Aku no kjóten

Osudové úskalí nového snímku Takašiho Miikeho spočívá v tom, že funguje nejlépe, pokud o něm divák vůbec nic dopředu neví. Jenže jakékoli recenze, synopse, trailery i šeptanda kolem filmu okamžitě odhalí nikoli jen nějaký zvrat, ale komplet celý koncept snímku. Vychází to z faktu, že v Japonsku většina lidí zápletku zná, neboť je přejatá z ohromně populárního románu. ---- spoiler warning na dallší čtení ---- "Lesson of the Evil" stojí na hře s diváckými emocemi a očekáváními. Hrdinou je šarmantní a oblíbený středoškolský profesor, který ale současně je vraždící maniak, jenž ve finále vyvraždí celou třídu svých studentů. Film dává jen minimální vhled do postavy. Navzdory hrstce sekvencí, kdy divák má možnost vidět situaci pohledem hrdiny (mluvící vražedná zbraň) z větší části zůstává hlavní postava neprostupnou zlou entitou plnou kontradikcí. Snímku také neprospělo, že musel z obsáhlé předlohy vyházet hromadu materiálu, na což vlastně doplácejí všechny ostatní postavy. Miike se sice snaží některé z žáků profilovat, ale kvůli nedostatku prostoru se tu beztak nedostává na víc jak schematické figurky. (30.03.2013)

Miikemu pomalu již šibe za hranici zábavnosti a jeho formálníma hrátkama neskutečně trpí příběh a postavy, které víceméně definuje akorát závěrečná performace s brokovnicí. Při té se ale všichni chovají tak neskutečně, ale fakt neuvěřitelně retardovaně, že to nespasí ani scéna, kdy učitel pozná studentku přičichnutím k jejím kalhotkám, přičemž je mu následně rozstřelena lebka tak důkladně, že kousky mozku rozmlátí objektiv kamery. (05.11.2013)

Můj nepříliš oblíbený japonský režisér Takaši Miike u mne tentokrát opravdu zabodoval a musím říct, že docela šokoval ... Ono bylo štěstí, že jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu a děj byl navíc celou hodinu dost nepředvídatelný. Původně to působí jako relativně zajímavý mysteriozní kousek, přesně po hodině ze dvou se rozjede ale takovej masakr, že sem koulel očima a držka se mi otevírala každou minutu (ve finále jsem si xicht musel srovnávat dlouho před zrcadlem dohromady...). To co se ve filmu děje je prostě čistej masakr a poprava. Tak neuvěřitelnou neúctu k lidskýmu životu, absurdnost, hudební doprovod, prostředí a litry krve jsem roky neviděl ... Fakt jen pro zvyklé povahy na japonskou krutou a bizardní kinematografii. Nechci ohledně děje (v druhé polovině skoro žádný není, je to čistý exploitační vyvražďpvací horor) prozrazovat víc. Každopádně ty scény úmrtí byly fakt úchvatně natočeny. Každopádně drsnej a hodně ujetej kousek, kterej mi zůstane DLOUHO v hlavě!!!! 5/5 (19.08.2013)

Takashi Miike zase ukazuje, jak je schopný režisér a jak moc se dokáže přizpůsobit. Ne, že by tohle nebyl drsný film, to střílení na konci je až moc realistické, ale tohle je hlavně film o tom, jak se šílenec může skrývat kdekoli. Takže milé děti, hlavně ve škole moc nepodvádějte, protože jinak budete mít pořádné problémy. (27.05.2015)

,,JE NA NĚM TOTIŽ NĚCO MOC A MOC DIVNÉHO A V TOMTO SVÉM ŽIVOTOPISE MÁ VELKÁ A PĚKNĚ ZÁHADNÁ BÍLÁ MÍSTA.“… /// Takaši Miike jde na všechno tak nějak vod lesa. Na všechno? Inu škola – to jsou děti, učitelé, rodiče, studenti šťourající se v učitelově životě, učitel šťourající se v učitelově životě, učitel šťourající se ve studentce a učitel, co je jako druhej táta. Snad neprozradím moc, když řeknu, že jeden z těch učitelů je psychotickej saďouš. Což je normální, všichni jsme chodili do školy. Pozoruhodný je, jak mu všichni lezou tak říkajíc pod kudlu. Až je to někdy (vlastně většinou) trapný. Místo thrilleru je to postupně tupá vyvražďovačka, ve který mi chybí víc citu pro hru. Krom toho, že je učitel zmrd, tady víc emocí nenajdu. Studenti se tvářej jako by jim šlo vo kejhák, a to je asi tak všechno. Tohle mě nebaví. Půlhodinový práskání brokovnicí do tupé zvěře v rytmu Mackie Messera ve filmu, kterej má asi jedinej smysl – upozornit na přelidněnost Japonska. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Podle vůně spoďárů, poznám studentku. 2.) Chystám se otevřít ve škole střelnici. 3.) Thx za titule ,,TomStrom“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (16.10.2013)