Grand restaurant pana Septima

Velice nápaditá komedie, která nestaví jen na školometském humoru Luise de Funese bohatého na pitvořivé grimasy a kotrmelce. Nezapomenutelná je pochopitelně scéna, kdy stín přetvoří Funesův obličej na Hitlerův. Vtip spočívá v jeho pokusu německým zákazníkům popsat v němčině složení jakéhosi menu. Pro jeho smůlu používá dikci podobnou té Hitlerovské. To je opravdu zdařilý kousek. Taková scéna rozesměje i po osmdesáté osmé. (27.06.2012)

První polovina na mě zapůsobila velmi dobře, šéf je v podstatě diktátor, kontrola zaměstnanců v převleku parádní, no a samozřejmě Louis de Funès dává průchod svému temperamentu a jeho cholerické výbuchy jsou k popukání.. Bohužel druhá půlka je mýma očima úplně někde jinde, celé se to překlopilo do zasněžených hor a mě to moc nebavilo, hledání pana prezidenta mě za srdce nevzalo.. (04.12.2023)

Moje nejmladší dcera nastoupila na hotelovou školu, tak jsem jí pustila instruktážní film o stolničení:-) Bavily jsme se obě krááálovsky, škoda, že tempo filmu nevydrží celou dobu. Souhlasím s dělením filmu na dvě části - úžasná první v restauraci a slabší druhá mimo, proto ty čtyři hvězdy. Opět oblíbená skvadra herců, dcera postupně a s radostí rozpoznávala jednotlivé četníky, mladičkého Oliviera, ředitele hotelu z Piti piti pa a mnohonásobného sluhu Paula Preboista, pasáka Maria z Policajt nebo rošťák (Venatino Venatini - to je snad pseudonym, ne?), Bernarda Bliera z Richardových komedií, jeptišku z četníků (paní baronka) a další hvězdy malých rolí, které se objevují snad v každém filmu. Prezidenta mohl hrát Michel Galabru, jehož českým hlasem zde promlouval Bernard Blier. Trénink číšníků okořeněný tanečkem ve stylu rabi Jacoba a Septimova instruktáž v německém jazyce á la Hitler jsou určitě vrcholy filmu. A dámy - to co na sobě nosila před více jak čtyřiceti lety sekretářka prezidenta, zdaleka převyšuje dnešní haute couture a z fleku bych si to oblíkla! Nádhera! (22.09.2010)

Funès si střihl dalšího panovačného diktátora, tentokrát vládnoucího vyhlášené restauraci. Že jde o povahový rys nadmíru uvědomělý film reflektuje opravdu zábavnou hrou stínů. "Ein kilo Kartoffeln," nebo snad: "Ein Volk, Herr Müller?" Panu Septimovi ovšem není dáno jen panovat, pan Septim dobře zná své místečko ve společnosti - ví před kým se ponižovat a nad koho se povyšovat (Óóoo, pane ministře. --- To je pan sekretář. --- Ooo, pane sekretáři. ---- To je pan podsekretář. ---- Nojo, pfff.). Řízením osudu však je ze svých jistot osob vyšších a nižších vytržen, z komandujícího se stává komandovaným a jí svůj vlastní chlebíček. +++++ Několik vtipů a pár inteligentních replik by tuhle lidovou taškařici vytáhlo nad průměr, kdyby ji zase špatně sešitý scénář dvou půlek netlačil zpět. Vždyť krom pana Septima nemají obě půle skoro žádnou společnou postavu. Ta první nemá děj, jen charakterizuje Septima a té druhé se zase dostává mnohem méně šarmu. (10.11.2014)

Prva polovica sa mi pacila omnoho viac, lebo Funes si tu zahral sefa restauracie, ktory "tyranizoval" svojich zamestnancov - casnikov, z coho vzniklo obrovske mnozstvo humornych situacii. Okrem toho je tu i jedna scena, na ktorej som sa nasmial, kde Funes napodobnuje Hitlera, takze ak ste tento film este nevideli, tak teraz mate prilezitost. Avsak v druhej polovici po unose prezidenta, ked uz bol prenasledovany zlocincami a musel na seba zobrat zodpovednost za unos, uz tak humorna nebola, aj ked v detstve sa mi naopak viac pacila ta druha polovica, lebo bola plna nahanaciek a akcie... 06.09.2010 _______ Louis de Funès - (Septime) +++ Bernard Blier - (Policajný komisár) +++ Maria-Rosa Rodriguez - (Sophia) +++ Venantino Venantini - (Henrique) +++ Juan Ramírez - (Generál) +++ Folco Lulli - (Prezident Novalès) +++ Hudba: Jean Marion +++ Nemecka Cinema - 100% (06.09.2010)