Andrej Rublev

Máte radi historické filmy zo stredoveku? Poznáte trochu ruskú históriu? Máte radi Markétu Lazarovú? Máte radi Tarkovského a jeho rozprávačský štýl? Nevadia vám trojhodinové filmy, kde sa nedočkáte skoro žiadnej akcie? Nie ste zaťažený iba na Tarkovského sci-fi? Ak sú všetky vaše odpovede kladné, Rublev sa vám bude páčiť a odpustíte mu aj klasické klišé zobrazenie stredoveku ako obdobia, kde bolo stále škaredo. Ak aspoň s jednou odpoveďou máte problém, budete ho mať pravdepodobne aj s týmto filmom. Pokiaľ máte záujem, vyšla obsiahla kniha s rozborom tohto diela. Ja to nechám radšej na Tarkovského fanatických fanúšikov. VIDENÉ ZNOVA: S ďalším pozretím film určite rastie, stále ale platí, že si s obyčajnou selskou inteligenciu nevystačíte a pre plné vychutnanie všetkého zobrazeného treba toho veľa naštudovať. (17.07.2012)

Ohodnocení Andreje Rubleva bylo pro mě jedním z nejrozporuplnějších rozhodnutí, která jsem řešil po zhlédnutí filmu. Na jednu stranu jde o neuvěřitelně rozvleklý film s obrovsky přetaženou stopáží, který by se dal zkrátit na polovic. Na druhou stranu lze z tohoto díla cítit jisté poselství a rozmáchlost, což dokáže málokterý divák pochytit (já se řadím do té početnější skupiny, která film viděla a nepochopila). Kdybych měl převyprávět děj snímku, tak bych s tím měl značné problémy - Andrej Rublev, příroda, kostel, malby, Tataři, odlévání zvonu (což byla nejlepší část filmu), ... Asi jsem filmový barbar, ale nemůžu ohodnotit Rubleva plným počtem, a vlastně ani čistými 4*, protože když si to všechno srovnám v hlavě, tak mi z toho vyjde tak 70%. Zkrátka film, u něhož chápu to vysoké hodnocení, ke kterému se však přiklonit nemohu. (20.03.2011)

Ještě teď cítím v kostech tu sílu. Tak opravdovou, zároveň mnohdy krutou a bolestnou. Jestli nějaký film vypovídá nejvíc o historii Ruska, je to bezesporu Andrej Rublev. K tomuto národu cítím ne nějakou náklonnost, je to spíše přirozený respekt a tenhle snímek mě v tom jenom utvrdil. Hodně silný a zatím bezesporu Tarkovského nejlepší a nejsrozumitelnější film. (21.04.2017)

Vedel som do čoho idem a toto vedomie mi celý prežitok nijako neuľahčilo. Zmieril som sa s tým, že Andrej Tarkovskij je významný režisér a Andrej Rubľov je asi jeho najvýznamnejší film. Nefalšovane som sa snažil nenudiť pri siahodlhých záberoch a málo obsažných dialógoch. Nepodarilo sa. Ani môj minimálny záujem o historické filmy sa mi nepodarilo zmeniť. A tak z celého filmu mi ostal iba pocit, že Tarkovskij je dobrý filmový režisér, že veľmi dobre vedel, čo a ako chce nakrútiť a pravdepodobne sa mu to aj podarilo. Problém spočíva v tom, že som jeho myslenie a výtvarné vyjadrovanie nedokázal vnímať a chápať. Ale na rozdiel od iných užívateľov nemám pocit viny, ani menejcennosti. Proste sme si s Tarkovským nesadli. To sa stáva. (30.08.2016)

Černá. Bílá. Dvě barvy, v kterých nám Tarkovskij otevírá svůj svět. A poté nechává v rámu poletovat částečky peří a prachu, které se vsakují do mraků a do půdy - jako prchavé pocity, jež se nesmazatelně vryjí do paměti, hluboké brázdy, ozvěny věčnosti. Pomocí drobných psychologických črt maluje historickou fresku dotýkající se celého národa. Pomocí času plynoucího ve spirálách rozeznívá pocity dávno skryté v naší přirozenosti. Dotýká se míst nejvyšších i hluboce instinktivních. V obyčejnosti nechává zaznít nadpřirozeno a pomocí těch nejmenších z lidí tvoří ikonu, v níž se zrcadlí sama klenba nebes. Veliký film, pro mě jeden z největších. (21.09.2017)