Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Profesor Dominici (Alain Delon), který má zálibu v hazardu a psaní básní, přijme místo na střední škole v italském letovisku Rimini. Brzy se zamiluje do jedné ze svých studentek, devatenáctileté Vaniny, a události naberou tragický spád.

Toto melodrama se odehrává mimo sezonu v italském přímořském letovisku Rimini, kde si místní "buržoazie" krátí čas hazardem a vede rozmařilý život. Když přijme pohledný, ale neudržovaný flegmatik Daniel Dominici (Alain Delon) místo zastupujícího učitele na střední škole, vzbudí zájem i zvědavost svých neomalených studentů. Daniel se dostane díky svým nekonformním či diletantským vzdělávacím metodám a bouřlivému osobnímu životu pod drobnohled kolegů, a navíc musí snášet cynické poznámky své deprimované partnerky Monicy. Cítí se osamělý a rozhodne se svou komplikovanou ženu opustit. Noci tráví pitím a hraním hazardních her s místní honorací. Záhy se zaplete s jednou ze svých studentek - mladičkou Vaninou - a události naberou tragický spád. (Cinemax)

(více)

Recenze (17)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Když se řekne Vanina, obvykle se dodává Vanini; ale tohle je jiný příběh. Alain Delon není karbonářem, nýbrž jen drobným podvodníkem, a Sonia Petrovna má daleko do hrdé římské šlechtičny. Obvykle prosluněné malatestovské Rimini je zde také šedé a nevábné. Romantické napětí je přitom vytěsněno tlakem chybějících souvislostí: Tím, že si je musíme domýšlet - co je to za ženu, která je jeho manželskou? co je to za partu, a s kým vůbec táhne? co je to za školu, která se objevila a zničehonic mizí? co je to za příbuzné, které obě strany zatěžují?, a samozřejmě, kdo jsou oba hlavní protagonisté a do jaké budocnosti směřují? - stáváme se sami částí příběhu, který - i když "první klidná noc" nás od toho zdánlivě oprošťuje - musíme stejně domyslet až do konce. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Její záhadné melancholie hřích, jeho života čistý žal, citovaný ve verších. Kousek nebe snesl se do dlaní, byť jen na chvíli, Vanině Abati "Vanini" a jejímu učiteli z Rimini. Po nábřeží mlh korzuje rozervaný nešťastník. Plouží se rány i večerem. Neví, jakým směrem, nitro podlomené osudem. Trpí rozporem, zhoubnou pozemskostí, samotnou existencí. Co počít si má, vyčerpán. Svou sychravou duši zachumlanou pod kabátem hnědavým, límcem nahoru vykasaným, ruce svěšené podél těla, v jeho ústech ležérně plápolá cigareta. Jak nápadně svou siluetou připomíná slavnou pózu Jamese Deana. Touží zmizet z tohoto povrchního světa, rozplynout se stejně jako dým, na zem odhozená cigareta. Žije jen ve svých plachých myšlenkách, v neklidné kryptě intimity. Světlo dávných časů na něho doléhá, jejich třpyt se v mysli rozlévá. Smýkán ze strany na stranu, umrtvena jsou ústa polozapomenuté umělecké symfonie. Jasně modré oči zvlhlé, zaváté popraškem osamění, zakotvené v posmutnění, rozestupuje se ve ztracené nostalgii. Ztrápený, ztrhaný nicotně chmurným okolím. Prochází třídou a náhle se jeho vnímání rozjasní, jeho srdcem šíp proletí...Na mysl přichází touha, která přepne na city ve tmě. Stůněš, lásko moje? Bídný luxus tvých strážců tě obklopuje. Zraněná a zakletá si ve svojí kráse, upíjíš zakalený nápoj ve zrádné spáse. Melancholická „barevnost" ďábelské poetiky tě sužuje. Blízká i nedostižná. V její přítomnosti mé srdce ožívá, rozbuší se. Jsem rozdrcen na prach, vše se ve mně pere. Rozpíjím se. Láska je paprsek slunce i krůpěj slz, emoční peřej, sladký i truchlivý vzdech. Reflektory diskoték - zamilovaný Alain Delon se s námi podělí o ten svůj pohled, v němž rádi tonem, ve kterém je ta neodolatelná kombinace plamínků chtíče i něžného tajemství, co slovy vysvětlit je zakázané. Oči jiskří, vyprávějí. Mnoho příběhů je v nich. "Ty tančíš s ním. Já vidím jen tebe, jsem sveden. Barevné efekty se na mě vrhají, v mých očích zamilovanost, vášeň, žárlivost defilují. Jsi nakažena dnem i nocí, opíjíš svou duši černou mocí, plazí se po tobě démoni scestní. Jsi světlo, které vystoupilo a znovu se halí do tmy. Jsi básníkova Jeskyňka, křehká Sněhurka, se kterou si pohrává zkažená smetánka. Prudké kapky deště ťukají na střechu našeho útočiště. Skláním svou hlavu a závratnými polibky obdarovávám tvé svěží líce, promoklou tvář, milostné chvíle nezkrotná zář, tvá smyslnost otisknuta na polštář. Romantizující prokletí, zlého znamení dojetí. Vyjděte ven ze světnice. Čas milenců pod hvězdami odpočítává se. Náš útěk je daleko. Zapadlo navždy naše slunce, které nám na naši lásku svítilo. Pláč, střed duše tragické průrvy, neprobádané laguny. Nevyslyšitelné vytí nelehkosti lidského bytí. Když i poslední naděje se mění v trosky...Tak málo času nám dal, teď plnými hrstmi rozhazuje blížící se zmar. Prokletí milenci, kteří své životy spojit nemohli. Vnitřní baladický monolog. Květy potřísněné slzami položím na tvůj hrob. Neporozuměli naší touze, nedali nám rozhřešení. Čas posledního záchvěvu lásky se už nevynoří. Vylidněný ráj, prázdný pokoj, rozbořený chrám. Chtěl jsem chránit tě před pláčem, před deštěm, unést tvé srdce z ohně i chladu. Vysvobodit tě z černokněžníkova hradu. Procházet se ruku v ruce. Tam na nábřeží mlh sirény už oznamují, trubačové prozpěvují, už lákají mě svou melodií. Už stáčejí se kroky tragédie, pluji na druhý břeh. Už nebrání mi nic v klidném spaní, nezalkne mne hrůzy snění. "Ve smrti je láska nejsladší. Pro milujícího je smrt svatební nocí, tajemstvím sladkých mystérií." ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nemám celkom dobrý dojem z tohto filmu. Kto veľmi chce, môže v ňom nájsť nejaké myšlienky, odkazy, symboly a vlastne nájde v ňom, čo len chce. A iný ho bude vnímať ako zbytočne rozkošatený príbeh bez výraznejšej pointy, v ktorom hrá niekoľko známych hercov, medzi ktorými prirodzene hviezdi Alain Delon. Ja som ho vnímal ako pomerne nezaujímavý film, ktorý mi nezapadol medzi tie diela talianskej a francúzskej kinematografie zo 60. a 70. rokov, ku ktorým sa rád vraciam. Až som sa pristihol pri tom, že namiesto filmu riešim problém, prečo 90 % času mal Delon na sebe kabát. Z milosti tri hviezdičky. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Musím se přiznat, že mi chvíli trvalo si zvyknout na Alaina Delona mluvícího italsky. Buď na mě totiž mluví česky a nebo francouzsky, což mi, přeci jen, přijde trošičku přirozenější. Francouzsky čistě proto, že je to jeho jazyk a česky proto, že starý dobrý dabing u francouzských filmů byl kolikrát lepší, jak francouzský originál. Film jako takový pak po příběhové stránce nepřinesl nic objevného. Chvílemi jsem se dokonce i docela slušně nudil. Třeba, když jsem pozoroval, jakej je Alain romantik. Nicméně klasicky poctivý závěr na francouzský způsob způsobil, že nad tímhle filmem budu ještě dlouho přemýšlet. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

10/10. Dojemné. Působivé. Dramatické. Melancholické. Fantastické. V Itálii na tento film píší studenti seminární práce. Lze v něm najít odkazy a prvky ze Stendhala, Novalise, Shakespeara, Goetha, Danteho, Baudelaira nebo Bible (to jen tak namátkou). Jednotlivé scény obsahují mnoho symbolů, ukrytých v detailech, nebo jsou symbolické samy o sobě… Anebo lze film brát jako příběh o profesorovi, co se zamiluje do studentky. Každopádně, Alain Delon zde podává výkon hodný Oskara, Cézara, Medvěda, Lva i ostatního zvířectva, co se ve filmovém světě uděluje. „Někdy vzpomínky přicházejí na mysl bez důvodu. Ten, kterého hledáte, není zde…“ (více zde) ()

Galerie (25)

Zajímavosti (1)

  • Film byl ve Francii z rozhodnutí producentské společnosti Adel Production uveden pod názvem Le professeur ve zkrácené verzi, a to i přes odpor režiséra a autora scénáře Valeria Zurliniho. (vesper001)

Reklama

Reklama