Rozbitý svět

Další z řady výborných malých/velkých britských filmů... Jistá nedotaženost jednotlivých dějových linek/postav mi v tomto případě vůbec nevadí, protože se jedná o jednoznačně pocitový film... radost, smutek, vztek, beznaděj, naděje... v průběhu filmu se jich v divákovi vystřídá opravdu dost... Silné sociální drama, perfektní Eloise Laurance v roli Skunk! (10.03.2013)

If there's something strange in you neighborhood. Who you gonna call? Call Rufus! Dlouho jsem neměl jasno, jestli mě filmový debutant Norris svými flashbacky, flashforwardy a prolínáním obrazů a zvuků zaujmul, anebo otrávil. Rozhodly poslední minuty, protože pokud máte v sobě alespoň kousek životních zkušeností Archieho, nemohly vás nechat chladným. Jestli má být dětství plnohodnotné, nenechte ho spěchat za dospělostí.. (17.01.2018)

Tato ulice byla vždycky docela příjemné místo pro život - všechny rodiny se navzájem znaly, a respektovaly. Ale to se jako mávnutím kouzelného proutku změní, když je mentálně zaostalý syn jedné z rodiny označen dospívající dívkou z druhé rodiny jako ten, kdo ji znásilnil. Její otec chlapce brutálně zbije - a i když je toto obvinění později prokázáno za nepravdivé, vztahy v ulici to navždy pokazí. To vše sleduje jedenáctiletá Skunk, potýkající se svými (rodinnými) problémy, jako je diabetes a nefunkční rodina... Na filmu mi nejvíc vadila jeho roztříštěnost - respektive až příliš mnoho příběhových linií, které s sebou souvisely jen velmi málo či vůbec. A tak zde máme jedenáctiletou holku (btw - prima herecký výkon Eloise Laurence) s diabetem, šikana od starších spolužaček, kdy její chůva randí s jejím učitelem (leč spí s jejím otcem), ona sama prožívá první lásku a do toho všeho vztahy v sousedství (namyšlené kravky vs. mentálně zaostalý klučina). Prostě toho všeho bylo moc, a tudíž žádná z linií neměla tu potřebnou příběhovou hloubku - a mrzelo mne to o to víc, že film měl vskutku fajnové herecké obsazení (Tim Roth, Cillian Murphy). Z mého pohledu trochu promarněná šance.. (18.10.2013)

Cena pro nejlepší film na British Independent Awards (v konkurenci třeba Berberian Sound Studio a velmi očekávaných Sightseers) a další nominace pro nejlepšího režisérského debutanta vzbudily samozřejmě mojí pozornost. Snímek, kde se proplétají osudy 3 rodin v jedné slepé ulici může vzdáleně připomenout Americkou krásu. Ale díky střídání nálad, používáním drobných časových přesmyček a soundtracku Damona Albarna z Blur se vytvořila podívaná, která působí svérázným dojmem a je potřeba se trochu vyladit. Škoda motivů, které se nechaly vyznít do ztracena (Cillian Murphy), ale stejně - posledních 15 minut nebudete dýchat. A Eloise Laurence je naprostý zlatíčko, možná nejlepší debutantka od Katie Jarvis ve Fish Tank. (21.01.2013)

O'Roweův rukopis. Uff. Ačkoli psal scénář na motivy cizí knihy, ta silná přetahovaná nimbu a vezdejšnosti o lidskou duši a její úkol v závěru filmu je tak jasně jeho, tak zřetelně upomíná na onen klíčový moment z Termina, kdy postava umírá a loučí se s jednou vzpomínkou po druhé, aby se s tou poslední její hasnoucí vědomí znovu narodilo na vezdejší svět a její poslední výkřik Mami! se stal prvním výkřikem novorozeněte, neartikulovaným, plným předvědomí, povědomí, odmítnutí, vzdoru v předtuše poznané hrůzy, neúměrné těžkosti a zároveň - přestoproto - touhy. Mami! - A tady: Tati! *** A ne, výjimečně jsem nic neprozradila. Ten film je nádherný. A jestli si chcete dopřát ještě stokrát silnější katarzi, vyrazte do Divadla v Celetné na O'Roweho Termina, dokud tu neuvěřitelnou hru ještě hrají. *~ (19.12.2019)