Společně

Společnost několika (velmi rozdílných!) lidí žijících ve společné domácnosti na okraji Stockholmu někdy v sedmdesátých letech minulého století. To je faktografický popis, a vlastně co více říct? Chcete-li vidět komunistu, homosexuály, malé děti, lidi zlomené vztahem, hippíky a já nevím koho všechno ještě v jednom domě žít Společně, pusťte si tento film. (10.10.2010)

Filmy Lukase Moodysona mám opravdu rád a Tillsammans je dalším krásným dílem... Pravda chvílemi jsem se nudil, některé postavičky komunity žijící společně v jednom domě v 70. letech, vycházející z rádoby socialismu, komunismu a feminismu, mi úplně nesedli. Ale optimistickým závěrem jsem se do celého filmu dostal a ta typická Moodysonova opravdovost příběhu mě opět uhranula. (04.07.2008)

Nikdy jsem se nepovažovala za stoupence stylu hippies a komunistická ideologie minula mou duši stejným obloukem jako tu židovskou nacismus, takže jsem se zpočátku poměrně silně zděsila, cože to sleduju, a za jedinou alespoň trochu normální postavu jsem považovala vedlejší roli opilce v podání Michaela Nyqvista. Naštěstí to kdesi v polovině začalo mít konečně spád, vznikaly jisté nové vztahy mezi postavami a Tillsammans se v mém podvědomí konečně vymanilo ze škatulky filmu, kde na sebe všichni jen řvou a prosazují své radikální, feministické či dělnické názory. To všechno by však doposud bylo s ohledem na první půlku pouze na průměrné hodnocení, kdyby nepřišel úžasný fotbalový konec, který dokázal příjemně spojit všechny postavy a který by ve mně ve slabším okamžiku života jistě nějaké hippies sklony probudil. Za představitele dětských rolí, kteří působí velmi přirozeně, krásný optimismus a prostě dokonalého (a pro mě stále zajímavějšího) Michaela Nyqvista to tedy nakonec vyjde na lehký nadprůměr. (18.08.2010)

Ve výsledku docela fajn, ale nic, co by mě nějakým způsobem zaujalo. Docela se mi zamlouvala myšlenka sledovat počínání plejády opravdu rozdílných postav, které musí žít nahromaděny v jednom domě. Už od začátku je znát, že film vsází na trochu specifický a (minimálně pro mě) trošku nezvyklý styl humoru, který svou přemrštěností někdy funguje, avšak v některých scénách vyznívá trochu rozpačitě. Filmu ani dle mého nepomáhají trošku násilně zakomponované komentáře vůči politice, emancipaci, sexualitě apod. Nejedná se zrovna o něco, co bych v komediích vyhledával – 3* (6/10). (19.11.2014)

V porovnání s předchozím režisérovým snímkem Fucking Amal jsou hrdinové Tillsammans o něco starší a řeší trochu jiné problémy v jiné době. Život v rádoby hippie komunitě, kam přichází Elizabet se svými dětmi, se zpočátku jeví jako jeden velký odvaz. Pak začnou vyplouvat "soukromá dramata", která řeší jednotliví obyvatelé domu, tvořící bizarní směsici složenou z permakulturní hippie dvojice, transsexuála, lesbičky, levičáckého fanatika, apoštolky volné lásky a několika společných dětí. Film je poměrně vtipný, i když závěr na můj vkus až moc happy. Ve švédských hercích se moc neorientuji, ale pokud jste viděli některý film z trilogie Milénium, Michaela Nyqvista v roli Elizabetina manžela určitě poznáte. (30.06.2011)