Četník ve výslužbě

Dá se s tím zabít čas. Tenhle humor hodně zestárnul. To co mně přišlo směšné až roztomilé sleduji dnes s "busterkeaten" ksichtem. Nic zde mě nerozesmálo, ale to je u mě napjosto nojmájní, Údo. Louis de Funes a parta neschopných četníků kolem něj je naivní a jak je možný, že se při své debilitě dostali až na četnickou stanici? Díval jsem se na to znova po velmi dlouhé době a opakované reprizování této sérii jen škodí. 50% (08.01.2012)

Série už se pomalu zadrhávala, ale Louis de Funès měl před sebou ještě pár výborných rolí, takže takovou nostalgii snad neměl zapotřebí. Scénář občas přešlapoval na místě, občas nepokrytě vykrádal starší díly a občas to pořádně rozjel. Hipísácká scéna patří k tomu nejlepšímu z četníků a je na ní vidět, že je pořád odkud brát. O to víc zamrzí jalový děj a nedomrlý závěr. (30.10.2019)

Respektuji svůj bezesporu vytříbený dětský vkus a tak ho nebudu shazovat nízkým hodnocením této žabožroutí komedie, ale zároveň nezbývá než přiznat, že humor spočívající v pitvoření, rozrušeném křiku a mávání rukama už mě nějakou tu dekádu (až dvě) míjí obloukem natolik širokým, aby se podobná dílka dostávala před můj kalný zrak pouhou nešťastnou náhodou. 50% (09.01.2012)

U nesoudného Jeana Giraulta se již naplno projevila senilita, a to je teprve začátek (však nám ještě ukáže ve svých dalších filmech, co všechno umí považovat za srandu). Již v tomto díle však dává naplno znát, že podivnost a ulítlost je pro něj synonymem humoru. Bohužel, ruku v ruce s nebetyčnou trapností. Jdu zmlátit sousedku. Ehm, hahaha. (05.01.2012)

Poslední díl s původní četnickou partou...a bohužel si s odstupem  musím přiznat,  že je  určitě nejslabší z této základní četnické čtyřky a už mě zdaleka tolik nebaví jako dříve, zatímco úvodní Četník v Saint Tropez  nebo předcházející ženicí díl se mi zdají pořád skvělé,   Dokonce bych řekl, že je  Výslužba  místy ještě horší než závěrečné Četnice. Tohle je dosti rozlítaná epizoda, která od Cruchotovy domací znuděnosti, bloudění po Saint Tropez, přejde až k  deaktivaci bomby, ale některé situace se mi zdají jen jako táhlá vyplň. Kdybych ale Výslužbu po letech poslal nemilosrdně (ale vlastně možná i  zaslouženě)  do průměrného hodnocení, zanevřel bych tím na všechna svoje nadšená zhlédnutí na DVD před pár lety, na Červenou Karkulku podle Paula Préboista, hipísackou vsuvku, Fuggasovo ikonické naříkání, že chce zpátky do ústavu, Gerberovo dojímání nad vzpomínkami  a hlavně závěrečný geniální výslech nezdárných chlapečků, Gerberovo marné překonání okna a deaktivaci   bomby pomocí kleštiček na šneky: Duo Funés-Galabru je sice nezklamatelné, ale v tomto dílo bohužel mistři  nemají tolik co hrát. Tak si to v závěru plně vynahrádí a rozjedou to, až se z nich (doslova) zapotí. Raz, dva, tři  (23.07.2022)