosť, že podobných nepodarkov z jeho strany, bude nakoniec azdaže i o máličko viac, než je vôbec prípustné. • Normálne som chvíľu i intenzívne premýšľal nad tým, že Mário dokonca odo mňa vyfasuje iba po jednej *, čo by už asi bola veľmi silná káva, ale som natoľko [zatiaľ] inteligentným, že momentálne teraz v tomto prípade tak neučiním; skrátka držím sa na uzde, ako sa len dá, čo ale nabudúce už platiť akosi obzvlášť nemusí. • Ozaj sa na väčší okamih vrátim i k tomuto mišmaš zlepencu, ktorý namiešala naozaj dosť podivuhodná [scenáristická] »miešačka«; s jednotlivými, a k tomu i nie príliš kvalitnými prísadami, ktoré ma čoraz väčšmi utvrdzovali v tom, že dotyčné osoby za to zodpovedné; postupne do miešačky [ne]popridávali i také [absurdné] prísady, ktoré tam [ne]mali čo extra zvlášť pohľadávať, a práve preto potom z toho následne vznikol i takýmto extrémnym spôsobom nesúrodý T v A r, súci sa úplne rozpadnúť; totižto drží len s odretými ušami, a s akýmsi zázračným zázrakom = totálne sfušovaná robota! Toľko dementných postáv na rozlohe m², sa zakaždým len tak nevidí, a to proste opakovane zamrzí, keď sa kvalitné obsadenie podieľalo na čomsi takom trápnom, až by som povedal, že neznesiteľnom: Sledovanie podarenej partičky štyroch, občasne teda piatich kamarátov, ako vystrájali zlomyseľné, «kanadské žartíky» na účty druhých osôb, tak to asi nebolo nič pre mňa, určite nie v takom strašnom spracovaní, aké ponúkol voľakedy sľubný tvorca. • Chýbala mi tu akákoľvek logika, kedy sa len pozliepali akési, nesúvislé scény z rôznych prostredí [špitál, večierok, bar, hotel a domáce prostredia], čo sa na diváka z čista jasna vysypalo, a teraz si z toho máš akože vybrať, čomu dáš prednosť [ak niečomu?]. Ja rozhodne takmer ničomu! • Stratený čas sa venovať stratenému titulu. • Najlepších bolo asi posledných 15 minút. • Ani nepamätám, kedy naposledy som videl až takto povrchnú a falošnú záležitosť, aká asi ani nemá obdoby? (29.12.2023)

Přiznám se, že vlastně nevím, co jsem čekal, ale podle hodnocení něco, co mě naprosto odrovná. No, neodrovnalo a já jsem dostal v podstatě italský film, který je celkem fajn, ale který mě nedokázal nadchnout a u kterého jsem se nedovedl skutečně bavit. Dám ještě šanci dalším dvěma dílům, snad to bude lepší. (19.05.2016)

Tenhle italský humor u mě nikdy moc nefungoval a tady tomu nebylo jinak. Uznávám, že pětice herců se snažila, jak mohla, mě ale na lopatky nepoložila. Zvláště první polovina filmu byla k nepřežití. Ve zbytku už se sem tam něco našlo (návštěva večírku) a konec byl asi nejlepší pasáží z celého filmu. (17.03.2014)