Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Profesor Dominici (Alain Delon), který má zálibu v hazardu a psaní básní, přijme místo na střední škole v italském letovisku Rimini. Brzy se zamiluje do jedné ze svých studentek, devatenáctileté Vaniny, a události naberou tragický spád.

Toto melodrama se odehrává mimo sezonu v italském přímořském letovisku Rimini, kde si místní "buržoazie" krátí čas hazardem a vede rozmařilý život. Když přijme pohledný, ale neudržovaný flegmatik Daniel Dominici (Alain Delon) místo zastupujícího učitele na střední škole, vzbudí zájem i zvědavost svých neomalených studentů. Daniel se dostane díky svým nekonformním či diletantským vzdělávacím metodám a bouřlivému osobnímu životu pod drobnohled kolegů, a navíc musí snášet cynické poznámky své deprimované partnerky Monicy. Cítí se osamělý a rozhodne se svou komplikovanou ženu opustit. Noci tráví pitím a hraním hazardních her s místní honorací. Záhy se zaplete s jednou ze svých studentek - mladičkou Vaninou - a události naberou tragický spád. (Cinemax)

(více)

Recenze (19)

kolodej1 

všechny recenze uživatele

film se odehrává v pomalém tempu, trochu je na něm cítit doba, ve které vzniknul, dneska se takové film už netočí. Dost netypický Delon, nicméně on kvalitu snímku jednoznačně drží, ta dívka je krásná. Jinak příběh to není zase kdovíjak impozantní, spíš průměrný a samotný závěr není příliš povedený. Ale zase je to řemeslně moc dobře natočené, důmyslná kamera, takže lze říct, že jistě film stojí za vidění ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Když se řekne Vanina, obvykle se dodává Vanini; ale tohle je jiný příběh. Alain Delon není karbonářem, nýbrž jen drobným podvodníkem, a Sonia Petrovna má daleko do hrdé římské šlechtičny. Obvykle prosluněné malatestovské Rimini je zde také šedé a nevábné. Romantické napětí je přitom vytěsněno tlakem chybějících souvislostí: Tím, že si je musíme domýšlet - co je to za ženu, která je jeho manželskou? co je to za partu, a s kým vůbec táhne? co je to za školu, která se objevila a zničehonic mizí? co je to za příbuzné, které obě strany zatěžují?, a samozřejmě, kdo jsou oba hlavní protagonisté a do jaké budocnosti směřují? - stáváme se sami částí příběhu, který - i když "první klidná noc" nás od toho zdánlivě oprošťuje - musíme stejně domyslet až do konce. ()

Reklama

hanagi 

všechny recenze uživatele

Alain Delon mě asi po druhé v životě (V plném slunci) velice překvapil. Dokázal mi, že když dostane roli, ve které může zužitkovat své přirozené přednosti, dokáže s přehledem utáhnout celý film téměř sám. Postava rozervaného profesora v První klidné noci to jedině potvrzuje. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Její záhadné melancholie hřích, jeho života čistý žal, citovaný ve verších. Kousek nebe snesl se do dlaní, byť jen na chvíli, Vanině Abati "Vanini" a jejímu učiteli z Rimini. Po nábřeží mlh korzuje rozervaný nešťastník. Plouží se rány i večerem. Neví, jakým směrem, nitro podlomené osudem. Trpí rozporem, zhoubnou pozemskostí, samotnou existencí. Co počít si má, vyčerpán. Svou sychravou duši zachumlanou pod kabátem hnědavým, límcem nahoru vykasaným, ruce svěšené podél těla, v jeho ústech ležérně plápolá cigareta. Jak nápadně svou siluetou připomíná slavnou pózu Jamese Deana. Touží zmizet z tohoto povrchního světa, rozplynout se stejně jako dým, na zem odhozená cigareta. Žije jen ve svých plachých myšlenkách, v neklidné kryptě intimity. Světlo dávných časů na něho doléhá, jejich třpyt se v mysli rozlévá. Smýkán ze strany na stranu, umrtvena jsou ústa polozapomenuté umělecké symfonie. Jasně modré oči zvlhlé, zaváté popraškem osamění, zakotvené v posmutnění, rozestupuje se ve ztracené nostalgii. Ztrápený, ztrhaný nicotně chmurným okolím. Prochází třídou a náhle se jeho vnímání rozjasní, jeho srdcem šíp proletí...Na mysl přichází touha, která přepne na city ve tmě. Stůněš, lásko moje? Bídný luxus tvých strážců tě obklopuje. Zraněná a zakletá si ve svojí kráse, upíjíš zakalený nápoj ve zrádné spáse. Melancholická „barevnost" ďábelské poetiky tě sužuje. Blízká i nedostižná. V její přítomnosti mé srdce ožívá, rozbuší se. Jsem rozdrcen na prach, vše se ve mně pere. Rozpíjím se. Láska je paprsek slunce i krůpěj slz, emoční peřej, sladký i truchlivý vzdech. Reflektory diskoték - zamilovaný Alain Delon se s námi podělí o ten svůj pohled, v němž rádi tonem, ve kterém je ta neodolatelná kombinace plamínků chtíče i něžného tajemství, co slovy vysvětlit je zakázané. Oči jiskří, vyprávějí. Mnoho příběhů je v nich. "Ty tančíš s ním. Já vidím jen tebe, jsem sveden. Barevné efekty se na mě vrhají, v mých očích zamilovanost, vášeň, žárlivost defilují. Jsi nakažena dnem i nocí, opíjíš svou duši černou mocí, plazí se po tobě démoni scestní. Jsi světlo, které vystoupilo a znovu se halí do tmy. Jsi básníkova Jeskyňka, křehká Sněhurka, se kterou si pohrává zkažená smetánka. Prudké kapky deště ťukají na střechu našeho útočiště. Skláním svou hlavu a závratnými polibky obdarovávám tvé svěží líce, promoklou tvář, milostné chvíle nezkrotná zář, tvá smyslnost otisknuta na polštář. Romantizující prokletí, zlého znamení dojetí. Vyjděte ven ze světnice. Čas milenců pod hvězdami odpočítává se. Náš útěk je daleko. Zapadlo navždy naše slunce, které nám na naši lásku svítilo. Pláč, střed duše tragické průrvy, neprobádané laguny. Nevyslyšitelné vytí nelehkosti lidského bytí. Když i poslední naděje se mění v trosky...Tak málo času nám dal, teď plnými hrstmi rozhazuje blížící se zmar. Prokletí milenci, kteří své životy spojit nemohli. Vnitřní baladický monolog. Květy potřísněné slzami položím na tvůj hrob. Neporozuměli naší touze, nedali nám rozhřešení. Čas posledního záchvěvu lásky se už nevynoří. Vylidněný ráj, prázdný pokoj, rozbořený chrám. Chtěl jsem chránit tě před pláčem, před deštěm, unést tvé srdce z ohně i chladu. Vysvobodit tě z černokněžníkova hradu. Procházet se ruku v ruce. Tam na nábřeží mlh sirény už oznamují, trubačové prozpěvují, už lákají mě svou melodií. Už stáčejí se kroky tragédie, pluji na druhý břeh. Už nebrání mi nic v klidném spaní, nezalkne mne hrůzy snění. "Ve smrti je láska nejsladší. Pro milujícího je smrt svatební nocí, tajemstvím sladkých mystérií." () (méně) (více)

xtraper 

všechny recenze uživatele

Skvělý film s úplně odlišným prostředím, než ve kterém potkáváme Alaina Delona. V roli profesora střední školy úplně v klidu zvládá problémové rebelující studenty, ovšem jiným stylem, než má představu ředitel. Jeho postoj ke studentům je pro některé rebelující takřka překvapením. Když má podpořit petici, s absolutním klidem to odmítá a vysvětlí proč. Studentům téměř vyrazí dech svou otevřeností, uvolněností a přehledem. Jedna dívka svým výrazem melancholičky a introvertky ho zaujme natolik, že jí začne věnovat značnou část své pozornosti. Ve městě si najde přátele, kteří odpovídají jeho naturelu, karbanu - hazardu. Postupem času zjistí, že dívku podporuje místní velmi bohatý muž, který pravděpodobně ovládá místní šedou zónu. Spolužití s jeho ženou je velmi uvolněné a víceméně drží jen setrvačností! Jak jeho porornost k dívce stoupá, tím více si uvědomuje, že se do ní zamiloval. Oči se mu pokouší otevřít její matka - odpohledu hnusné stvoření a schutí mu vpálí, že dcera patří jednomu bohatému mafiánovi, se kterým dokáže to křehké introvertní a melancholické stvoření lehce manipulovat. Ten mu ostatně také vysvětlí, že dívka, do které se zamiloval není to co si představuje a že již od 15 let žije jako prostitutka. Nenechá se ovšem zviklat, opouští svoji ženu, která mu s chutí vykřičí svou minulou nevěru a vyhrožuje, když odejde, že spáchá sebevraždu. Nic nepomůže, jednou se rozhodnul a odchází za svou láskou, nic mu nemůže stát v cestě. Jak je to u Delona, ale někdy zvykem, příběh končí tragicky. Snad jen jedna věta, která mi utkvěla "Proč je smrt první klidnou nocí, protože spíš konečně beze snů" ()

Galerie (26)

Zajímavosti (1)

  • Film byl ve Francii z rozhodnutí producentské společnosti Adel Production uveden pod názvem Le professeur ve zkrácené verzi, a to i přes odpor režiséra a autora scénáře Valeria Zurliniho. (vesper001)

Reklama

Reklama