Lilja

Lilja je Švédsko-Dánský film odehrávající se v Rusku v malém městě po pádu socialismu a sledujeme znepokojivý příběh 16 leté Lilje, která zažívá hotové peklo a snad nejhůře možný osud, který ženu vůbec může potkat. Jakmile Lilju opustí Matka se svým novým přítelem, její život jde střemhlav ke dnu a dostává se z horší situace do druhé a Vám jako divákovi je úzko, nepříjemně a smutno zároveň. Bezvýchodní, znepokojivý, autentický, nepříjemný a velmi smutný film ( na konci slzy tečou). Severská síla je zde hodně znát a obchod s bílým masem neumí podat nikdo tak syrově jako Seveřané. Jako velké plus vnímám i hudbu v podobě tehdejších hitů jako Rammsten či Nas ne dogonyat. 8.5/10. PS: Rybízkovi díky za Tip. (12.12.2019)

Syrové drama z postkomunistického sektoru. Silný příběh, který vás svou krutostí dostane a zničí vám idee a sny. Nebo vás možná potěší tím, že máte to štěstí a nežijete tam. Myslím si, že Moodysson je dostatečně zručný režisér a opět se dokázal vyhnout citovému ždímání, přinesl nám prostě drsný film z drsného světa 16-ti leté dívky. A především už od Fuckin Amal si umí skvěle vybírat hlavní představitelky... (07.09.2006)

TU A TAM SPOILER: Byl to skvělý film, především po psychologické stránce. Symboliku andělských křídel jakožto nevinnosti a zároveň smrti bych filmu určitě neměla za zlé. Ne všechno musí být beze zbytku surový real - za chvíli bychom se ho beztak přejedli. Trochu mi ale vrtá hlavou ta koprodukce? Proč tam vlastně nejsou Rusi? Prostota a opatrnost snímku mi místy evokovala osvětové filmy. Distribuovali to potom v Rusku?: "Nemyslete si, děvčata, že pojedete do Dánska nebo do Švédska a že tam na vás někdo čeká. Většinou pak budete muset skočit z mostu." Nebo to promítali ve Švédsku a v Dánsku jako: "Milí spoluobčané, odtud se berou ty malé nedospělé broskvičky. Jsou to nešťastné chudé Rusky. Nechoďte po schodišti se sluchátky, abyste mohli slyšet, když buší zevnitř na dveře bytu". Dokážu si představit, že by na to chodily základní a střední školy jako na povinné promítání. Bylo by to rozhodně přijatelnější než omyl naší paňprofesorky, když nás vzala v sekundě na "film o malém chlapci, který nechtěl vyrůst," z čehož se vyklubal Plechový bubínek, což paňpofesorku jistě velmi rozrušilo. (28.07.2014)

Velice reálný film... Oba hlavní herci předvedli super výkon... Toto je po dlouhé době film, u kterého jsem se na konci rozbrečel... Natolik jsem se sžil s herečkou, že jsem každý její moment prožíval s ní a ten konec mě dostal... Ať si říká kdo chce co chce, tento film ve mě zanechal jeden z nejsilnějších filmových zážitků... (04.08.2008)

Námět i scénář tohoto snímku byly velmi dobré (věřím však, že prapůvodní scénář byl poněkud delší než ten ralizovaný, protože některé otázky nebyly vůbec zodpovězeny, což vedlo k troše nesmyslnosti). Režisér to ale natočil celé špatně. Mě napadá snad 10 různých způsobů, jak to mohl natočit, aby na to divák koukal s vyvalenýma očima. Proč se rozhodl pro takovýto přístup, vůbec nechápu. Režie byla prostě až příliš civilní, až ignoratsky civiní. (03.05.2008)