Woody Allen

Woody je skvělej! Co dodat? Co dodat k jeho osobě? :-) Jeho vtip, humor, cit pro vtipnou situaci... je prostě dokonalej.. Mojí osobě hodně blízkej humor, kterej je fakt specifickej, typicky allenovskej! Je zajímavý slyšet o něm mluvit ´´jeho´´ herce. Já jako fanda jeho filmů se bavil skvěle i u tohohle! (30.06.2015)

Jak být spravedlivý k dokumentu, který mi ve dvou ze třech případů zopakuje, což už vím… I ta třetina nových informací je hodně a to, co jsem už věděl, je tu podtrženo výkladem, díky němuž si lze kdysi posbírané informace mnohem lépe představit v kontextu událostí ze skutečného života a tvorby. Vážím si toho, že Woody Allen je tu co nejvěcněji vysvětlován prostřednictvím vzpomínek, rodinných příspěvků i profesních postřehů ze strany kolegů. Autor se tu navíc nijak viditelně nepřetvařuje a z jeho výrazu při vzpomínce na školního blba během přestávky až mrazí. Děti jsou samozřejmě citlivější, takže mě trochu zamrazilo i z chůvina nejapného nápadu demonstrovat klukovi svou moc sprovodit ho ze světa. Když si představím, že o Allenovi nevím nic, dokument dělá skvělou službu, protože víceméně chronologicky snímá jeho vzestup a nezanedbává vícestranný umělecký zájem o vyjadřování závažných lidských témat. Ukazuje, jak se z nezastavitelného „vtipálka“ na Annie Hall/1977 stal vypravěč, jak si v Interiérech/1978 vyzkouší ne/zralost domácího publika k psychicky náročným látkám, jak se jeho popularita dá odvodit z nasycenosti byť i formálně sekulárních států bigotními exponáty, jak je zakořeněný ve svérázně nostalgické estetice (vyniká ve srovnání se Scorsesem: „You look at Mean streets, that's my where I grew up, and Taxi driver is my state of mind.“) a v jisté mimořádně funkční starosvětskosti ve vztahu k výrobnímu postupu (psací stroj místo textového editoru, obecně žádná luxusní výbava v bytě v Carnegie Hill, který byl navržen s podobně staromódními důrazy), jak je rozpočtově obezřetný, spoléhaje se na lidský potenciál, a hlavně jak je produktivní. / CITACE (k filmu The Purple Rose of Cairo/1985): „I intended it, you know, on a much more pretentious, deep level, you know, that people are faced, in life, with choosing between reality and fantasy and it's very pleasant to choose fantasy, but that way lies madness and you're forced, finally, to choose reality and reality always disappoints, always hurts you.“ (09.04.2021)

Najextenzivnejsi dokument o Woodym EVER. (31.01.2013)

Naštěstí jsem viděl režisérskou verzi, protože si nedokážu představit, jak zhuštěná a osekaná musí být studiová. Jako milovník této žijící legendy jsem měl dokument povinností a dostal jsem, co jsem chtěl. Někdy sice velmi rychlé názory herců na jednotlivá díla mistra, ve kterých hráli, jsou perfektním seznámením pro lidi, kteří jeho dílo neznají. Sám Woody nám poví to, jak píše scénáře a pustí nás na natáčení dvou filmů. Samozřejmě zde nechybí ani aféra, kvůli níž se rozešel s Miou Farrow, která ho obvinila z obtěžování své dcery a ve které ho oud označil za nevinného (to, že se v dnešním šíleném světě Me too opět vytáhla tahle tu není jelikož byl film natočen dříve). Zakončení Půlnocí v Paříži je správně stylizované. Nemám co dodat, možná jen to, že by mě zajímalo vidět celé rozhovory s některými herci. (28.02.2020)

nič prevratné sa nedozviete, ale ak máte dostatok času, príjemné zhrnutie woodyho života ústami jeho a tými, ktorí s ním spolupracovali (23.01.2013)

Nejde jinak... Tento chlapík toho stihl udělat za život tolik, jako by jiní nestihli ani za čtyři životy. /// FebioFest 2013 /// (24.03.2013)